Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

S Libuší Bělunkovou o grantové politice

Na téma další existence literárních časopisů, významu jednoho kulturního odvětví i potřebné podpoře, jste mohli diskutovat s Libuší Bělunkovou, novinářkou a literární kritičkou.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Libuše Bělunková

Libuše Bělunková (*1973) absolvovala chemickou technologii na Střední průmyslové škole v Hranicích na Moravě, Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor Teorie a dějiny dramatických umění a literatury - specializace literární věda, Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor rusistika. V letech 2001–2005 vyučovala literaturu a filmovou historii na Osmiletém gymnáziu Buďánka v Praze, byla redaktorkou ruské sekce časopisu iliteratura.cz, redaktorkou Českého rozhlasu 7 - Radia Praha (2003), po té Filmových listů (2004). Od roku 2001 působila v Literárních novinách, z nichž v roce 2005 odešla a téhož roku spoluzaložila týdeník A2, jehož je šéfredaktorkou.

V literárních kruzích to začalo pěkně vřít. Ministr kultury Václav Jehlička se rozhodl ušetřit na takzvaném živém umění – divadle, hudbě, tanci, výtvarném umění a literatuře – a oproti loňsku snížil rozdělovanou grantovou sumu o 35 procent.

Prioritou ministerstva jsou v napjatém krizovém rozpočtu památky. „To je legitimní. Ale na obnovu památek jde sehnat peníze z evropských strukturálních fondů, zatímco literární periodika tuhle šanci nemají,“ tvrdí Bělunková. Na proceduře rozdělování grantů se podle ní v posledním období leccos mírně zlepšilo, jako celek má ale stále ještě nedostatky (článek Jana Gregora - V likvidaci).

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:47petrDobry den, cetl jsem vas tydenik a2 a od ledna si zvykam na ctrnactidenik. Je pravda, ze hlavnim duvodem zmeny bylo kraceni penez na Ministerstvu? Za kolik penez se da delat tydenik, za kolik 14-idenik? Petr14:02Libuše BělunkováDobrý den všem. Děkuji, pane Polívko, snad Vám čtrnáctideník přiroste k srdci. Není to pravda. Důvody byly tři: odešel nám jeden velký sponzor (zahraniční, který v ČR v té době ukončil většinu sponzorských aktivit); z čtenářského dotazníku, který jsme si nechali udělat, vyznělo, že převážná část našich čtenářů nemá čas učíst každý týden 32 velkých stran textů o vysoké kultuře a časopis si pořizuje nepravidelně; chtěli jsme po třech letech existence učinit některé obsahové a grafické změny. Ministerstvo (MK) nám v loňském roce nic nekrátilo. To hrozí až letos, zato vražedně. K Vaší poslední otázce – to záleží na mnoha věcech. Kvalitní kulturní časopis, který platí aspoň běžné honoráře, autorská práva, který má několik redaktorů na plný úvazek, včetně obrazového, a má rozumnou sumu na propagaci, stojí hodně. Alespoň v prvních deseti letech. To si tady ale nikdo od roku 1989 nemohl dovolit ani chvíli, takže to nemohu doložit čísly. V rozpočtu A2 činil příspěvek MK vždy asi třetinu, zbytek tvořil sponzor, prodej, inzerce, granty na přidružené aktivity apod. V době, kdy hledáme nové sponzory (což je kvůli proklamované krizi a daňové nevýhodnosti stále těžší), je závislost bohužel vyšší. I proto jsme začali šetřit na fixních nákladech. U jiných časopisů to je zase jinak.:58Jiřina StrouhalováKdyž čtu kulturní recenze v denním tisku, děsím se stavu, ve kterém