S Václavem Pačesem o současné vědě

Václav Pačes

Václav Pačes (*1942) je biochemik a úřadující předseda Akademie věd České republiky (funkční období mu končí v březnu 2009). Vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1968 obhájil kandidátskou práci na Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV, následně rok působil na Univerzitě v Chicagu a poté rok na McMasterově univerzitě v Hamiltonu v Kanadě. Od roku 1976 pracuje v Ústavu molekulární genetiky (dnes je součástí AV ČR) v oblasti genomiky, kde studuje strukturu genomů a jeho skupina patřila k prvním, které přečetly úplnou dědičnou informaci bakteriálního viru (1986). V letech 1992–1996 byl místopředsedou Akademie věd, v letech 1999–2005 byl ředitelem Ústavu molekulární genetiky. V březnu 2005 byl zvolen předsedou AV ČR. Je předsedou České společnosti pro biochemii a molekulární biologii a členem prestižní Evropské molekulárně biologické organizace. Publikoval více než 100 prací a podílel se na 5 knihách. Popularizuje svůj obor v tisku, rozhlase, televizi a na internetu. Mezi jeho působiště patřily Yaleova univerzita, univerzity v Chicagu, Seville a v Bristolu, Ústav aplikované biochemie v Japonsku. Přednáší na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT).

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:[email protected]ážený pane profesore. Pracoval jsem v ČR v klinickém výzkumu. Za 5 let soustavné práce jsem publikoval přes 100 prací, z toho 5 slušně impkatovaných. „Odměnou“ za tuto práci byla pouze závist kolegů a „házení klacků pod nohy“ ze strany nadřízených. Vrcholem bylo, když mi pan přednosta neprodloužil pracovní smlouvu, jelikož „pro tyto četné aktivity nezapadám do kolektivu“. Dnes jsem natrvalo v zahraničí, kde se mám velmi dobře a kde se ke mě chovají mnohem lépe než v ČR a to i přesto, že jsem zde cizinec. Z ČR jsem neodcházel kvůli penězům! Je zde více čechů, kteří doma „nezapadali do kolektivu“. Pracují, publikují a mají se dobře. Věřím, že peníze do české vědy lze přidat. Máte však představu, jak změnit tradiční nenávist čechů vůči těm, co něco dokáží?14:06Václav PačesNevěřím tomu, že skutečně dobrého pracovníka šéf jen tak propustí. K profilu dobrého pracovníka však také patří, že neruší kolegiální atmosféru na pracovišti. Sám jsem poznal lidi, kteří byli velmi dobrými vědci, ale byli svému okolí tak nepříjemní, že jejich přínos byl nakonec znehodnocen otrávením všech kolem nich. Existují prostě lidé, kteří kolem sebe šíří negativní atmosféru a dobrý šéf s tím něco musí dělat. Vůbec samozřejmě neříkám, že to je Váš případ – ten neznám. Dobře jste se uplatnil v zahraničí a s tím můžete být spokojen. Konec konců naše vláda prosazuje „Evropu bez hranic“ a zejména u vědeckých pracovníků je působení v zahraničí běžné. Nesdílím Váš názor na „tradiční nenávist Čechů vůči těm, co něco dokáží“.:31Petr ZascheVážený pane profesore, myslíte si, že by v ČR mohl fungovat princip přímých výhod pro vědecké pracovníky na základě každého jejich publikovaného vědeckého článku? Jsou země, kde to přímo takto funguje, že za každý „accepted paper“ je přímá finanční částka k platu. Působím právě na universitě v Mexiku, kde to tak funguje, a připadá mi, že právě přímá finanční motivace je velmi účinná. Nebo myslíte, že současný systém v ČR v tomto směru funguje dobře?
Přeji Vám do dalších roků hlavně klid a čas na Vaše další vědecké bádání.
