S Ivem Kropáčkem o tříděném odpadu

Ivo Kropáček

Ivo Kropáček vystudoval odpadové hospodářství na Vysokém učení technickém v Brně. Několik let pracoval v brněnské a pak olomoucké místní pobočce Hnutí DUHA.

V současnosti vede odpadový program a má na starosti legislativy podporující prevenci odpadu a prosazování lepších recyklačních služeb pro domy a byty.

Je autorem několika publikací, od odborných studií, přes manuály pro radnice, až po vzdělávací brožury pro děti. Intenzivně se věnuje spolupráci s městy a obcemi, je specialistou na nakládání s komunálními odpady.

Je členem Rady odpadového hospodářství, poradní instituce Ministerstva životního prostředí (zdroj: Hnutí DUHA).

(Související článek Tomáše Pavlíčka - Po přečtení a vypití spalte.)

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:18Horáček MílanDobrý den, chci se zeptat jesli se dá v blízké době očekávat znovu vykupování papíru? Stojí za tímto úpadkem o zájem reciklace pouze hospodářská krize a tudíž menší zájem o tyto suroviny?10:59Ivo KropáčekDěkuji za otázku.
Ano, současná slabá poptávka je pouze důsledkem ekonomické krize. Klesl odbyt prakticky všeho: ropy, železné rudy, hliníku – a také třeba recyklovaných surovin. Až se ekonomika opět rozhýbe, poptávka znovu stoupne. Proto stát musí pomoci, aby slibně rostoucí recyklace mezitím zbytečně nekolabovala. Rozhodně má velký smysl dál odpady třídit.Mimochodem, pokud jde o papír, britští experti tvrdí, že v posledních asi 14 dnech trh znovu oživuje a ceny snad opět začínají růst. Ale byl bych raději opatrný.:35EvaMá skutečně smysl třídit v současné době odpad,když se proces recyklace zpomalil,nebo spíš zastavil?Obce za tříděný odpad dnes platí nesrovnatelně víc než za směsný,takže ztrácejí motivaci,a tím i občané.11:00Ivo KropáčekDěkuji za otázku. Určitě má smysl dál třídit. Tříděním vzniká z nechtěného odpadu použitelná surovina. Domácnosti by tedy v žádném případě neměly přestávat třídit. Recyklace neskončila, spíše se pozastavila. Ale dříve či později se opět rozhýbe.Každé kilo recyklovatelných materiálů, které mezitím zbytečně vyhodíme na skládku, bude dříve či později někdo muset nahradit přírodními surovinami – a tedy někde zbytečně vytěžit, vydolovat nebo vykácet a posléze zpracovat se zbytečnými exhalacemi či výrobou toxických odpadů. Třicet recyklovaných PET lahví stačí k výrobě jedné fleesové bundy, na tričko jich stačí pět. Recyklace kila skla ušetří přes půl kila exhalací oxidu uhličitého.Není pravda, že by obce za tříděný odpad platily nesrovnatelně víc než za odpad směsný – netříděný. Pokud by tomu tak bylo je to způsobeno tím, že obec podepsala velmi nevýhodnou smlouvu a nikoli tím, že by v současné době nemělo smysl odpady třídit. Je však pravda, že ekonomický profit z třídění odpadů klesá společně s cenou druhotných surovin. Aby se nestávalo, že vytříděné suroviny budou končit na skládkách prosazuje Hnutí DUHA již několik let zvýšení skládkovacího poplatku a jeho výnos vázat na podporu třídění a recyklace. Zvýšení poplatku by tedy přineslo více peněz na podporu třídění a recyklace, ale navíc by se méně vyplatilo odvážet vytříděné suroviny na skládky nebo do spaloven.:38Tomáš Nosek SZ Praha 7Každý ví, že biologický odpad tvoří až 60% objemu odpadu domáctností. Přitom je bez nákladnějších úprav využitelný například k výrobě tepla a elektřiny v bioplynových elektrárnách, nebo by se dal využítpři výrobě přírodních hnojiv. Chystá ministerstvo životního prostředí nějaký zákon, který by nakládání s bioodpady vylepšil? Proč se u nás stále nerecyklují hliníkové plechovky, ačkoliv stát nijak nereguluje množství těchto k přírodě velmi nešetrných obalů?11:00Ivo KropáčekDěkuji za otázky.