se ocitla čeština. Myslíte si, že si grantové komise, ministr a další činitelé uvědomují, že pokud zaniknou literární časopisy, bude to mít další zhoubný vliv na stav naší řeči?14:08Libuše BělunkováÚroveň jazyka je myslím jedním z mnoha kritérií, jimiž se grantová komise řídí při navrhování konkrétní výšky dotací jednotlivým časopisům. Problém recenzí v denním tisku není jen jazykový, deníky často v rubrice kultura publikují pouhé anotace nebo reklamní články. A výběr takto „recenzovaných“ titulů bývá dán odhadem, co bude lidi bavit. Co si uvědomuje ministr, nedokážu odhadnout.:23daniela kazbundovaomlouvam se vam, ze literarni casopisy nectu ale jejich situace me zaujala jako protivaha penez na mistrovstvi sveta v liberci. nekolikrat jsem se ted docetla, ze podporuji kriticke mysleni. ale proc nepodporuji kriticke mysleni treba casopisy divadelni nebo filmove nebo filozoficke? jejich situace dneska neni krizova? a proc si ministerstvo zasedlo na literarni casopisy, je v tom podle vaseho nazoru neco osobniho? dekuji vam za odpovedi, daniela kazbundova14:12Libuše BělunkováVelice případná otázka. V ohrožení je nyní velká část českého živého umění. Krizová situace je v reflexi divadla, tanci, filmu atd., ale i v těch oborech samotných. Důvodem není jen málo peněz (vládou proklamované jedno procento státního rozpočtu na kulturu je stále nedostižné), ale hlavně nekoncepčnost v jejich investování. Je ale pravda, že zrovna literární časopisy jsou na tom letos nejhůř. Zničehonic se mezi ně rozděluje méně než padesát procent loňské (bídné) částky - a přitom rozpočet MK je téměř stejný jako loni. A všechno se to řeší strašně pozdě, teď, v březnu, se rozhoduje o penězích na rok 2009. Ta nejistota nás činí značně nesolidními vůči zahraničním partnerům, eventuálním sponzorům, předplatitelům, inzerentům atd. Nikdo si nenárokuje příspěvek státu automaticky, ale rozhodnutí by mělo být včasné, jasné, koncepční (například by tu měly být čtyřleté dotační programy s přísnějšími kritérii a průběžným hodnocením). Jinak je to uzavřený kruh a kulturu tak její vlastní ministerstvo staví do role neschopných vyžírků.:59Kamila ŠebečkováPořád nechápu, PROČ ministr ty peníze přesunul z caopsiu na pamatky. Loni ani předloni nic takoveho neudělal. Co myslíte Vy?14:20Libuše BělunkováTo by mě taky zajímalo. A hlavně, proč o tom spekulujeme až v březnu roku, o který jde.:23Igor JehličkaMůžete říct, jestli jsou kulturní časopisy podporovány někde v zahraničí? A k čemu vlastně státu podpora takového „živého“ umění může být dobrá?14:22Libuše BělunkováJsou, pane Jehličko. Různými způsoby. Stát například odkupuje značnou část nákladu kulturních časopisů, a ty pak distribuuje po knihovnách a školách. Nebo daňově zvýhodňuje sponzorování veškerého neziskového sektoru. V zemích velikostí srovnatelnými s ČR mají ministerstva kultury většinou k dispozici jakési literární (či kulturní) centrum, zkrátka organizaci, která pro ně zajišťuje odborně kontrolovanou podporu literatury, včetně vybraných časopisů, spolupracuje s mezinárodně na získávání dalších financí, propaguje literaturu v zahraničí, podporuje výměnu překladatelů, spisovatelů atd. Nejúčinnější je kombinace všeho, zvláště u země, jejímž jazykem mluví (čte) tak málo lidí. Zmíněné příklady jsou z Ruska, Rakouska, Slovinska a Lotyšska. Nejdůležitější