S pozdravem Petr Zasche14:05Václav PačesTento systém běžně funguje ve většině ústavů Akademie věd. Například v Ústavu molekulární genetiky, kde jsem byl ředitelem a kam se od dubna vracím na plný úvazek, jsou lidé oceňováni zejména podle kvality publikací, tj. podle toho, v jak významném časopise práce vyšla. Celostátně to však není zavedeno. Ku podivu to tak ale fungovalo i před rokem 1989 na Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV, kde byl ředitelem František Šorm. Ten si nás vždycky koncem roku zavolal do ředitelny a tam nám dával obálky s penězi podle našich publikací.:42Tomáš FraněkVážený pane Pačesi,jsem takřka šestnáctiletým studentem víceletého gymnázia. Po ukončení gymnázia bych chtěl jít studovat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (obor historie, nebo politologie). Může se nějakým způsobem uplatnit v AV ČR po studiu VŠ někdo s podobným zaměřením? Myslíte si, že vystudovaní takovýchto oborů je perspektivní? Děkuji Vám za odpovědi a zůstávám s pozdravem a úctou,Tomáš Franěk, Praha 1514:17Václav PačesPřeji Vám úspěch ve studiu. Když budete dobrý určitě se uplatníte. Význam společenských věd roste, alespoň u nás v Akademii věd. Máme Historický ústav, Ústav soudobých dějin, Filozofický ústav. Tam je o dobré absolventy zájem zejména pro doktorské studium. Jsem přesvědčen o tom, že v 21. století se bude stále více propojovat přírodověda a technika se společenskými vědami: sociologií apod.:23TGVážený pane prezidente, jste ochoten na vlastnim ustavu zrusit tymy, ktere nemaji vysledky a vice podporit ty, ktere je maji (=podpora schopnych i pri nenavysenem rozpoctu)?14:25Václav PačesTo se již stalo a děje se to vlastně průběžně. Já už nejsem (a nebudu) ředitelem Ústavu molekulární genetiky AV ČR v.v.i., ale v posledních letech jsme zrušili pět skupin a naopak založili skupiny nové, vedené mladými skvělými vědci, kteří přišli ze zahraničí. Zrušit celý pracovní tým a neprodloužit pracovní smlouvy lidem - kolegům je velmi těžké a vyžaduje to pevné odhodlání. Zvláště obtížné to je u lidí, kteří mají jen pár let do důchodu, kteří svou práci milují, ale už nemají z nějakého důvodu delší dobu výsledky. Nejsme tady na to zvyklí. Snažil jsem se to dělat citlivě.:49Karel NenadálDobrý den, chci se zeptat, jak velký kus cesty podle Vašeho názoru ušla česká věda od roku 1989 k úrovni západních zemí a za kolik let bude podle Vás na úrovni srovnatelných vyspělých zemí (Belgie, Švédsko nebo Rakousko). Děkuji za odpověď14:28Václav PačesNaše věda se podstatně zlepšila, a hlavně se stále zlepšuje. To lze snadno dokladovat světovými databázemi, např. WoS. Roste počet publikací v kvalitních a dokonce v těch nejprestižnějších časopisech, roste počet citací českých prací, vydávají se významná díla v oblasti věd společenských a humanitních (například jako nejlepší literární dílo byl letos v anketě Lidových novin vybrán Lexikon české literatury, vydaný nakladatelstvím ACADEMIA). Akademie věd sice na české scéně ve vědě dominuje, ale jako celek nepatří k evropské a už vůbec ne ke světové špičce. Bohužel! Byl to při tom cíl všech předsedů Akademie věd, je to i můj cíl. Ale stále se nemůžeme měřit se státy E15 ve výši finančních prostředků podporujících výzkum, jednak z veřejných prostředků, ale zejména ze soukromého sektoru. Došlo ale k obrovským změnám ve struktuře výzkumu. Máme nadrezortní vládní Radu pro výzkum a vývoj (to nám leckde závidí), Ústavy Akademie jsou samostatnými v.v.i., masivně se investovalo do výzkumu na vysokých školách.:07V.VedralJe podle Vas ekonomie opravdu vedecka disciplina?14:31Václav PačesTo je dobrá otázka. Někdy o tom pochybuji. Zdá se mi, že nejlepší ekonomika je selský rozum. Každá dobrá hospodyně ví na co má, co si může dovolit a co ne. Ještě si pamatuji ty bláboly co jsme se učili v předmětu „politická ekonomie“. Nobelovský výbor bere jako své selhání, že podlehl finančníkům a že od roku 1962 (?) zavedl Nobelovu cenu za ekonomii.:38J. BlahutDobrý den pane profesore. Vystudoval jsem PřF UK a v soušasné době studuji PhD v Itálii. Podmínky pro studium a výzkum (alespoň v mém oboru) se nedají s PřF UK vůbec srovnávat. Po studiu jsem se chtěl vrátit do Česka a pokračovat ve vědě, ale nyní jsem pevně rozhodnut odejít do soukromé sféry. Je pro to několik důvodů: 1) Nikdo o mě nemá a ani nebude mít zájem - staří profesoři jsou ješitní a nechtějí mladou konkurenci. Toto se stalo už několika mým známým, kteří vystudovali prestižní zahraniční univerzity. 