O problematice tříděného odpadu se Zbyňkem Kozlem

Zbyněk Kozel

Česko je evropský premiant v třídění a recyklaci plastů. Teď se však zdejší úspěšný a výnosný systém zadrhl. Hospodářská krize ztlumila zájem o vytříděné odpady a ty se hromadí ve skladech sběrných firem. Zatím nikdo nepanikaří a nevolá po tom, aby se přetékající žluté, modré nebo zelené popelnice začaly vyvážet na skládky. Řetěz je ale přetržen. A otázka „kam s nimi?“ je stále naléhavější.

Všechno zatím fungovalo tak, že na odvoz a zpracování tříděného odpadu přispívaly přes státem autorizovanou firmu EKO-KOM společnosti, které uvádějí na trh obaly. Další zdroj živící systém byly peníze z prodeje suroviny. Obce tak odvoz roztříděných odpadků nic nestál, naopak na něm v tučných letech vydělávaly. To se teď mění. Potíže s hromaděním recyklátu dopadly na hlavu svozových firem a ty teď chtějí po obcích, aby jim alespoň část nákladů uhradily. I když se to obcím nelíbí, pomalu se s nějakým příplatkem smiřují.

Hrozbu velkých nároků na obecní pokladny by měla odvrátit i dohoda výrobců obalů a firmy EKO-KOM o zvýšení příspěvku obcím o 15 %. Producenti musejí podle zákona o odpadech zajistit určité množství recyklace. Kdyby se nepokračovalo v třídění, nesplnili by zákonné limity a museli by platit pokuty.

(Související článek Tomáše Pavlíčka - Po přečtení a vypití spalte.)

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:59L. KreplDobrý den.
Jaké podstatné změny pro váš byznys pan Bursík připravil? V čem vidíte největší problém v jeho nově představeném návrhu zákona o odpadech a čím Vás naopak zelení příjemně překvapili?13:00Zbyněk KozelNávrh nového zákona o odpadech jsme obdrželi v pondělí odpoledne, předtím jsme neměli možnost se s ním seznámit. Vzhledem k tomu, že předkládaný dokument má několik set stran, nepodařilo se mi ho zatím celý prostudovat.:07Fr. MázlPane Kozle,
zvýší se podle vás současnou situací riziko dovozu odpadu ze zahraničí (z Německa např.)?
Existují normy pro velikost sběrného dvora v souvislosti s vykupovaným odpadem?13:01Zbyněk KozelMyslím si, že riziko dovozu odpadů ze zahraničí se nyní v období hospodářské recese žádným zásadním způsobem nezvyšuje.
Normy pro velikost sběrného dvora nejsou. Nicméně sběrný dvůr musí mít tzv. provozní řád, který schvaluje Krajský úřad a Krajská hygienická stanice a provozovatel sběrného dvora se jím musí řídit.:18Radek ŠiklaPane Kozle, v článku T. Pavlíčka bylo napsáno, že: hrozbu velkých nároků na obecní pokladny by měla odvrátit i dohoda výrobců obalů a firmy EKO-KOM o zvýšení příspěvku obcím o 15 %. Producenti musejí podle zákona o odpadech zajistit určité množství recyklace…
Posunula se věc dohody k nějakým reálnějším konturám? Děkuji za odpověď.13:03Zbyněk KozelAno, jak píšete, již od 1. ledna letošního roku jsme přistoupili ke zvýšení plateb obcím za zajištění třídění. Po důkladné analýze přistoupila naše společnost k vypracovaní a spuštění Stabilizačního programu na podporu systému tříděného sběru odpadu v ČR. Ten byl připraven společně se Svazem měst a obcí ČR a zahrnuje v sobě kroky k ekonomické stabilizaci současného systému nakládání s tříděným odpadem a jeho recyklaci. Program zahrnuje zejména finanční intervenci na úrovni úpravy a dotřiďování odpadů. Jak jsem již psal, pro kvalitně vytříděnou surovinu existuje využití i v době ekonomické recese.:36Lukáš BartákMá vaše společnost vliv na to, kolik tříděného odpadu půjde ze sběrného místa na další výrobu (recyklaci) a kolik se ho spálí (využije jako paliva, např. pro nedostatečné roztřídění)?13:05Zbyněk KozelJak správně píšete, záleží vždy na tom, jak je daná surovina kvalitně vytříděna už v kontejnerech a kolik nežádoucích příměsí je obsaženo. Tyto nežádoucí příměsi musí být následně na dotřiďovacích zařízeních odstraněny a jsou následně buď odvezeny na skládku nebo k energetickému využití. Všechny naše podpory v oblasti odpadů jsou nastaveny tak, aby motivovaly sběrače (tedy obce a jejich občany) a úpravce (dotřiďovací linky) k co možná největšímu podílu materiálového využití odpadů, tedy k recyklaci.:56Jakub ZázvorkaVidíte coby odborník alternativní cestu řešení problému s odpady i ve výstavbě speciální spalovny tříděnného odpadu a přeměnu na využitelnou energii (viz. text v R)? Mělo by to v ČR smysl?13:06Zbyněk KozelZařízení jejichž smyslem a cílem by bylo spalovat tříděný odpad se nestavějí. Nemělo by to ani ekonomický smysl. Pravděpodobně se ptáte na energetická zařízení, která mohou využívat upravené odpady. Jde buď o používaní paliv vyrobených z odpadů, která již dnes u nás používají cementárny, nebo o používaní speciálně upravených frakcí odpadů ve standardní energetice, tedy teplárnách a elektrárnách.