je ale politické rozhodnutí, že literatura (kultura) je důležitá. Pak už to jde.:06jan_husKdo jsou nejpravděpodobnější političtí spojenci kulturní scény v ČR? Na co mají reálný vliv? Jsou schopni vyjádřit v takovéhle situaci účinnou podporu?14:25Libuše BělunkováJene Husi, Vy musíte vědět, že nejvíc táhne osobní nasazení. Politickou sílu se pomalu, ale jistě u nás učí tvořit sami lidé z kultury (což je pořádná masa), dále studenti a lidé z akademické sféry, z neziskových organizací, zahraniční kolegové, aktivní čtenáři, diváci, posluchači (voliči). Domnívám se, že pokud se současná situace účinně nevyřeší, budou schopni se ozvat, jak se ukázalo loni při akci Za Prahu kulturní!. Budou-li navíc mediálně šikovní, hádám, že se brzy objeví i podpora politická. Kultura je zatím téma u nás politiky nepovšimnuté, kdo se ho (skutečně, ne jen řečmi) chopí první, bude napřed.:37MarianCítím, že stojím o stabilní podporu časopisů, i když je jasné, že sto procent obsahu není bůhvíjak dobrých, mnohdy ani padesát. Ale důležitější je stálý vliv a kontinuita. Jak vysvětlujete naštvanému člověku - konzumentu, že peníze na kulturu má smysl vynakládat?14:27Libuše BělunkováJe ten člověk naštvaný kvůli státním penězům investovaným do kultury? Nebo ho rozčilují i několikanásobně vyšší částky určené na porcování medvěda, na mistrovství světa v klasickém lyžování, na vojáky v zahraničních misích atp.? V každém případě, máme-li zůstat u peněz: kultura jako celek dnes ve například Velké Británii produkuje více pracovních míst a má větší obrat než automobilový průmysl (studie z roku 2007). Další oblasti či souvislosti, v nichž by onen konzument mohl vliv kultury promyslet – sociální, vzdělávání, prevenční, zaměstnanost, schopnost tvořivého řešení čehokoliv, mezinárodní vztahy, cestovní ruch, rozmanitost, menšiny, pomoc mladým tvůrcům i vědcům na počátku kariéry, imunita vůči stádnosti, názorové polemiky. Provokace.:47tomáš weissZdravíčko Libuše, vy dobře víte, jaký sketa fotr je český stát k literatuře,divadlu… nechal by si kvůli deseti tisícům vrtat koleno, je to ponižující, všechny ty papíry, vyúčtování atd. za částku, za kterou si šikovný kucí dají jednu večeři…myslíte, že je ještě důstojné škemrat o státní peníze? Kulturní granty jsou šaškárna…cítíte to taky, jak si z vás rok za rokem dělají srandu?14:28Libuše BělunkováTomáši, dobrý den! Tu otázku (Vaši poslední) jsem si pokládala už loni při iniciativě Za Prahu kulturní! Začínám mít podezření, že to tak úředníkům a politikům náramně vyhovuje: všechny náklady přece v té nenažrané kultuře nesou na svých bedrech. Ale proč to proboha dělají? Proč daňově nezvýhodní mecenáštví kultury, pro tu nemáme daňové asignace pro neziskový sektor, proč tu nefunguje státní agentura, která by účinně pomáhala kulturním subjektům získávat evropské peníze a ministerstvu prosazovat legislativní změny? Proč politici nedávají svým chováním či přímo výzvami signály podnikatelům, že kultura a školství jsou oblasti, na nichž nám záleží? A proč se kulturou ohánějí ve volebních programech, vládních prohlášením, projevech v EU? Nabyla jsem, Tomáši, dojmu, že když přistoupím na to, že je to všechno jen ponižující legrace, kterou přece nemám zapotřebí, tak je v tom vlastně podporuji.:29AlžbětaNení ale v Česku literárních časopisů zbytečně moc? Vaše