2) Neschopná administrativa, díky které tráví vědci mnoho času administrativními úkony. 3) Chybí jakákoli dlouhodobá koncepce výzkumu. 4) Finanční ohodnocení je velmi slabé a nedovoluje z platu začínajícího výzkumníka uživit rodinu (alespoň v Praze ne). Výsledkem této situace zůstávají ve vědě často průměrně úspěšní studenti bez jakýchkoli zahraničních zkušeností, kteří mají dostatečně ohebnou pátěř. Myslíte si, že s tím jde něco dělat? Děkuji14:33Václav PačesNemohu s Vámi souhlasit. Možná, že někde jsou staří profesoři ješitní a nechtějí mladou konkurenci, ale já se s tím nesetkal. Naopak, co já vím tak na ústavech Akademie a na vysokých školách se obměna generací celkem plynule děje. Ale každý si musí své místo na slunci „vybojovat“ sám. Nikdo nemůže čekat, že přijede ze zahraničí a všichni si sednou na zadek. Kdo je skutečně dobrý vědec uplatnění najde. O tom jsem přesvědčen. Možná že ne hned jako vedoucí skupiny, ale postupně i to. Mám pro to mnoho dokladů.
Co se administrativy týče, tak ta je daleko horší u evropských a amerických grantů než v Česku. Vím to z vlastní zkušenosti. Ale: jedná se o peníze a tam je všude na světě třeba velká míra výkaznictví. Že by se byrokracie spojená s financováním výzkumu asi mohla snížit je ale pravda.
Že chybí dlouhodobá koncepce výzkumu je dobře. To nejcennější co vědec může společnosti dát je vlastní invence. Se svými projekty pak má jít do soutěže a buď získat nebo nezískat podporu. Tak to chodí všude a je to dobře. Jen ať nám nikdo (a už vůbec ne politici či jakási „Rada moudrých“) nestanoví nějaké priority nebo koncepce. Věda se vyvíjí příliš rychle než aby se dala plánovat!!
Finanční ohodnocení mladých vědců není sice skvělé, ale je zcela v rukou ředitelů ústavů AV jakou mzdovou politiku zvolí. Ústavy jsou financovány podle výsledku periodického hodnocení a je v jejich zájmu aby měli co nejlepší lidi a tedy aby je i zaplatili. K platu můžete získat odměny z grantů domácích i zahraničních. Jen se snažit!:29Renáta KolářováNa návrat ke kterému ze svých rozpracovaných projektů se nejvíce těšíte? A jak se díváte na geneticky modifikované potraviny? Mohlo by jejich rozšíření nějakým způsobem podstatně ovlivnit vaší výzkumnou práci?14:37Václav PačesTěším se na nové genomové projekty a na další srovnávání lidských a šimpanzích endogenních retroelementů. Potraviny z GMO jsou neškodné, ale já se tímto tématem přímo nezabývám. Jen jsem udiven kolik občanů ČR snadno podléhá iracionálním argumentům - nejen co se týče potravin z GMO.:41ŠemberováVážený pane předsedo,
ráda bych se zeptala, jaký je Váš názor na význam patentově právní ochrany výledků vědecké činnosti pracovišt AVČR. Nebo přesněji řečeno, máte Vy osobně reálné povědomí o tom, jak je tato problematika prakticky řešena? Víte, zda v rámci AVČR existuje nějaký specializovaný útvar, který se touto problematikou zabývá? Kolik má pracovníků, jaké má výsledky, kolik přihlášek vynálezů je průměrně ročně aplikováno, kolik patentů ročně je uděleno? Existuje nějaký program financování patentové ochrany????14:41Václav PačesVýborný podnět, ale není to na krátkou odpověď. Ve Středisku společných činností AVČR, v.v.i. existuje malý útvar, který poradí s patenty. Většina ústavů, kde se hodně patentuje, mají své vlastní patentové útvary a nebo najímají specializované firmy, například INVENTII. Ale jsou patenty a patenty. Samotné patentování mnoho neznamená pokud patent není realizován. Velké firmy dokonce zpravidla své vynálezy nepatentují, ale rovnou jdou s výrobkem na trh. Než konkurence zjistí o co jde tak mají trh obsazen.