Nejprve k biologickému odpadu – tedy zbytkům z kuchyně, listí a trávě ze zahrad a podobně. Poslední statistiky ukazují, že bioodpady recyklovalujeme pouze z 0,6 %, zbytek končí zbytečně na skládkách a ve spalovnách. Hnutí DUHA proto před čtyřmi lety navrhlo novou klauzuli zákona o odpadech, podle které by lidé v každém městě či obci měli mít možnost třídit hlavní druhy odpadu, včetně bioodpadu. (Je to součást rozsáhlého balíčku návrhů, jak usnadnit třídění a pomoci recyklaci: více na http://www.hnutiduha.cz/publikace/lepsi_recyklacni_sluzby.pdf) Podobné pravidlo s úspěchem platí v Rakousku nebo na Slovensku. Martin Bursík v pátek představí důležitou novelu zákona, která má pomoci recyklaci. Podle posledních zpráv z ministerstva v ní příslušný paragraf bude.Loni se nám – společně s dalšími kolegy a některými poslanci – podařilo prosadit důležitou ministerskou vyhlášku, která radnicím a obecním úřadům usnadní kompostování odpadů z parků a zahrad. Dovoluje tak městům a obcím, aby bez komplikovaných administrativních procedur umožnily lidem v rodinných domcích a mnoha bytovkách odkládat trávu, listí a větve do „obecních kompostáren“, namísto aby je sypali do popelnice. Abychom usnadnili radnicím orientaci v problematice vydalo Hnutí DUHA publikaci „Jak na bioodpad“, v elektronické podobě zde: http://www.hnutiduha.cz/publikace/jak_nabioodpadmanual_pro_obce.pdfPro domácnosti pak máme pár praktických tipů na výrobu domácího kompostéru (a také třeba mysteriózní klip Hnutí DUHA, který odhaluje tajemný život v kompostu). Ty naleznete na
http://www.hnutiduha.cz/index.php?cat=programy&art=slozka&id_prace=5&id=17Co se týče hliníkových plechovek. Výroba hliníku je nesmírně energeticky náročná, se značným negativním vlivem na životní prostředí. Tudíž má jisté oprávnění vyrábět z hliníku lehké slitiny a podobné moderní výrobky. Ale vyrábět z hliníku obal pro 330 mililitrů nápoje, který se po vyprázdnění skončí na skládce, je skutečně luxus. Současný systém umožňuje domácnostem hliník třídit a odnášet k recyklaci minimálně. V Praze, Brně a Olomouci hliník přijímají ekoporadny, v jiných městech jste odkázání na sběrné dvory, někdy ani to ne. Přitom recyklace je velmi úsporná, stačí dvacetkrát méně energie než k výrobě hliníku z přírodní suroviny. Řešení této situace by se mohlo nalézt při avizované úpravě obalového zákona například požadavkem na dosažení nějaké míry recyklace hliníkových obalů. Odpovědnost za dosažení této míry recyklace by měl mít obalový průmysl, který hliníkové plechovky vyrábí. Zda se v tomto směru skutečně něco připravuje je spíše otázka na ministerstvo životního prostředí. V současné situaci tedy Hnutí DUHA nabádá domácnosti, aby se hliníkovým plechovkám vyhýbaly.:54JakubZajímalo by mě, zda je všechen tříděný odpad skutečně dále zpracováván nebo jen odděleně skladován. Dále by mě zajímalo jak zhruba takové zpracování vypadá. Zda se, jak jsem někde slyšel vozí plastové lahve do Číny atd.11:01Ivo KropáčekDěkuji za otázku. Především: tříděný odpad se recykluje. (Může se stát, že někdy nedopatřením nějaká trocha skončí na skládce nebo ve spalovně. Ale to jsou okrajové a celkem bezvýznamné případy. Pokud kvalitně třídíte, můžete si být v podstatě jist, že surovina bude recyklována. Ostatně i dnes je pro obce ekonomicky nevýhodné, aby odpadky, které už jednou vytřídí, posílaly na skládky.)Druhotné suroviny nahrazují primární suroviny ve výrobě. Namísto dřeva se k výrobě papíru použije vytříděný papír. Namísto železné