A2, Tvar, Literárky, Souvislosti, Host, Česká literatura, Svět literatury… Tolik periodik na desetimilionovou republiku, kde můžou mít čtenáře jen mezi úzkou vrstvou literárních zájemců, to zní až bláznivě. Nebo je česká situace srovnatelná se situací polskou či německou?14:33Libuše BělunkováNikdy jich nebude moc. Jen si je zkuste v knihovně prolistovat. Jsou rozmanité a plní různé funkce, od odborných recenzovaných (akademických) periodik, jako je Svět literatury nebo Česká literatura, přes časopisy zaměřené čistě na tuzemské literární dění až po mezi oborové a regionální. Mají různou periodicitu, od čtrnáctideníku po jedno číslo za rok. Je to situace naprosto srovnatelná s ostatními evropskými státy. To Vám potvrdí například v Goethe-institutu, v Polském institutu, Francouzském institutu a v dalších zahraničních kulturních centrech a knihovnách. Nebo se podívejte třeba na stránku magazines.russ.ru.:24HonzaDobrý den,
chtěl bych se zeptat, co kromě žádání o granty dělá Váš časopis (a jiné) pro svoji financovatelnost z jiných zdrojů (soukromých)? Co dělá literární a nakladatelská obec (ne stát, ale samotní spisovatelé, překladatelé, nakladatelé) pro podporu mladých talentů - spisovatelů, překladatelů, žurnalistů? Co podnikají univerzity a obory vzdělávající mladé jazykovědce, lingvisty, spisovatele atd. pro vznik elementárního povědomí o tom, že pokud mi projekt zkrachuje na nedostatku financí, není to žádná tragedie a netřeba brečet na hrobě státní nebo jiné grantové instituce, ale je třeba aktivně se začít podílet na novém, který bude mít větší štěstí. Skutečně se nechci státu zastávat, ale v kultuře u nás se pohybuje spousty lidí, kteří si myslí, že kultura je něco nedotknutelného, něco mimo rámec normálních vztahů a s jinými pravidly hry než v jiných oborech. Otázkami nechci zpochybnit nárok lit. časopisů a kultury jako celku na státní podporu, role kultury ve společnosti je jistě nezastupitelná, chtěl bych spíš Vaše zamyšlení nad tím, jak si kultura může pomoci sama a jakými nástroji.14:39Libuše BělunkováPromiňte, budu už telegrafická. 1. Soustavná práce na prodeji prostoru inzerce kvalitní kultury, v tom jsme úspěšní. 2. Snaha o zvyšování prodeje (koncipování předplatného, propagace dělaná na koleně). 3. Pravidelná (v podstatě každotýdenní) jednání s možnými sponzory v ČR (dopisy, osobní jednání, projekty). 3. Žádosti o granty jiné než státní. 4. Šetření na nákladech na hranici zdravého rozumu. – Podpora mladých talentů: třeba existence časopisů, kde mohou začít publikovat a setkají se s redakční prací a s kritikou. Nakladatelé je prostě vydávají – loni a letos vychází mnoho slibných debutů (psali jsem o tom v A2), což je výsledek dlouhého procesu. Existuje Cena Jiřího Ortena pro mladé spisovatele. Obec překladatelů už léta bojuje s nakladateli o minimální sazbu za normostranu překladu, aby kvalitní překladatelé nebyli válcováni levnými amatéry, což se stále děje. Co se týče nových projektů a hledání nových cest, myslím, že na to lidé z kultury nepotřebují školy. Mají s tím zkušeností dost. Úplně sama si ale v tak malé zemi kultura nevystačí. Řešení není černobílé, jak sám správně naznačujete.:01Kamil StředaDobrý den.
Paní Bělunková, jak daleko je tedy celá kauza nyní?
Došlo již k návrhu nějakého konkrétního kompromisu? jak z vaší strany, tak ze strany ministerstva?