Vedle toho jsou dnes v Evropě moderní tzv. ZEVO, což jsou zařízení pro energetické využití odpadu. Tato zařízení jsou součástí integrovaných systémů nakládání s odpady. V nich představují vedle třídění a materiálové recyklace energetickou část systému. To činí celý systém nakládání s odpady efektivnější i ekonomicky stabilnější, ale hlavně to vede k výrazně vyššímu procentu využití odpadu a minimalizaci množství odpadu na skládkách. Evropská legislativa ve svých prioritách dnes tato zařízení klade hned za klasickou recyklaci. U nás jsme s jejich výstavbou, zejména oproti severským zemím či Německu, dost pozadu.:23J. ŠteflíkMuseli jste již pod tíhou nastalé „krize“ v odpadech některé akreditované svozové firmě pohrozit zrušením udělené akreditace?13:08Zbyněk KozelPodmínky akreditací jsou zaměřeny hlavně na dodržování předpisů při nakládání s odpadem, vedení evidence a také na splnění některých technických parametrů. Nesouvisí přímo s ekonomikou sběru, která je recesí ovlivněna. Proto se v této oblasti nic dramatického neděje.:32E. StrnadováZískali jste cenu za internetovou reklamu na třídění odpadu - máte již vyhodnocení její účinnosti? Bude dostupné i veřejnosti?
Chystáte v současnosti kampaň na další podporu třídění odpadu (není ji potřeba více právě v této době - nebo ne?)?
Děkuji. E. Strnadová.13:09Zbyněk KozelReklama na internetu, která obdržela ono ocenění byla jednou ze součástí komunikační kampaně na podporu třídění. TV spot z loňského roku úspěšně zabodoval v soutěži o nejefektivnější reklamu z hlediska poměru cena /výkon a vybojovala stříbrnou cenu Effie. Na našich internetových stránkách www.ekokom.cz si ji můžete prohlédnout stejně jako reklamy z předchozích let. Úspěšnost nebo neúspěšnost komunikační kampaně se vždy projeví na množství lidí aktivně se účastnících třídění odpadů. Data za minulý rok ještě nejsou k dispozici, ale následně budou ve zjednodušené formě dostupné na našich webových stránkách, tak jako každoročně.
I v letošním roce bude probíhat komunikační kampaň na podporu správného nakládání s odpady. Je to jedna z činností, kterou má naše společnost od MŽP předepsánu a musí ji plnit. Kampaň bude probíhat jak plošně, tak zejména ve spolupráci s jednotlivými kraji ČR, se kterými na nich aktivně spolupracujeme.:40T. LéblJaký je váš názor na tzv. systém vratných PETobalů formou zálohy, mohlo by to oživit oblast separace plastů?13:10Zbyněk KozelPředevším zavedení záloh na některé obaly znamená automaticky i omezení tříděného sběru. Obtížnost koexistence záloh a třídění se ukázala v SRN, kde po zavedení záloh celková recyklace plastů klesla.
Pokud jde o současnou situaci, pak jde o to, že po některých surovinách není na trhu poptávka. To by nevyřešila žádná změna formy sběru.:04Simona Kaftanová, PlzeňNeukazuje tato situace na to, že ČR byla závislá na zahraničním trhu (plasty do Číny atd.) a nebyl u nás dořešen a nastaven funkční trh se separovaným odpadem a recyklovanými výrobky?13:11Zbyněk KozelV oblasti plastů na Číně závislí nejsme. Některé dokonce dovážíme. V republice existuje řada zpracovatelských provozů, které umí plastové odpady používat. Obchodování s plastovými odpady řídí mezinárodní trh a pokud je poptávka ze zahraničí zajímavější než z tuzemska, tak se suroviny a to i plastové odpady prodávají ke zpracování do zahraničí. ČR je vývozcem některých druhů vytříděného papíru. Je tomu proto, že naše papírny jsou specializované jen na určité výrobky a tomu odpovídá i jejich poptávka po jednotlivých typech druhotných surovin.