rudy, vytříděné kovy. Namísto sklářského písku, skleněné střepy. U plastů je to jiné. Plasty jsou v podstatě směs materiálů s různými vlastnostmi. Některé se dají svařovat při 40°C, z jiných jsou vyrobeny rychlovarné konvice. Pokud by se třídily podle druhů plastů mohly by se využít obdobně jako výše uvedené suroviny. To je příklad PET lahví, nebo PE fólií. PET lahve se dělají jen z PET: polyetylen tereftalátu, PE fólie z polyetylenu. Směsné plasty a nápojové kartony se pak „recyklují“ rozsekáním a slisováním za tepla. Takto vznikají různé desky, kulatiny, zatravňovací dlaždice a podobně. Přímo v ČR je několik firem zabývajících se recyklací směsných plastů. Máme i firmy zabývající se recyklací PE fólií a v Silonu v Plané nad Lužnicí se recyklují PET lahve.Donedávna velká část PET lahví opravdu končila v Číně a recyklovala se tam. Kupodivu studie posuzující energetickou náročnost, dospěly k tomu, že je to i při dopravě přes půl světa pořád ještě několikrát výhodnější než vyrábět plasty z přírodní ropy (ve Velké Británii spočítali, že pro PET lahve v tamních podmínkách skoro sedmkrát). Nicméně poptávka v Číně po lahvích v důsledku hospodářské krize poklesla. Evropa by si z toho měla vzít ponaučení a rozpumpovat svůj recyklační průmysl. Je nerozumné exportovat domácí (druhotné) suroviny a posléze za velké peníze importovat (přírodní i druhotné) suroviny z jiných zemí. Zbytečně tím zvyšujeme naši závislost na dovozu a zhoršujeme statistiky obchodní bilance.:57petkaV Tv jsou vidět spousty slisovaných krichlí plastových lahví,které nikdo nechce,za odpadový papír musíte ve sběrně platit,aby si ho vzali,železný šrot je také komodita o kterou nikdo nemá zájem.Neříkám,že je to dobře,ale ptám se:vyřeší to MŽP nějakým výnosem,nebo to budete řešit ve styli Hnutí Duha,totiž,že se k tomu odpadu přivážete?11:02Ivo KropáčekDěkuji za otázku.
Řešíme to ve stylu Hnutí DUHA – tedy navrhli jsme a prosazujeme změny v zákoně o odpadech, které pomohou rozhýbat domácí recyklační průmysl.Ekonomická recese je ekonomická recese a poptávka po surovinách včetně recyklovaných holt klesla. S tím moc nenaděláme. Ale můžeme podniknout pár věcí, které pomohou krizi překonat:* Státní správa, samospráva musí jít příkladem a z veřejných prostředků nakupovat výrobky z recyklátů. Papír do kanceláří z recyklovaného papíru namísto ze stromů. Protihlukové zábrany kolem silnic a železnic z recykovaných plastů namísto z betonu. Kamenivo vyrobené recyklací stavebních odpadů namísto odděžené z kopců. Hnojivo na zemědělskou půdu vyrobené z kompostů z tříděného sběru bioodpadů namísto umělých náhražků z chemiček.* Propad poptávky není u všech druhů odpadu stejný. Mnohem lépe jdou na odbyt kvalitní, dobře vytříděné odpadní suroviny. Přitom víme, že pohodlnější třídění zajišťuje čistější druhotné materiály. Proto radnice, kraje a stát musí pomoci, aby třídit odpad bylo nejen správné, ale také snadné. Popelnice dnes stojí před každým domem, zatímco k barevným kontejnerům na tříděný odpad to průměrná domácnost má 138 metrů daleko. Proto je u nás recyklace několikrát nižší než v Německu či Nizozemsku.
Řešením je takzvaný odvozný sběr, který používají úspěšná evropská (a také už první česká) města. Lidé domů dostávají barevné pytle, namísto aby museli chodit do barevných kontejnerů. V tříděném odpadu je pak mnohem méně nežádoucích příměsí a lépe se udají na trhu.
Navíc třeba v Letohradě domácnosti za každý naplněný pytel druhotných surovin dostávají slevu z platby za popelnice.