V Akademii máme patentů dost, ale prodaných licencí poměrně málo.
Financování patentů je další problém. Patenty platný jen pro Česko má zpravidla malý význam. Mezinárodní patenty jsou drahé. Kdysi jsem navrhoval aby v národní politice výzkumu byl zřízen státní fond pro patentovou ochranu. Ale nestalo se.:42OlgaRDobrý den, pro dnešní výzkum je klíčové získávat granty. Žádosti o grant samozřejmě musí posuzovat někdo, kdo dané oblasti rozumí - nu a v malém českém rybníčku často není těžké i u anonymní procedury poznat, kdo je žadatelem. Jak velkou roli podle Vás hraje u udělování grantů např. drobná osobní animozita a do jaké to je opravdu nezávislý a dobře fungující proces? (S tím souvisí i otázka, zda jsou výsledky grantové práce smysluplně prověřovány.)
Děkuji za odpověď.14:45Václav PačesJsem přesvědčen o tom, že grantový systém funguje vcelku dobře. Žádosti jsou posuzovány mj. i v zahraničí a rozhoduje celá komise, takže jeden „nepřítel“ mnoho neovlivní. Problém je, že se každý rok vyžadují tisíce oponentních posudků a lidi to už otravuje, často ani neodpoví. Mělo by se přejít na panelový způsob hodnocení, kdy jeden odborný panel posuzuje všechny příbuzné práce. To ovšem znamená zavřít někde takový panel na několik dní v roce a zaplatit to. Výhoda je, že panel může srovnávat podobné práce, což u oponentních posudků nebylo možné.:22Bernard LukášVážený p. profesore.
1 .Je současný trend konzumního způsobu života a z toho vyplývající nadměrné čerpání neobnovitelných energetických zdrojů a surovin proces normální a nezávadný, nebo se jedná o dlouhodobě neudržitelný trend?
2. Nabývám přesvědčení, že vliv vědců na chování politiků ztrácí na významu, zatím co
„hlas ulice“ silně ovlivňovaný ohlupující konzumní reklamou, polopravdivými informacemi médií včetně bulváru, jsou pro ně rozhodující.
Nezdá se Vám, že se tak postupně z politiků stávají dobře honorované celospolečenské loutky bez možného postihu za škody, které za své volební období napáchaly?14:47Václav PačesBohužel to tak (ne zcela) je. Ale máme lepší politický systém? A s tím konzumem mě to taky štve. Ale je to lepší než lidem nařizovat co smějí a co ne. Je to daň za svobodu.:51HonzaDobrý den pane Pačesi, chtěl bych se zeptat, jak vidíte úroveň české ekonomiky v středně a dlouhodobém výhledu, samozřejmě v závislosti na neustále malém objemu financí plynoucích na vědu a výzkum a z toho plynoucí menší počet inovací a patentů. Zdá se mi, že dotace z Evropské unie spíše projíme v různých budovatelských projektech, ale nic nevymyslíme, aby jsme v bodoucnu mohli profitovat z prodeje našich technologií. Děkuji za odpověď a hezký den.14:48Václav PačesNejsem ekonom a tak mohu jen říci, že mám dojem (!!!), že se závažnost krize zveličuje. Ale možná že budu nemile překvapen.
