Chce Saúdská Arábie oslabit USA, nebo Rusko?

Prudký pokles cen ropy v posledních měsících a týdnech má samozřejmě své důsledky a dozvuky a přímý dopad na fiskální politiku a byznys prakticky ve všech koutech světa.

Od června se cena ropy snížila o 25 procent. Jaké jsou příčiny? Zvýšená produkce v USA, slabá poptávka ve vyspělém světě, zpomalení v Číně, nárůst produkce v Iráku a Libyi. A pak také skutečnost, že Saúdská Arábie jako největší producent nehodlá zatím v reakci na propad cen omezit těžbu, pokud tedy lze pouhou „nečinnost“ označit za příčinu nějakého jevu.

Jak to tak bývá, někdo se raduje a někdo si zoufá. Většinou a historicky platí, že pokles cen ropy znamená okamžitou a povzbudivou injekci pro americkou ekonomiku (zvýšená spotřeba, snížení nákladů, povzbuzení burzy). Tentokrát je ale obrázek o dost složitější. Ceny ropy mají dopad na ceny plynu (ty nejsou transparentní), a má tedy přímý dopad na ziskovost a investice do amerického průmyslu těžby břidličného plynu a všech dodavatelů, kteří s tím souvisejí.

Leckdo se dokonce domnívá, že se snad Saúdové rozhodli americký průmysl břidličného plynu oslabit či přímo zlikvidovat. Pád akcií amerických těžebních společností byl jednou z příčin bouře na akciových trzích minulý týden.

Dopad na Evropu je také smíšený. Ceny pohonných hmot jsou obaleny daní a neumějí dávat ekonomice tak přímé impulzy jako v USA, ale také snižují inflaci v okamžiku, kdy eurozóna dlouhodobě neplní inflační cíl či koketuje přímo s poklesem cen. Největší dopad má pokles cen na země jako Rusko, Írán a Venezuela, jejichž rozpočty jsou zcela závislé na příjmech z ropy.

Ze zcela opačné konspirace podezřívají Saúdskou Arábii v Rusku. Putinovi lidé mají pocit, že se Saúdové spolčili pro změnu s USA proti Rusku, aby dostali ruskou ekonomiku na kolena. Jsou přesvědčeni, že to Amerika a Saúdská Arábie už jednou udělaly za studené války, osvědčilo se jim to, a tak to zkoušejí znovu.

O něco více než sankce pálí ruský rozpočet náklady na Krym a východní Ukrajinu, ale klesající cena ropy je zatím nejsilnější direkt. Přestože má Rusko rezervy ve výši 450 miliard dolarů právě kvůli podobným výkyvům, v kombinaci s efektem sankcí začíná být ruský režim velmi nervózní. Ministr financí Anton Siluanov už naznačil, že Rusko bude muset zrušit plán přezbrojení armády za 500 miliard dolarů.

Rusko už to nedávno zažilo. Po pádu Lehman Brothers se zhroutila cena ropy ze 139 dolarů za barel na 31 dolarů za barel. Rusko muselo rychle začít plnit svoje rezervy. O osm měsíců později byla ropa zpátky na 80 dolarech za barel. Co když ale současný pokles bude mnohem delší?

Z hlediska bezpečnosti v regionu nás zajímá, zda může pokles cen ropy (jakkoli není dirigován Západem) pomoci změnit Putinovo chování, brzdit jeho expanzivní touhy. Sázet na to nelze. Severní Korea je příkladem toho, že i ekonomicky zdevastovaná země může být hlavním vojenským nebezpečím pro své okolí.