Státní fond životního prostředí každý rok rozděluje městům, obcím a krajům 2 miliardy korun ročně na recyklační projekty. Hnutí DUHA prosadilo, aby právě programy snadnějšího třídění byly důležitou prioritou.* K tomu jsou potřeba změny v zákoně o odpadech, které radnice motivují, aby třídění usnadňovaly. Ministr Bursík má v pátek předložit svůj návrh a vypadá to, že by se v něm měly objevit některé z hlavních návrhů Hnutí DUHA.* Součástí musí být vyšší poplatky za skládkování a spalování odpadu, aby se recyklace nadále vyplatila. Veškeré výnosy z vyšších poplatků by měly jít na projekty snadnějšího třídění odpadu a na investice do recyklačního průmyslu.:20M. PraxDobry den, rad bych třídil i bio-složku domácího odpadu. Bydlím ale v paneláku, kde mi podmínky neumožní používat kompostovat.. Poradíte mi nějaké řešení, případně existuje nejaký účinný tlak na obce, aby začaly také svážet tuto složku odpadu?
Děkuji za odpověď a přeji hodně úspěchů ve vaší práci.M. Prax11:04Ivo KropáčekDěkuji za přání i za otázku.
V bytovém domě máte také možnost třídit a využívat své kuchyňské odpady. Existují dvě možnosti jak na to:* Pořídíte si takzvaný vermikompostér, tedy uzavřený kompostér s trochou zeminy a žížalami. Žížaly se budou živit vaším kuchyňským odpadem a za odměnu pro Vás budou vyrábět velmi kvalitní zeminu/hnojivo. Mohou se použít buď naše domácí žížaly, nebo žravější kalifornské žížaly, ty se dají koupit i přes internet jejich cena je obecně cca 0,10- 0,15 Kč za ks + 5 % DPH + náklady spojené s balením a poštovným.* Pořídíte si s dalšími domácnostmi z vašeho bytového domu venkovní komunitní kompostér. Tam budete nosit své kuchyňské odpady a za rok získáte kvalitní zeminu/hnojivo. Obdobně to udělaly některé domácnosti v Praze Řepích, nebo v Chrudimi. O komunitním kompostování v Praze Řepích zjistíte více na http://kompost.zaantar.eu/Další možností jak jste sám naznačil je, že přesvědčíte vaši obec aby zavedla tříděný sběr kuchyňských odpadů. Proto potřebujeme klauzuli zákona o odpadech, která bude vyžadovat, aby každý měl možnost třídit bioodpad. Za druhé – pomůže si o to říkat. Napište dopis starostovi. Napište o tom krátký článeček do novin – třeba do okresního Deníku nebo do krajské přílohy Mladé fronty a podobně.A můžete nám pomoci prosadit potřebné změny v zákoně. Klikněte na
http://www.hnutiduha.cz/recyklace/?kraj
a napište nejdůležitějším poslancům ze svého kraje, aby změny v zákoně je podpořili.:48Petr Doč.alDobrý den,co říkáte na „recyklaci“ odpadu např. v Egyptě v Káhiře? Přece nejde do nekonečna takhle odpad „třídit“ „vyhazovat“ na silnice a sousedům na dvůr … I když je pravdou že např. v Egyptě je jen pár procent z celkového území obytná = je pořád kam vyhazovat :-)Díky za odpověd11:04Ivo KropáčekDěkuji za otázku.
Nikdy jsem nebyl v Káhiře, ale vím, jak vypadá nakládání s odpady v řadě rozvojových zemí. Takže si to dovedu živě představit. Je velká škoda vyhazovat kvalitní, recyklovatelné odpady na skládky. Ale české řízené, kontrolované skládky jsou pořád ještě mnohem, mnohem lepší řešení než to, co se běžně děje v rozvojovém světě. Ale i v rozvojových zemích existují dobré příklady nakládání se surovinami za kterými stojí tamní nevládní ekologické organizace. Svoz odpadu je veřejná služba a chudé země na veřejné služby nemají peníze – nemají na nemocnice, na školy a také ani na svoz odpadu. O to důležitější je přenést zodpovědnost na producenty odpadů: tedy průmysl a obchod a neplatit nakládání s odpady z veřejných peněz. To platí stejně jak pro Egypt, tak pro Evropu.Česká republika recykluje pouhých 16 % komunálního odpadu. Přitom Německo je nad 50 %, Nizozemsko překročilo 60 % a belgické Vlámsko už 72 %. Ale i některé evropské země jsou na tom hůře než my – nemluvě o řadě států na ostatních kontinentech. Což samozřejmě není důvod, abychom sami neusilovali o další zlepšení. Měřítkem pro nás musí být Německo či Rakousko – nikoli Egypt nebo Thajsko (ani Rumunsko).:04VilémDobrý den,
už léta třídíme odpad mimo jiné i hlinikové obaly (víčka od jogurtů, plechovky), tak nějak setrvačností jsme žili s dobrým pocitem, nezkoumajíc realitu a když jsem jednoho dne po asi 8 letech naložil hliníkový odpad a odvezl do sběrného dvora… Rána na mé duši…Zřízenec mi ukázal na kontejner se směsným odpadem s tím, že tento odpad se netřídí.. Vzpamatoval jsem, nepodlehl svodu a odpad jsem dovezl zpět domů. Co s ním? Děkuji za odpověď.11:05Ivo KropáčekDěkuji za otázku.