Děkuji za odpovědi.14:45Libuše BělunkováMinistrovi odešlo několik dopisů s návrhem k jednání. Například společné prohlášení odborných komisí, z nichž některé odmítly rozdělovat tak nízké (likvidační) částky. Včera a dnes si ministr některé z nich pozval k jednání. Výsledek zatím oznámen nebyl. Otevřený dopis šéfredaktorů literárních časopisů odešel 18. 2., další neveřejný předevčírem. Oficiální odpověď nedošla. V dnešním rozhovoru pro Lidové noviny ministr Jehlička oznámil, že si vážnost situace uvědomuje a bude hledat řešení. Uvidíme. Nejde o kompromis, ale o návrh funkční koncepce - a to pro všechy druhy umění, aby se situace neopakovala za rok zase. Na to upozorňujeme léta a stále nabízíme své zkušenosti a informace při hledání řešení.:14MikešA2 je vaše dítě, jak moc za dobu své existence vyrostlo a kam má vykročeno?
Zcela chápu, že je víc než vaší povinností A2 bránit, ale nehoní se Vám hlavou občas myšlenky co by bylo, kdyby podlehla současné „kulturní politice“?14:46Libuše BělunkováMyslím, že doba A2 přichází. Pojímání literatury v kontextu jiných umění, zahraniční kultury a občanské společnosti; kulturní politika, subkultura a veřejný odpor jsou přístupy a témata důležitá pro stále větší počet lidí. Myšlenky na podléhání ničemu nepomůžou a ani na ně není čas.:59Lenka JeřábkováPřispívají k vaší činnosti i vydavatelé? Nebo knihkupci?14:49Libuše BělunkováTo nejde. Jsme kritický časopis. To by se nám pak špatně psaly a otiskovaly recenze.:19Mirek VojtaOmlouvám se za převzetí diskusního příspěvku pana Milevského, ale rád bych znal vaši reakci na něj: ‚mrtvé umění je na podpoře ze strany státu jednoznačně závislé, u živého je to složitější - kolik dát a komu, kdo si je schopný na sebe vydělat a kdo ne… Památka - třeba architektonická - lobbovat nedokáže, bez dotace ze stát. rozpočtu se z ní stane v lepším případě zřícenina, v horším ji někdo zboří nebo přestaví k nepoznání. Časopis může vycházet na internetu, divadelní představení se může odložit, ale stav památek bývá takový, že včera už bylo pozdě…‘14:55Libuše BělunkováPromiňte, ale to je naivní. Jednak nevím, proč stavět památky a živé umění proti sobě. Obojí potřebuje dobré podmínky pro svou existenci. Památky navíc mohou sloužit jako knihovny, centra živého umění. Navíc si prosím uvědomme, že památky musely kdysi nějak vzniknout.:56Jindřich HochNemělo by se s podporou pro kulturu cílit na ministra financí? 1% na kulturu má i KDU-ČSL i tato vláda v programovém prohlášení..ale teď se holt všichni ohánějí krizí..dá se někde dokázat, že i kultura generuje peníze?14:56Libuše BělunkováRozhodně! Na slibovaném jednom procentu musíme všichni trvat. S tím byli zvoleni. Důkazů je spousta, existují na to studie.:39Martin MelicharDobrý den paní Bělunková,
A2 fandím a doufám, že nakonec Ministerstvo kultury svůj původní záměr přehodnotí. Nedávno jsem sledoval ze záznamu asi rok staré Krásný Ztráty, kde byl tehdy jako host bývalý novinář Rudolf Zeman. Mluvil o tom, jak po revoluci vycházely Lidové noviny spolu s Literárními novinami (speciální příloho). Dnešní přílohy jsou poněkud ovlivněné dobou (moderní kariéra, financování, vaření atd.). Nebylo by tedy pro časopisy (vašeho formátu) určitým řešením, pokud byste přešli pod nějaký deník a vycházely třeba v menších periodách společně? Děkuji za odpověď.14:57Libuše BělunkováDěkuji! České deníky dnes nemají zájem o kvalitní kulturní přílohy. Na rozdíl od zahraničních. Navíc nechceme přijít o nezávislost. A také mám strach o rozmanitost literární scény. Řešení bych hledala jinde.Děkuji všem za otázky a podporu, pokračovat v debatě můžeme na webu A2. Přeji vám vše dobré.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].