Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Nezůstat zapomenut svobodným světem

Cenu Václava Havla pro lidská práva získal vězněný ázerbájdžánský aktivista Anar Mammadli

Vždyť toho Ázerbájdžánu, Běloruska nebo třeba Kuby se nikdo nemusí bát • Autor: clovekvtisni.cz
Vždyť toho Ázerbájdžánu, Běloruska nebo třeba Kuby se nikdo nemusí bát • Autor: clovekvtisni.cz

Cenu Václava Havla pro lidská práva, kterou uděluje Rada Evropy v partnerství s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77, získal vězněný ázerbájdžánský aktivista Anar Mammadli. Je zakladatelem a předsedou organizace na pozorování voleb v Ázerbájdžánu a letos v květnu byl odsouzen na pět a půl roku za své aktivity, i když oficiálním důvodem je údajné krácení daní. Proč je dobře, že cenu získal právě Mammadli? 

Za prvé proto, že sedí zrovna ve vězení. V tomto smyslu je cena vpravdě „havlovská“. A vzhledem k tomu, že první ocenění pod tímto názvem získal vloni běloruský disident Aleš Bjaljacki – v té době také ve vězení – začíná být snad oceňování právě vězněných jakousi dobrou tradicí.

Bývalý český prezident – a řada jeho vězněných přátel z českého disentu – na vlastní kůži poznal, jak důležitá je solidarita lidí ze svobodných zemí, jak zásadní je publicita konkrétních případů (a k tomu ocenění pomáhá) ve svobodném světě, přestože za zdi vězení často doputují se zpožděním jen ozvuky a náznaky.

Věděl, jak to pomůže udržovat se při síle a s jasnou hlavou. Když byl potom Havel prezidentem, a stejně tak když už jím nebyl, snažil se o vyjádření solidarity a souznění s vězněnými a pronásledovanými aspoň formou psaní dopisů a otevřených dopisů. Typické také je – a nám se zkušeností komunismu a normalizace to zní povědomě – že oficiální důvod uvěznění je často pouhou záminkou či spíše zastíracím manévrem.

08 • Autor: Respekt
08 • Autor: Respekt

I naši komunisté často zkoušeli něco podobného proti disidentům. Údajné přechovávání trávy proti chartistům z Ústí nad Labem, nedovolené podnikání proti folkovým zpěvákům, protože si nechali proplatit benzín, když jeli někam hrát apod. Člověk si jen říká: zaplaťpánbůh, že se za komunismu nepodávalo daňové přiznání (autor si je vědom, že je tato věta absurdní).

Jak ukazuje případ loňského oceněného běloruského disidenta Bjaljackého, který se mezitím ocitl na svobodě, může mít ocenění a publicita s ním spojená svůj efekt. Zkrátka, kdyby se svět nesolidarizoval, dost možná (nebo spíše určitě) by Aleš Bjaljacki ještě seděl ve vězení.

Vůbec nejdůležitější je ale něco jiného. Svět se v posledních letech a měsících radikálně proměnil. Sýrií, Irákem a Kurdistánem se přesunují stotisícové armády bezcitných krutých hrdlořezů a Západ zatím neví, jak na ně a co s nimi. Agresivní ruský prezident Putin obsazuje části Ukrajiny a vyhrožuje Pobaltí. Netušíme, co bude dál s Afghánistánem, netřeba ani připomínat Libyi a Egypt.

Tato velká, či dokonce gigantická nebezpečí nás však mohou svádět k tomu, že si přestaneme všímat nějakého človíčka, který si kdesi v Ázerbájdžánu či Bělorusku stěžuje na zfalšované volby, svobodu tisku nebo statečně protestuje proti uvěznění ještě někoho dalšího. Vždyť toho Ázerbájdžánu, Běloruska nebo třeba Kuby se nikdo nemusí bát.

Mají tam sice diktaturu, ale ať si ji mají, když nejsou agresivní. Tyto země neohrožují okolní státy ani tam neuřezávají lidem hlavy a nenahrávají to na video. Vysokou geopolitikou tyto země právě necloumají – a Bělorusko (jaká ironie a jaký paradox) dnes dokonce hraje roli jakéhosi mírotvorce, mírumilovného zprostředkovatele rozhovorů mezi Ruskem, Západem a Ukrajinou.

Evropa zase řeší následky hospodářské krize a krize eurozóny, na jihu Evropy máme armády nezaměstnaných. Celý svět se obává rychle rostoucí sociální nerovnosti. Jaká lidská práva, když důležitější sociální práva, křičí dnes leckdo.
Proč tedy oceňovat politického vězně a občanského aktivistu z nějakého ani ne plně totalitního, ale podle definic „pouze“ autoritářského režimu? Odpověď by měla být – „právě proto“.

Právě proto, že v rámci nových velkých globálních hrozeb a vojenských konfliktů onen zdánlivě malý disident či občanský aktivista (tedy malý z globální perspektivy nejvyšší a veledůležité geopolitiky) zůstane svobodným světem zapomenut - neboť svobodný svět se nyní potýká s čímsi zdánlivě mnohem důležitějším.

Přečteno v úterý v Českém rozhlase Plus

U příležitosti udělení Mezinárodní ceny Václava Havla se ve středu koná v Praze mezinárodní konference

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].