Bohužel české sběrné dvory často fungují tak jak popisujete, občany spíše demotivují, než podpoří. Přitom v západní Evropě kladou důraz na kvalitní a informovanou obsluhu, často je součástí sběrného dvora i bazar použitých věcí. Třeba ve Vlámsku se třídí na sběrných dvorech 40 druhů odpadů, třeba i matrace k recyklaci. Situace u nás je tomuto na hony vzdálená. Jak by měl vypadat kvalitní sběrný dvůr popsalo Hnutí DUHA v brožuře „Sběrný dvůr s bazarem použitých věcí“, elektronická verze zde: http://www.hnutiduha.cz/publikace/sberne_dvory_www.pdfK Vaši otázce: V Praze, Brně a Olomouci hliník přijímají ekoporadny, v jiných městech jste odkázání na sběrné dvory, avšak jak jste sám naznačil zkušenosti nejsou nejlepší. Musíte se tedy obrátit přímo na firmy, které hliníkové fólie opětovně využívají ve výrobě: Firma Alutherm CZ, s.r.o., 252 10 Mníšek pod Brdy 900, web: http://www.alutherm.cz/Nebo Eko Metal Recycling, 8. května, 795 01 Rýmařov, web: http://www.erben-ekometal.cz/ Hliník vybírají všechny jejich pobočky (Praha, Hlinsko, Otrokovice, Rýmařov) a je možné si - i pro malé množství - zavolat na 602520329 nebo 554721211 a oni to při první vyjížďce tím směrem vezmou - i od soukromých osob. Firma to dělá jako charitu ze zájmu o věc.:07Jan ZahradníčekDobrý den, mám několik otázek:
1) Má smysl třídit drobný odpad jako mikrotenové sáčky či jízdenky?
2) Mohu dávat do skla a plastů obaly špinavé od potravin, nebo je třeba je mýt?
3) Mohou být skleněné lahve vkládané do konteinerů na třídený odpad osazeny kovovými víčky, plastovými nálevkami apod., nebo mám tyto komponenty z jiných materiálů odstranit?
4) Je pravda, že výrobky ze silně recyklovaného papíru, jako plata od vajec či trubičky od toaletního papíru, již nelze recyklovat a proto se nemají do konteinerů na třídený odpad umisťovat?11:08Ivo KropáčekDěkuji za otázky.Ad 1) Má smysl třídit i mikrotenové sáčky a jízdenky. Obecně se vždy řiďte pokyny obce nebo svozové společnosti co a jak třídit.Ad 2) Do kontejnerů na sklo a plastů můžete dávat drobně znečištěné suroviny. Stačí potravinu důlkadně dojíst, případně obal opláchnout. Avšak pokud budou zamaštěné od oleje, pak je třeba je dobře vymýt s použitím mycího prostředku.Ad 3) Sklo se před použitím drtí a třídí, takže plastové a kovové kroužky, ani etikety nevadí.Ad 4) Pokud jich máte větší množství tak je do kontejneru nedávejte. Ale recyklovat se dají. Buď se z nich udělá papír, nebo můžou skončit na kompstárně.Pár základních rad na třídění odpadu najdete na
http://www.hnutiduha.cz/recyklace/?jaktridita několik dalších odpadových tipů do domácnosti na
http://www.hnutiduha.cz/recyklace/?domacnost:34Olga RichterováDobrý den,
víte o tom, zda a popřípadě jak probíhá výchova ke třídění odpadů na školách? Záleží jen na iniciativě konkrétních učitelů, nebo to je stanovená součást nějakého předmětu?
Děkuji,11:08Ivo KropáčekDobrý den, děkuji za otázku.
