Historici tu otázku nemají rádi, novináři ji naopak milují. Co by bylo, kdyby se v dějinách něco odehrálo trochu jinak? Co když stačila úplná maličkost a mohli jsme žít jiné, lepší životy? Nemohli jsme se vyhnout válkám, holocaustu a komunismu, kdyby se nerozpadlo Rakousko-Uhersko? A šla tedy habsburská monarchie udržet při životě?
Všechny tyto hypotetické otázky ožívají i teď, kdy si 18. 8. připomínáme 180. narozeniny Františka Josefa I. V rubrice Společnost najdete článek Petra Třešňáka o císařových přednostech a nedostatcích, nakonec přebitých tragédií, kterou jeho dlouhý život skončil. Takže byla ta tragédie nevyhnutelná? Možná ne, pokud by se dostal dřív k moci Ferdinand d’Este, který na rozdíl od císaře věděl, jak je nutné monarchii zmodernizovat.
Následníkem se stal náhodou – po sebevraždě císařova syna Rudolfa, smrti svého otce Karla Ludvíka (při pouti do Palestiny se otrávil vodou z Jordánu) a smrti strýce Maxmiliána. Ferdinand dělal vojenskou kariéru, podnikl cestu kolem světa, navzdory odporu císaře si vyvzdoroval svatbu s Žofií Chotkovou, šlechtičnou ze staré české rodiny. Aby si ji mohl vzít, musel podepsat, že jejich děti si nikdy nebudou činit nárok na dědictví Habsburků a že vlastně ani Habsburkové nebudou. Ferdinanda to zjevně netrápilo. Po modenském vévodovi z Este zdědil obrovský majetek, který jeho rodinu pasoval za jednu z nejbohatších v monarchii.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
