USA a Británie: banky na lopatkách

Zatímco Barack Obama pronášel svůj patetický inaugurační projev (pokusit se vzbudit v lidech víru, optimismus a naději ve vývoj věcí příštích je koneckonců tradiční nepsaná úloha amerických prezidentů), na Wall Streetu se pracovalo. A v televizi CNBC jsme například mohli vidět, že makléři ve svých modrých montérkách se zastavili pouze při zpěvu americké hymny. Výsledek jejich práce je ale tristní a ti co jim zadávají pokyny zjevně nemají k optimismu pražádný důvod: finanční akcie poklesly včera celkově o 16,7 procenta, Dow Jones se opět propadl pod hranici 8.000 bodů. Akcie Citigroup včera spadly o 20 procent, Wells Fargo o 24 procent a Bank of America o 29 procent.

Opět se „opakuje“ situace ze září a října loňského roku. Celý americký finanční sektor je ohrožen zhroucením, banky nejsou solventní, hrozí úplný kolaps nebo roztání (meltdown). Začít okamžitě řešit bankovní krizi se stává nejdůležitější prioritou pro amerického prezidenta. Je to vážnější a urgentnější než ekonomická krize (to čemu se říká reálná ekonomika, tedy například situace v automobilkách) i stimulační balíček a je to urgentnější než Guantanámo nebo Irák.

Server eurointelligence.com upozorňuje na výpočet ekonoma Nouriela Roubiniho, který tvrdí, že celková výše toxických či špatných úvěrů v americkém bankovním systému je 3,4 bilionu dolarů, zatímco součet základního kapitálu všech amerických bank dohromady činí pouze 1,4 bilionu dolarů. Podle jiných ekonomů je Roubiniho odhad cca o bilion dolarů nadsazený, i tak je zjevné, že americký bankovní sektor je nesolventní.

Přitom je zjevné, že jak v USA, tak v Británii už nejde pouze o toxické produkty z hypotéční krize. Toxicita úvěrů se stále zhoršuje, protože ceny nemovitostí se hroutí (a budou hroutit) a s nimi i hodnota zástav. Finanční krize se mezitím přelila do reálné ekonomiky (ekonomická krize), ale nyní jsme ve stadiu, že ekonomická krize (podniky nejsou schopny splácet úvěry) vyvolává další vlnu bankovní a finanční krize.

Den ode dne se blíží vznik státem organizované popelnicové banky pro špatné úvěry (deník FT tomu říká hezky „agregátor“), zatím ale nejsou jasné principiální věci.

1.Jaké úvěry „agregátor“ převezme a jaké ne?

2.Jak se budou oceňovat?

3.Kdo bude nový podnik a správu aktiv řídit a jak rychle budou aktiva likvidována (na základě české zkušenosti je třeba Američanům doporučit, aby kongresmani a senátoři zůstali od toxické banky či popelnice co nejdál)?

4.Stále více ekonomů zdůrazňuje, že ruku v ruce se vznikem toxické banky musí být americký finanční sektor dočasně znárodněn, tedy převzat státem.

Mimochodem: to, co se děje v Americe platí v bleděmodrém pro Británii. Jen si musíme místo Citigroup dosadit třeba Royal Bank of Scotland.

P.S.

Zde poznámka pro čtenáře, kteří mi vyčítají používání termínu „znárodnění“. Jde pochopitelně o překlad anglického termínu „nationalization“, který se ve světovém tisku v této souvislosti výhradně používá.

Úterní audit: Obamova experimentální medicína

Pondělní audit: Kalousek píše šéfredaktorům a vydavatelům

Páteční audit: Další vlna bankovního znárodňování

Čtvrteční audit: Julínek, Kalousek, české zboží a státní bankroty

Středeční audit: Němci zakážou schodky a Kalousek (snad) pomůže sklářům