Pomůže eurozóně slabé euro?

Leckdo z ekonomů sází na to, že by eurozóně snad mohlo pomoci oslabené euro. To by jí mohlo přinést špetku vytoužené (nikoli v Německu – pozn. autora) inflace a mohlo by pomoci i exportérům.

Sloupkařka Reuters Breakingviews Swaha Pattanaiková přeje mnoho štěstí. Euro dělá přesně to, co si leckdo přeje, a pokleslo od března již o šest procent. Teorie říká, že by to mohlo zdražit importované zboží a tlačit ceny nahoru. Ekonomové říkají, že desetiprocentní pokles hodnoty eura by mohl zvýšit inflaci o půl procenta. To by se hodilo v době, kdy je inflace dlouhodobě 0,3 procenta, dlouhodobě hluboko pod dlouhodobým dvouprocentním cílem.

Jenže ve hře jsou i jiné faktory, které mohou depreciační efekt přemoci. Dolarové ceny komodit se hroutí a některé mnohem rychleji, než padá hodnota eura. Ropa spadla o čtvrtinu. Odhaduje se, že EU ušetří až 80 miliard dolarů na dovozu energií – to je dobré pro spotřebu, ale špatné pro inflaci.

Evropská centrální banka by se měla soustředit na jádrovou inflaci (bez potravin a energií). Ale ani to nemusí pomoci – poptávka je tak slabá, že firmy budou váhat přenášet zvýšení cen dodávek na zákazníky. Firmy jsou pod tlakem snižovat ceny, aby si udržely kontrakty.

Muselo by se jednat o daleko prudší propad eura, aby měl alespoň nějaký efekt. Ale eurozóna už má nyní dlouhodobý obchodní přebytek. Další velké světové měnové bloky se budou dramatickému propadu eura bránit.

…

Ještě pesimističtěji než obvykle zní ve Financial Times Wolfgang Münchau. Text se jmenuje „Evropská stagnace je větší nebezpečí než dluh“. Podle autora není správné z turbulencí na akciových trzích vyvozovat, že se vrací evropská dluhová krize. Koneckonců financování dluhu podražilo pouze v Řecku. Finanční trhy reagovaly na prognózu celoevropské ekonomické deprese s velmi nízkou inflací v příštích deseti až dvaceti letech. Nasvědčují tomu dlouhodobé ukazatele inflačního očekávání.

Scénář stagnace je ale stejně znepokojivý jako dluhová krize: vzrůstající nezaměstnanost a chudoba, nemožnost snížit dluhové zatížení, propad veřejných služeb a investic. Šokující příklad z Německa: z 254 německých bojových letadel jich 150 nevzlétne.

U nás v České republice bychom si mohli povšimnout tohoto odstavce Münchauova článku: nejtvrdším způsobem budou zasaženy země střední a východní Evropy, kde se neplatí eurem: nacházejí se totiž v pasti mezi implodujícím Ruskem a stagnující západní Evropou.

Setrvalá stagnace – tedy situace, kdy chronický propad investic sytí období slabé poptávky -  bude mít dopad i na finanční trhy. Ty až dosud předpokládaly, že ekonomický růst se nakonec zachytí trajektorie před rokem 2008.

Eurozóna má podle autora tři možnosti. Buď se bude transformovat v politickou unii a udělá opravdové „cokoli“ – narážka na Maria Draghiho a jeho slib, že ECB „udělá cokoli“ - k záchraně eurozóny. Tedy společný dluhopis, malou fiskální unii, transferový mechanismus a skutečnou bankovní unii hodnou toho jména. Další možnost je akceptování vleklé stagnace a třetí možností je rozpad eurozóny. Druhá a třetí možnost se vzájemně nevylučují.