Zdá se, že mnoho komiků zatouží „dospět“ a natočit film, v němž nebudou jenom za šašky, ale ve směšnosti existence svého hrdiny odhalí i něco závažnějšího. Namísto jedovatého vtipu a sebezesměšnění začnou nabízet hořkosladkou poetiku a vyžadovat soucit. Otázka je, jestli se tím nezpronevěřují funkci smíchu jako intuitivnímu momentu prozření a pochopení toho, co je na světě špatně.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].