Rozhodování o výzkum je v rukou MŠMT. I když mám jisté výhrady k některým rozhodnutím, tak se to za pana ministra Lišky hodně zlepšilo. Jsem optimista a pokud se podaří vybudovat alespoň jednu (lépe více) infrastrukturu, tj. velký nákladný přístroj s celoevropským významem a s využitím alespoň po dobu 15 až 20 let, tak nám to pomůže.:30K.B.Pane profesore,Vaše přednášky Genového inženýrství, ktere jsem absolvoval na vysoke skole asi pred 10 lety, byly skvele motivujici. Diky za ne. Kez by takovych bylo (v tehdejsi sedi) vice. 1. Co si myslite o tomto nazoru: Vysoke skoly dostavaji penize umerne poctu zapsanych studentu a maji tedy zajem jich prijimat (bez prijimacich zkousek) a produkovat co nejvice absolventu pokud mozno co nejlevnejsim zpusobem. V dusledku toho se neustale zvysuje pocet studentu vysokych skol (mam na mysli hlave ty prirodovedneho a technickeho zamereni), coz nutne povede ke snizeni narocnosti a kvality vyuky a snizeni kvality absolventu studia?2. Co si myslite o nove pojmenovanem oboru ‘synthetic biology’? Jak byste jej odlisil od tradicni (a obecne) ‘biotechnologie’?Za odpovedi dekuji.14:49Václav PačesTo jste trefil hřebík na hlavičku. Skutečně si myslím, že máme příliš mnoho vysokých škol, které nemají dobrou úroveň. A některé se dokonce nazývají univerzitami! Více bychom se měli soustředit na kvalitu a méně na kvantitu. Podlehli jsme boloňskému procesu a produkujeme bakaláře místo kvalitních prakticky zaměřených absolventů středních průmyslových škol. Mnohé měly (a doufám že ještě mají) vynikající úroveň.
Nemyslíte „systems biology“? To je obor, který dává dohromady všechny údaje, zejména molbiol. a z nich věští sítě interakcí v buňce. „Synthetic biology“ jsem neslyšel, ale možná se tím myslí ten přístup, kdy se syntetizují nebo analyzují naráz statisíce a milióny molekul, genů apod a z nich se sofistikovanými metodami vybírá to co hledáme.:20MichalZajimalo by me, jak chcete ziskat nove spolupracovniky, kdyz AV volna mista nijak aktivne neinzeruje. Neexistuje ani centralni sekce „zamestnani“ na webu AV, ani se inzeraty neobjevuji na serverech jako napr. math-jobs.com, science ci nature, dokonce ani na ceskych a slovenskych jako jobs.cz, sprace.cz.
Kdo jiz nema znamosti, nema sanci si v AV najit praci (to same bohuzel plati pro ceske VS) - proste proto, ze se o ni ani nedozvi.14:51Václav PačesTak to ale není. Jednak na internetových stránkách Akademie tyto informace jsou, ale inzeráty hlavně publikují jednotlivé ústavy: a to na svých stránkách a také v Bulletinu AV.  Je to dokonce dnes povinné.:03paveldobrý den,
1. řeší u nás někdo RA-rheuma artr. po vědecké, „nano“ stránce ?
2. je možný „rozbor“ krve RA pacienta pod microskopem a objevit new „ebolu“ ?
ebolu zmiňuji vzhledem k velikosti 90 nano mm3. co by jste takovým pacientům doporučil kromě stávajících postupů ?na rheuma-online.de se člověk dozví o norovirech, ale u nás to nikdo neřeší,
stejně jako hanta virus … běžný pacient nemá kvalitu okolo sebe v případě problému děkuji14:52Václav PačesJe mi líto, ale tohle není můj obor. Doporučuji Vám obrátit se na lékařské fakulty. V AV to opravdu nikdo nedělá.:24Hana KratochvílováDobrý den pane profesore :-) Nemím, zda jste zaznamenal příběh rodiny Terezy Boučkové a jí adoptovaných dvou romských kluků - pokud ne, jen zkratka: kluci jsou od puberty mimo, kradou, fetují, rodiče mají výčitky… Tereza to vysvětluje absencí lásky po narození. Většina lidí v diskuzích pod rozhovory k příběhu je přesvědčena, že romové takové chování mají v genech. Přiznám se, že i já mám ten dojem a mám pocit, že chybou možná bylo, že adoptivní rodiče měli stejné nároky jako na dítě jejich etnika, že