Třídění odpadů není součástí školních osnov. Záleží tedy na iniciativě učitelů, kteří mají na starosti ekologickou výchovu. Také záleží na vedení dané školy jak žáky na své škole povede k třídění. Skvělou práci také dělají různá střediska ekologické výchovy, která se školami úzce spolupracují.Ministerstvo životního prostředí nedávno anoncovalo, že rozdá školám více než 30 000 nádob na třídění odpadu a kompostérů. Je to výborný projekt. Nejde v něm totiž jenom o úbytek odpadků ve školních popelnicích. Hlavně inspiruje statisíce žáků, kteří v třídění odpadu uvidí každodenní samozřejmost.:03B. LukášDobrý den.
Jsem toho názoru, že hlavní podíl viny za vzniklý stav, kdy i v zapadlých koutech republiky se podél cest povalují reklamní tiskoviny a odpady všeho druhu tedy i z plastů, je důsledek konzumního způsobu života a lidské hamižní hlouposti, způsobené reklamním vymýváním mozků. Hledá se vina tam, kde není, přičemž pravou příčinu se bojí politici a média označit ( viz např. diskuze RESPEKT diskuze „Recyklace v nebezpečí“ z 20.2.2009). Selský rozum mně naznačuje, že modla ekonomů a politiků o nutnosti stálého růstu hmotných statků,mezi které patří pro život nadbytečné,nepotřebné ba až škodlivé výrobky , je nadále neudržitelná.
Jaký je názor Váš ?11:13Ivo KropáčekDobrý den,už ekonom Kenneth Ewart Boulding řekl: „kdo věří tomu, že exponenciální růst může v konečném světě trvat nekonečně dlouho, je buď blázen nebo ekonom.“ Takže s Vámi souhlasím a zároveň se snažím i navrhnout řešení.Hnutí DUHA spolupracuje s městy a obcemi na zlepšování recyklačních služeb pro domácnosti. Na zvyšování míry recyklace a strukturální změně přístupu k nakládání s odpady. Viz.: www.hnutiduha.cz/obceUdržitelné nakládání s komunálními odpady by mělo odpovídat pohledu strategie Zero Waste. Popsal jsem ji v brožuře: Nulový odpad, elektronicky k dispozici zde: http://www.hnutiduha.cz/publikace/Nulovy%20odpad.pdfNa odpady je třeba se dívat jako na na nevyužité suroviny. Design výrobků by měl méně odpovídat požadavkům marketingu a více opakovanému použití a podobně.Úspěšných modelů zavádění totoho konceptu je v zahraničí celá řada. Nám nejbližší je slovenské městečko Palárikovo. Recyklují tam 75 % komunálního odpadu. Pohodlně tak patří k evropské špičce. Jak to? Protože radnice vytvořila dobré podmínky a třídění a recyklaci má za sou prioritu. (Více informací naleznete v mém článku Téměř nulové Palárikovo pro časopis Sedmá generace: http://www.sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=268 )Domácnosti (i podniky) se vždy rozhodují podle prostředí, které jim nastavíme. Pokud se vyplatí plýtvat, čerpat přírodní suroviny, vyhazovat odpad a vypouštět znečištění, budou to dělat.Pokud bude třídění snadné, pokud města podpoří kompostování a pokud domácnosti budou platit podle množství odpadků v popelnici (kdo poctivě třídí, platí méně než ten, kdo sype plastové lahve i noviny do koše), recyklace rychle poroste. Pokud stát zavede takzvanou recyklační slevu (města a obce s vysokou recyklací a malou produkcí odpadů platí za tunu skládkovaného odpadu menší poplatek), budou radnice motivovány k zavádění snadnějšího třídění. Pokud legislativa i daňové reformy podpoří investice do moderních, čistých technologií a kreativní inovace, pak se rozjedou zelená odvětví včetně domácího recyklačního průmyslu.Hnutí DUHA třeba navrhlo daňovou reformu, která by motivovala supermarkety a výrobce, aby domácnosti neobtěžovali nadměrnými obaly a nabízeli zboží v obalech na více použití nebo snadno recyklovatelných. Přitom celkové daňové zatížení zůstane stejné jako