Pokud jde o EU jako celek, pak bohužel závislost na globální, tedy i asijské, poptávce po druhotných surovinách je poměrně značná. Tím je dán i současný prudký pád cen surovin u nás. Máte pravdu v tom, že Evropská komise by se měla vážně zamyslet nad rovnováhou trhu uvnitř EU a také nad tím, jaké si stanovujeme cíle v recyklaci.:25Pavlína KašpárkováDobrý den,
pan ministr Bursík na tiskové konferenci k novému zákonu o odpadech uvedl, že ČR nyní recykluje pouze 21% komunálního odpadu. Německo, Rakousko, Nizozemí a Belgie jsou dlouhodobě nad 50%. V tisku jsem zaznamenala , že ČR je třídění na druhém místě v EU. Vychází se při stanovení takovýchto údajů ze stejné evidence nebo metodiky? Můžete mi to vysvětlit.
Děkuji13:13Zbyněk KozelProblémem celé Evropy a jejích statistik je naprostá nejednotnost používaných pojmů v odpadovém hospodářství. Do recyklace komunálního odpadu se v okolních státech započítávají veškeré k recyklaci předané odpady z katastrálního území města, tedy kromě těch z kontejnerů na ulici i ty z obchodů, kanceláří, malých výrob a jiných živností, zatímco v ČR do recyklace komunálního odpadu zahrnujeme pouze odpady z občanského sběru z barevných kontejnerů. Navíc například to, co v Německu a Rakousku považují podle svých předpisů za recyklaci, je v ČR evidováno nebo chápáno např. jako biologické využití a nikoliv jako recyklace. Srovnáváme tedy nesrovnatelné. Ostatně v procesu poslední změny směrnice o odpadech bylo dokonce uloženo přímo Evropské komisi zabývat se definicemi jednotlivých odpadů a procesů tak, aby statistiky měly vyšší vypovídací hodnotu.
Stojí za to, podívat se, kolik odpadů na 1 obyvatele ostatní státy produkují, v této statistice jsme na tom stejně dobře jako v třídění, protože máme velmi málo komunálního odpadu na obyvatele. Musíme se ale také podívat na to kolik kdo v EU dává na skládky. V této statistice jsme na tom bohužel špatně. Je to tím, že všechny nejvyspělejší země se snaží nerecyklované odpady využívat energeticky zatímco u nás, to co nerecyklujeme, většinou uložíme na skládku.:02HynekDobrý den pane Kozle, chtěl bych se zeptat, na vaše angažmá ve strukturách firem „Coca Cola“. Nemyslíte, že Vaše zapojení do likvidace odpadů může vypadat jako pokračování v hájení zájmů tohoto významného producenta odpadů? Zvláště když Vy sám jste se konkrétně zabýval široce pojatým „public relations“? Stručně řečeno: jste tím správným ekologickým zahradníkem, anebo jen minimalizujete náklady na likvidaci odpadů firem, jako jsou společnosti vyrábějící Coca Colu?13:16Zbyněk KozelPřed deseti lety jsem skutečně pracoval v Coca-Cole. Mým hlavním úkolem po několik let bylo právě vytvořit systém spolupráce s obcemi tak, aby obaly mohly být recyklovány. V roce 1999 skupina podniků uzavřela s MŽP dobrovolnou dohodu, na základě které téměř čtyři roky několik set firem dobrovolně financovalo třídění odpadů. V té době jsem od Coca-Coly odešel a začal se zabývat tříděním „na plný úvazek“. Autorizovaná obalová společnost je kontrolována státem a musí plnit závazky nejen za Coca-Colu, ale za všech dvacet jedna tisíc podniků, které jejích služeb využívají. Snažíme se pochopitelně o efektivitu a nízké náklady. Mimo jiné i proto, že náklady recyklace nakonec zaplatí spotřebitel v cenách zboží. Pokud máte na mysli tyto náklady, pak ty se pochopitelně snažíme minimalizovat.:09M. IlgnerJe skupina podnikatelů a firem podnikajících v odpadech podle vás lobistickou skupinou? Měla by být? Jak silnou? Ten název u nás v ČR zní možná ještě hanlivě, ale není třeba většího legálního tlaku na legislativu a zákonodárce?