neakceptovali odlišnost romů. Vím, že je to tzv. nekorektní. Přesto mám otázku: Vpisují se do genů zkušenosti?14:54Václav PačesNevpisují. Ale geny nejsou všechno. Prostředí (např. výchova) významně ovlivňuje vývoj osobnosti negeneticky. Je ale pravda, že různá etnika mají v genech různé vlastnosti. To vůbec nic nevypovídá o kvalitě člověka, ale je třeba s tím počítat. Romové pocházejí z kočovných kmenů a naše (evropská) společnost je svazuje. A odtud pochází mnoho problémů. Je to běh na velmi dlouhou, mnohagenerační, trať.:04Zdravím, pane Pačesi. Je mi ctí položit Vám otázku: cítíte ideologický tlak na vědu? Známe z minulosti zneužívání vědy - jak je to dnes? Profesor Antonín Holý si kdysi povzdechl, že vyvíjení léků proti AIDS má státní podporu Usa díky gay-lobby, je to 4% volební potenciál. Fi14:55Václav PačesJá myslím, že to tak není. My v Akademii věd rozhodně necítíme žádný ideologický nebo politický tlak. Zaplaťbůh že tomu tak je.:26Martin.Dobrý den, pane Profesore,Před 10 lety mi kdosi z akademické obce řekl, že by nerad zkončil jako Jiří Glygar. (V reakci na „náboženský původ“ Dr.J.G.). Změnilo se za tu dobu v tomto ohledu ve „vědeckém světovém názoru“ něco, nebo jsou podle Vás lidé tzv.věřící ve vědě spíše lidmi druhé kategorie?Děkuji za Vaši odpověď.14:56Václav PačesNejsou druhé kategorie. Věda a víra jsou nezávislé a mohou vedle sebe docela dobře existovat.:47Jakzub BartoszDobrý den pane Pačesi. Jsem vášnivým čtenářem Akademického bulletinu. Zajímalo by mne, do jaké míry jste spokojen s jeho obsahem a kvalitou vůbec. Myslím si, že se jedná o „mediální výkladní skříň“ Akademie a rozhodně patří k tomu lepšímu, co v Česku vychází. Zejména ve srovnání s bulvárním špindírnictvím je aka bulletín pohlazením po duši, řekl bych. Neuvažuje se na Akademii o deníkovou formu? Děkuji za odpovědi a přeji Vám i ostatním v Akademii vše dobré a samé pěkné dny.14:58Václav PačesDěkuji za uznání. I já si myslím, že Akademický Bulletin je kvalitní medium. Hodně díky paní Hužvárové. Na deník ani týdeník to zatím není, ale už máme internetovou verzi.:44KaterinaVažený pane profesore, v současné době se hodně diskutuje o tématu rovnosti mužů a žen ve vědě. Názory se různí, přičemž často zaznívají poznámky, že věda není o tom, jste-li muž či žena, ale o tom, jste-li dobrá či špatná vědkyně/vědec. Co si o snaze upozornit na rozdílné podmínky žen a mužů pro vědeckou práci myslíte?15:02Václav PačesZnám skvělé vědkyně a špatné vědce. V pohlaví to tedy není. Ženy mají ovšem svou nezastupitelnou biologickou úlohu a je třeba jim to kompenzovat. My v Akademii máme například speciální granty pro rodiče vracející se do vědy po rodičovské dovolené. Většinou jsou to samozřejmě ženy - matky. Na Ústavu molekulární genetiky AV ČR v.v.i. budeme ještě letos stavět mateřskou školku. Možná, že to je všechno málo, ale znám kolegyně, které skvěle vychovaly své potomky a jsou i dobrými badatelkami. Ale manželé jim musejí pomáhat. Já jsem to například vždycky dělal.:28KBRe: synthetic biology
opravdu myslim synthetic biology a nikoli systems b.; PubMed search „synthetic biology“ vyplivne za poslednich par let spoutu hitu; zakladnim mottem synth.b. muze byt citat R.Feynmanna „Co nedokazu rozebrat a znova postavit, tomu nerozumim“, cili s.b. prosazuje ‚inzenyrsky‘ pristup k biologii, konstrukce minimalnich bunek, synthesa genomu a jejich ‚transplantace‘, design genovych regulacnich ‚obvodu‘ a ‚custom-made‘ organismu (bakterii); napr. Drew Endy MIT, George Church , Venter a jeho JCVI, etc.15:05Václav PačesDíky, to jsem nevěděl.Děkuji všem za dotazy a přeji nejen hezký zbytek dne, ale vše nejlepší v roce 2009 a i potom.
S pozdravem
Václav Pačes