dnes. Více na http://www.hnutiduha.cz/publikace/EDR_navrh.pdf, str. 15–18Hodně očekáváme také od pátečního představení zákona o odpadech z dílny ministerstva životního prostředí.:14Miroslav PeřinaZdravím . Bydlím v rekreační obci Soběšovice u Žermanické přehrady , okr. Frýdek Místek . Organický odpad jsme se snažilíi kompostovat, ke mně vozilo na kompost trávu asi šest obyvatel,zahradkáři pomáhali informacemi v obecním zpravodaji . Obecní úřad na výzvu fy DEPOS zařídil „populisticky“ svoz pytlovaného or. odpadu každé úterý . Můžete dát před dům neomezené množství pytlů s listím, trávou a pod. které svozové auto vysype a pytle vám nechá. / U některých domů je i třicet pytlů trávy:/Platba která činí asi 60tis. za rok je placena OÚ !!? V obci se přestalo kompostovat.....11:11Ivo KropáčekDobrý den, nezaznamenal jsem sice žádnou otázku, ale zřejmě se ptáte na můj názor. Hnutí DUHA sice prosazuje tříděný sběr bioodpadů, ale ten by měl být provozován tak, aby neohrozilo domácí a komunitní kompostování. Navrhujeme proto za tříděný sběr zahradního odpadu vybírat drobný poplatek, který by byl nižší než za netříděný odpad, ale dostatečně motivující k domácímu kompostování. Systém ve vaší obci je především nákladný pro obec.:04Jiri KalinaDObry den,
Ziji v Irsku a recyklace odpadu je zde naprosto normalni soucasti zivota, i presto ze stale je problem s bytovymy domy, zdejsi system je jednoduchy a zamlouva se mi. V kazdem vetsim meste existuje nekolik firem ktere spolu soutezi o zakazniky a jako vysledek jediny odpad za ktery platime je nerecyklovatelny „landfill“. V dnesni situaci si musime priplacet na odvoz recyklovaneho odpadu (plast, hlinik…), ale biologicky odpad jde na odbyt stale stejne dobre. Situace v cesku se mi zda nesrovnatelne horsi!
A konecne otazka: Kde se ucime zachazet s odpady? Co jsme se za poslednich 5 let naucili? Proc neni zajem o recyklovatelny odpad kdyz napriklad na vyrobu hliniku je potreba nekolikakrat vice energie nez na recyklaci?11:12Ivo KropáčekDobrý den, děkuji za otázky.Nakládání s odpady a především třídění odpadů bývá součástí ekovýchovných programů na školách, které pro školy dělají externí školitelé, například střediska ekolgické výchovy. Dospělou populaci se snaží oslovit jak ekologické organizace, tak obecní úřady a svozové firmy, tak společnosti plnící za obalový průmysl jejich povinnost dosáhnout určité míry recyklace obalů (Eko-kom).O vytříděné suroviny není zájem protože klesl odbyt prakticky všeho: ropy, železné rudy, hliníku – a také třeba recyklovaných surovin. Až se ekonomika opět rozhýbe, poptávka znovu stoupne.:06Leoš GálDobrý den,
je pravděpodobné, že BRKO (biologicky rozložitelný komunální odpad) je, resp. bude v místě vzniku zpracováván na výrobu energie. Problém je v třídění. Některé „nebiologické“ frakce můžou drahé zpracovatelské technologie poškodit. To je kardinální problém v rozšiřování technologii. Vytříděné a 100%-tní BRKO má pro další zpracování velkou cenu. Stačí ale přimíchané alkaické baterie, či jiné „nebiologické“ frakce a technologie klekne. Ruční, resp. sekundární třídění pak hodnotu BRKA radikálně snižuje.
Lze nějak sofistikovaně kvantifikovat, např. podle empirie, statistik, modulace… z jiných států, kolik procent právě „nebiologického“ odpadu se bude v BRKO vyskytovat, vzhledem na lidský (omylný) faktor? Jak bude konstruována legislativa, aby motivovala ke třídění. Zvýhodnila dodavatele kvalitního BRKA a naopak „penalizovala“ netřídiče či přímo diverzanty? Jsou někde veřejně přístupné návrhy nové legislativy?Děkuji11:12Ivo KropáčekDobrý den, děkuji za otázky.
