Německý týdeník Der Spiegel upozorňuje, že Angela Merkelová a Wolfgang Schäuble si už uvědomili, že jejich řecká strategie nepřinese žádné výsledky a nepovede k žádnému úspěchu. Kancléřka i ministr financí se ocitli v pasti svých minulých chybných rozhodnutí. Kdyby došlo ke stoprocentnímu bankrotu Řecka (do těch sto procent se neřadí Mezinárodní měnový fond), stálo by to prý jenom Německo 71 miliard eur.
Oba se prý podle Spiegelu rozhodli, že nebudou vytlačovat Řecko z eurozóny, protože důsledky mohou být „nespočitatelné“ a vznikla by „obrovská nejistota“ a „právní závazky mimo naši možnost kontroly“ (to měla říci podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung kancléřka „svým“ poslancům CDU ve Spolkovém sněmu). Zatím otevřeně nepřiznaným scénářem je řecký bankrot, ale zároveň setrvání Řecka v eurozóně.
Dodejme, že po opatřeních Evropské centrální banky na podporu bank se Evropa bojí méně nákazy než nejrůznějších žalob a právního chaosu. Eurozóna například ručí za své závazky společně, leč právní výklady toho, co to znamená, se velmi liší. Asi by na sebe všichni podávali žaloby a následky by byly nedozírné.
…
Zajímavé jsou celkové součty. První řecký záchranný plán činil 110 miliard eur. Současný záchranný plán má činit dalších 130 miliard eur. Přidejme očesání soukromých investorů ve výši 100 miliard eur. Dluh se má dostat na 120 procent HDP v roce 2020. Kdyby tedy Evropa zaplatila celý řecký účet v roce 2008, zbylo by jí dnes ještě 80 miliard eur.
Je to jistě nepřijatelné zjednodušení, ale nyní po 340 miliardách eur pomoci má Řecko stále neuříditelný dluh, je v horší situaci než před třemi lety, o politické krizi ani nemluvě. Dá se říci, že ti, kteří to měli v Evropě na starosti, vzali uříditelný řecký problém ve výši 250 miliard eur a udělali z něj problém existenční.
Nejsou k dispozici žádná data, která by naznačovala, že je řecká ekonomika konkurenceschopnější než před třemi lety.
…
V Řecku se včera také vylučovalo z politických stran. 43 poslanců strany PASOK a Nové demokracie bylo vyloučeno ze strany. Přitom však Antonis Samaras, lídr Nové demokracie (a pravděpodobně budoucí premiér), prohlásil, že schválená opatření by měla být znovu projednána po dubnových volbách.
FT Alphaville informuje, že tohle může být velký problém, protože evropští partneři Řecka požadovali po Aténách záruky, že škrty budou platit i po dubnových volbách.
…
Wolfgang Münchau vlastně napsal, o čem část německého politického establishmentu uvažuje, i když to nahlas zatím neříká.
Řecko včera sice úspěšně odhlasovalo úsporný balík, ale za pár měsíců bude čelit stejné situaci jako nyní. Portugalsku a Řecku má být přiznán jakýsi dezolátní status a umožněn bankrot uvnitř eurozóny. Dluh se musí dostat na 60 procent HDP. Před nákazou je třeba opevnit ostatní. Bude to drahé, ale všechna jiná řešení jsou podle autora ještě dražší.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