Děkuji za váš názor na tuto problematiku.13:18Zbyněk KozelJe pochopitelné, že v každém oboru lidské činnosti vznikají různé asociace a sdružení. I firmy zabývající se svozem odpadů takové mají, dokonce dvě. Existuje také sdružení firem, které vydělávají na recyklaci odpadů nebo na obchodu s druhotnými surovinami. Každá taková asociace zcela legitimně hájí své zájmy a je také dobré jí naslouchat, protože současně představuje i reálnou a profesionální zkušenost. To ostatně dobře vědí i v Bruselu, kde Evropská komise považuje diskuzi s takovými asociacemi za nutnou součást každého legislativního procesu.:23HansusiPořad se mluví o třídění odpadu, ale v naší ulici stojí pro tři obytné domy jeden ocelový kontejner, kde je všechno možné i nemožné…Viděl jsem v televizi záběry na velké hromady velkých paketů s netříděným papírem, nemohlo by se to spalovat ve speciální spalovně s odlučovači popílku a SO2, která by sloužila buď pro vytápění, nebo pro výrobu elektrické energie…13:21Zbyněk Kozelviz odpověď panu Zázvorkovi:07R.SebrancováDobrý den, v naší ulici máme několik málo kontejnerů na tříděný odpad, bohužel každý víkend jsou již tak přeplněné, že se válí odpad okolo a je těžké projet. Nesparvilo by to víc kontejnerů? Myslím, že argument některých lidí, že jsou daleko, popřípadě, že kontejnery na sklo je ruší je lichý. Vlastně pokud chci třídit, nezbývá mi nic jiného, než naložit odpad do auta a odvést…13:22Zbyněk KozelSběrná síť kontejnerů na tříděný odpad má více než 180 000 nádob. Dalo by se říci, že se již hustotou sběrné sítě přibližujeme k optimálnímu stavu. Je totiž třeba brát také v potaz množství místa na ulicích v obcích a městech. V hustě obydlených městech množství kontejnerových stání často již není možné dále rozšiřovat, protože by zabíraly místa na parkování či by situace neumožňovala jejich obsluhu svozovými vozy. Vzdálenost k nejbližšímu kontejnerovému stání každoročně klesá a průměrná vzdálenost je dle posledních údajů 115 metrů. Přitom lidé jsou ochotni nosit tříděný odpad až do vzdálenosti 185 metrů. To vše samozřejmě nevylučuje lokální nedostatky a problémy. Obraťte se na váš obecní úřad, pokud potřebujete rozmístění kontejnerů upravit či doplnit.:23LenkaDobrý den,
proč už se dávno neřešila situace, kdy se plast dováží k recyklaci do Číny (či jiných států, pokud jsem problematiku správně pochopila). Vždyť taková situace je dlouhodobě neudržitelná a ekologicky nevhodná. Bylo jasné, že jednou se s tím bude muset něco dělat. Navíc, když je Česko premiantem v třídění plastů, tak by se nám snad i vyplatilo, abychom si plasty zpracovávali sami. Proč se čekalo až se něco stane? Nebo se pletu?
Děkuji za osvětlení a přeji hezký den13:26Zbyněk Kozelviz odpověď paní Kaftanové:18Přemysl O.Podílí se vaše firma nějak na dalším výzkumu zpracování a využití odpadu?13:27Zbyněk KozelNelze říci, že bychom byli výzkumné pracoviště, ale jsme zapojeni v řadě projektů. Navíc se velmi mnoho výzkumných týmů u nás opírá velmi často o data, která shromažďujeme. Vlastní výzkumy děláme především ve skladbě odpadů, optimalizaci logistiky a u některých druhů odpadů i v testování alternativních forem využití.:49Martin HázlKdo bude řešit situaci s odpadech který nikdo nechce a nebude ho kam uložit? Chystá se (nebo již existuje?) případný „krizový plán“?13:30Zbyněk KozelV souvislosti s ekonomickou celosvětovou krizí klesla výroba a tím i poptávka po vstupních surovinách, tedy i po druhotných surovinách. To neznamená, že tyto odpady nikdo nechce, jak se často zjednodušeně píše. Znamená to ale, že se požaduje kvalitněji vytříděný odpad a současně výrobce za něj není ochoten příliš platit. Prostě v době recese jsou druhotné suroviny levné stejně tak, jako jiné suroviny. Pro třídění odpadu to znamená výpadek příjmů z prodeje suroviny a tedy zhoršenou ekonomiku sběru.