Čistota tříděného sběru odvislá především od systému sběru a motivace zapojených domácností. To je alfa a omega. Například v jedné italské provincii nebo v rakouském Freistadtu vybírají od občanů bioodpad v kbelících a objíždí takto dům od domu. Kvalitu si kontrolují přímo při přebírání a je tedy skoro 100%. Naopak nejhorší kvalitu má sběr do přistavený kontejnerů bez obsluhy. Znovu se tedy potvrzuje, že lepší recyklační služby pro domácnosti vedou k vyšší kvalitě a lepší recyklaci. Takže těžko lze odpovědět obecně.Na vaše otázky na novou legislativu by měl odpovědět ministr Bursík v pátek, kdy bude novou legislativu představovat. Počkejte si tedy prosím ještě pár hodin.Stejně jako vy pevně doufám, že legislativa povede k třídění bioodpadů, které tvoří většinu odpadů a doposud se třídí jen v několika málo českých obcích.:22M. LukešDobrý den.
Pane Kropáčku,
do jakého stupně (procenta) je třídění odpadu efektivní? V tom smyslu - pokud pečlivě roztřídím odpad, tak to co zbyde, bude ještě vhodné jako odpad pro spalovnu (bude v něm dostatek hořlavého materiálu)?11:35Ivo KropáčekDobrý den,k limitům efektivity se ještě zdaleka ani nepřibližujeme. Třídíme a recyklujeme asi 16 % komunálních odpadů, zatímco Německo 3× a Vlámsko 4× více. Navíc se domnívám, že efektivita také bude souviset s poptávkou a novějšími technologiemi. Pokud by jste se třeba před padesáti lety zeptal jak mocnou rudu se ještě efektivně vyplatí těžit, pak by byla odpověď jiná než dnes. I odpady jsou surovinou. Takže pojďme se vyrovnat Německu nebo Vlámsku s tříděním komunálních odpadů a pak se podívejme co nám to v těch popelnicích vlastně zbývá.Již zmiňovaná strategie Zero Waste pracuje i s výrobky, takže pokud bude zbývat hodně jednorázových nápojových obalů vyzve vláda průmysl k řešení, nebo zavede zálohování, případně na dané výrobky uvalí vyšší daně. Možností je mnoho.Když se ale podíváte na odpad, který zbývá ve Vlámsku, tak ten má takové parametry, že ho nejsou naše již vybudované spalovny schopny spálit. Spalovny komunálních odpadů jsou totiž schopny pálit odpady pouze v určitém rozsahu výhřevnosti. Tím blokují rozvoj recyklace v daném regionu.Mnohem efektivnější flexibilnější a levnější řešení je vybudovat úpravny odpadů, takzvané mechanicko-biologické úpravny. Ty jsou schopny jak dotřiďovat domácnostmi vytříděný odpad, tak upravovat odpad zbytkový, zbylý po třídění. Více informací o mechanicko-biologické úpravě odpadů v publikaci „Bez skládek a spaloven“, elektronicky zde: http://www.hnutiduha.cz/publikace/Bez%20skladek%20a%20spaloven.pdf:33T. FořtBude tedy - podle vás - návrh zákona z dílny pana ministra Bursíka v něčem revoluční? Které návrhy v něm považujete za ty s nejvyšší prioritou? A nezůstane po následném osekání z návrhu jen neúčinné torzo - neobáváte se toho?11:52Ivo KropáčekDobrý den,
pevně doufám, že ministr Bursík připraví takovou legislativu, která naši zemi posune v míře recyklace k Německu a Belgii a vyslyší tak poptávku občanů. Bude se však muset postavit mocné lobby prosazující stavby spaloven v Moravskoslezském, Pardubickém, Plzeňském, Jihočeskéom kraji. Proto jsem výše prosil veřejnost o pomoc s kontaktováním poslanců, kteří o zákoně budou rozhodovat.:42Luděk KortusMoc nerozumím tomu, proč u nás v ČR ještě nedávno končil odpad z Německa, když jak říkáte se dá téměř vše využít a v podstatě je odpad ziskovou surovinou? V čem byl, nebo je, problém?11:56Ivo KropáčekProblém je a vždy byl v tom, že nejlevnější je odpad vysypat do příkopu. Všude na světě jsou lidé, kterým věci nedochází a snaží se na znečišťování životního prostředí vydělat.:17Kryštof MartinecVidíte pane Kropáčku dostatečný vliv SZ („Zelených“) na změny v přístupu obyvatel k ekologii a potažmo k třídění odpadu? Šly by změny stejným tempem i bez přítomnosti SZ ve vládě?11:59Ivo KropáčekJedná se o nadstranické téma. Odpady třídí více lidí než chodí k volbám, takže se domnívám, že všechny politické strany by měly mít zájem na tom, aby lidem zjednodušily třídění odpadů.