Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Evropa chce americký plyn

Téma, které je klíčové pro českou energetiku i průmysl, v České republice nikoho nezajímá a stojí mimo pozornost politiků i médií.

Deník Financial Times přišel včera s podnětnou analýzou vyjednávání o dohodě o volném obchodu mezi USA a Evropskou unií, které se přezdívá TTIT, česky tedy Transatlantické obchodní a investiční partnerství. Už před propuknutím ukrajinské krize zdůrazňovaly evropské firmy, že ceny energií v Evropě představují problém z hlediska jejich konkurenceschopnosti. Především těžba břidlicových plynů snížila energetickou náročnost amerických firem. Evropa by nyní v rámci dohody o svobodném obchodu TTIT ráda získala přístup ke stejně laciné energii. Zájem EU se v tomto směru samozřejmě vystupňoval po ukrajinsko-krymských událostech, kdy kromě ceny energií Evropě konečně dochází, že musí také geograficky diverzifikovat energetické zdroje, resp. omezit závislost na Rusku.

Američané však se zahrnutím energetické kapitoly váhají. Jejich hlavním argumentem je, že energetika se netýká ani jiných obchodních paktů a dohod o svobodném obchodu, jako je například dvacet let stará NAFTA.

K tomu několik poznámek autora Auditu: pak je tu samozřejmě politický cíl americké energetické soběstačnosti, který může být s liberalizací trhu v konfliktu. Potom jsou tu zájmy amerických energetických firem a amerických korporací, jež se mohou obávat, že by taková dohoda mohla Američanům proud opět o něco zdražit.

A pak jsou tu samozřejmě americké domácí politické aspekty, tedy především politická síla amerických environmentálních skupin, které zvýšené těžbě břidlicového plynu oponují. Američtí vyjednavači prý také tvrdí, že energetika se dá dojednat kdykoli a kdekoli, třeba samostatně nebo v rámci jiné smlouvy.

Evropané však nyní argumentují tím, že bude-li do TTIT zahrnuta energetika, bude politicky snazší prodat dohodu jednotlivým státům a skeptickým evropským voličům a přesvědčit skeptiky a oponenty. Skandály s odposlechy totiž v Evropě přiživily již tak dost silné protiamerické nálady a dohodu o svobodném obchodě bohužel leckdo chápe především jako americký vynález.

Američané ale musejí zvažovat i argument bezpečnosti, a energetická bezpečnost jejich partnerů v NATO je přece také důležitá. Je však jasné, že Američané používají také nějakou vyjednávací taktiku. Kdyby Evropanům dali hned, co chtějí, v podobě dárku s energetickou kapitolou, přišli by o jeden z nástrojů, jímž mohou Evropu přimět k dodržování smluvních závazků v oblasti zbrojení.

Především však zaráží, že toto téma, které je klíčové pro českou energetiku i průmysl, v České republice nikoho nezajímá a stojí mimo pozornost politiků i médií.

Vladimir Putin utrpěl včera další velkou prohru. Mezinárodní tribunál v Haagu odsoudil Rusko k tomu, že musí akcionářům firmy Jukos Michaila Chodorkovského zaplatit 50 miliard dolarů .

Editorial deníku Financial Times konstatuje, že se jedná o dvacetkrát vyšší částku, než jakou kdy v historii soud v Haagu někomu přisoudil. Jedná se o 11 procent ruských devizových rezerv a o 10 procent ruského státního rozpočtu. Rozsudek navíc ignoruje menšinové akcionáře Jukosu, kteří mohou vznášet své separátní požadavky.

Politicky je ale podstatné, že soud odmítl kremelskou argumentaci, že Putin vrátil ruskému lidu majetek chamtivého oligarchy, který tento předtím ruskému lidu ukradl.

Arbitři konstatovali, že došlo „k sériím politicky motivovaných útoků ruských autorit na Jukos“ a cílem bylo přivést firmu k bankrotu a její aktiva převést na firmu vlastněnou státem. Rusko navíc porušilo řadu mezinárodních smluv.

Soud ale uznal i některé daňové delikty Jukosu. Proto je částka, kterou soud Jukosu přiřkl, o 25 procent nižší, než by jinak byla.

Rusko z mezinárodní investiční dohody mezitím vycouvalo, ale podstatné je, že v době vyvlastnění Jukosu byla ještě platná. Tři arbitři rozhodli jednohlasně, včetně toho jmenovaného ruskou stranou. Rusko může chvíli zdržovat, ale dlouho ne. V opačném případě dojde k zabavování ruských aktiv v zahraničí, přesně podle litery zákona.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].