Právě z tohoto důvodu naše společnost po důkladné analýze přistoupila k vypracovaní a spuštění Stabilizačního programu na podporu systému tříděného sběru odpadu v ČR. Ten byl připraven společně se Svazem měst a obcí ČR a zahrnuje v sobě kroky k ekonomické stabilizaci současného systému nakládání s tříděným odpadem a jeho recyklaci. Program zahrnuje zejména finanční intervenci na úrovni úpravy a dotřiďování odpadů neboť pro kvalitně vytříděnou surovinu existuje využití i v době ekonomické recese. Kromě této intervence byly o patnáct procent navýšeny rozpočtové zdroje na financování svozu odpadu v obcích.
Nejedná se o krizi odpadového hospodářství, ale jen o výrazné zhoršení jeho ekonomiky oproti nedávné konjunktuře.:29B. LukášDobrý den.
Pokles tržeb řeší obchodní společnosti mimo jiné i nárůstem tištěných reklam, které zpět sběrné suroviny neodebírají . I v zapadlých koutech naší republiky se začínají povalovat celé balíky barvami prosycených reklamních tiskovin, které se v častých případech využívá i jako topivo způsobující značné zamořování ovzduší.
Kam půjdou tištěné reklamní stohy v létě ?
Nenastane u nás podobná situace jako v Neapoli?.
Řeší tento problém na MŽP někdo ?
Děkuji za odpověď.13:37Zbyněk KozelNeapol nám určitě nehrozí, ostatně tam nešlo o tříděný sběr, ale o uzavření skládky. Pro papír stále existuje odbyt, problémem jsou spíše nízké ceny za které jej lze prodat papírně. To je důvod proč komerčně orientované sběrny dnes papír nechtějí vykupovat. Papír z modrých kontejnerů jde na třídičky, kde pokud je kvalitně roztříděn, najde i svůj odbyt. Papírny totiž roztříděný papír stále vykupují. Na řešení ekonomiky třídiček komunálního/domovního odpadu je zaměřen jinde zmíněných Stabilizační program pro tříděný sběr.
Pokud jde o zmíněný problém reklamních tiskovin, ten není charakteristický jen pro ČR. Nicméně z hlediska odpadového mezi reklamní tiskovinou a některými typy časopisů není velký rozdíl.:26Josef KosnarJak je to prosím s biodpadem u nás v ČR? Lze ho ve spolupráci s odpadářskými firmami třídit, sbírat, případně i zpracovávat? Jak je to s jeho dalším zpracováním? Jak je to s jeho výkupem, existuje zde státní podpora nakládání s bioodpady?
Existují nějaké speciální kontejnery na sběr biodpadu? Může činžovní dům získat k tomu určenou nádobu na třídění od radnice nebo svozové firmy?13:43Zbyněk KozelEKO-KOM, a.s., se zabývá především obaly, tento dotaz je proto vhodný spíše pro MŽP. V současné době probíhá v některých městech či obcích sběr bioodpadu, ovšem je na každé jednotlivé obci, jaký systém sběru komodit pro občany nastaví.:38Vladimír MilevskýDobrý den, nebylo by dobré, kdyby se plasty třídily podle jednotlivých druhů? Nebo se to dělá až dodatečně v třídírnách?13:45Zbyněk KozelNebylo, náklady by byly podstatně vyšší, musel by být větší počet kontejnerů. Navíc spotřebitel či občan asi jen těžko bude přesně rozlišovat jednotlivé plasty a tak by i takto přetříděné plasty stejně musely jít přes třídičku.
Celý proces funguje takto: Z barevných kontejnerů vytříděný odpad odveze svozová firma na třídící linku, kde se z odpadů odstraní veškeré nežádoucí příměsi, také se druhově rozdělí (například plasty na PET, PE, PS, atd.). Odtud putuje lisovaný vytříděný odpad již jako druhotná surovina ke zpracovateli, kde vstupuje do výroby.:34MacháněSběrné dvory se bojí pokutování v případě nemožnosti dalšího skladování recyklovatelného odpadu - bude se při případném udělování pokut a jejich výše přihlížet k momentální nepříznivé situaci?13:55Zbyněk KozelAsi máte na mysli případné pokuty za porušování předpisů o nakládání s odpady. Podle našich zkušeností k porušování odpadových předpisů v důsledku recese nedochází. Pokud by šlo o konkrétní způsob uplatňování pokut, a to zda příslušný orgán státní správy by přihlížel k ekonomické situaci, měl byste se obrátit s konkrétním dotazem například na Českou inspekci životního prostředí. My sami vycházíme z principu, že ekonomická situace sama o sobě nemění nijak povinnosti firem při nakládání s odpady.