Svoboda a odpovědnost médií v éře terorismu

Prostory New York University (NYU) posloužily během posledního listopadového dne jako jeviště vzácné výměny názorů. Do Prahy se v ten den sjeli odborníci na islámskou civilizaci, mediální a bezpečnostní experti i novináři z celého světa. Současný západní svět podle nich stojí před velkými otázkami, které je potřeba co nejdříve vyřešit. Zatímco vládní činitelé řeší zapeklitý problém, jak čelit hrozbě islamistického radikalismu, trochu bokem stojí často opomíjený fakt, že blízkovýchodní a západní kultura nedokáží navázat společnou řeč. Kdo je přitom silnějším zprostředkovatelem názorů než média? Často propíraná otázka svobody médií tak získává ve světle radikálních výhrůžek ještě ostřejší kontury.

V prvním panelu se sešli dva přední zahraniční odborníci a novinář. Moderátor Jiří Schneider (programový ředitel Prague Security Studies Institute) dál po uvedení do diskuze prostor Farhadu Kazemimu (EN). „Hromadný dopad změn na Blízkém východě vede k tomu, že lidé žádají reformu a změnu stávajících vlád,“ prohlásil profesor politologie a blízkovýchodních studií působící na NYU v USA. Po optimistickém úvodu se Kazemi zaměřil na rozbor jednotlivých faktorů, které dodnes přispívají k udržování autoritářských společností v islámských zemích a nastínil, za jakých podmínek se v nich může rozvinout fungující občanská společnost s demokratickými tendencemi.

Podle Chandlera Rosenbergera (EN), docenta mezinárodních vztahů na Boston University, formuje náš pohled na islámskou civilizaci (a naopak) špatně postavená kritika. „Kritika musí být velmi konkrétní, vyžaduje odpovědné účastníky,“ řekl Rosenberger, podle něhož média mohou do jisté míry i za to, že se obě kultury vnímají zjednodušeně a neupouštějí od myšlenky kolektivní viny. „Je zajímavé, že nerozlišující nenávist Bin Ládina namířená proti Západu se tak moc podobá úvahám Marxe,“ podivoval se Rosenberger. Posledním účastníkem první panelové diskuze byl novinář BBC Richard Danbury (EN), který na základě vlastní zkušenosti popsal omezování svobody médií v britském politickém systému a nastínil otázku, zda by za určitých okolností neměla být svoboda médií skutečně podřízena občanské povinnosti.

V druhém panelu, který moderoval komentátor Hospodářských novin Jan Macháček, dostali prostor čeští novináři a mediální odborníci. “Autocenzura tváří v tvář terorismu je cesta do pekel, z níž není návratu,“proneslJan Ruml, bývalý novinář, politik a v současné době předseda dozorčí rady vydavatelství Respekt Publishing a.s. Svou úvahou tak nepřímo navázal na Danburyho zkušenosti a prezentoval svůj názor na dilema, které v době četných teroristických útoků zasluhuje pozornost - má větší váhu svoboda médií nebo bezpečnost státu? Český novinář Tomáš Vrba pohovořil o svobodě médií a mezinárodní bezpečnosti v evropském kontextu. Ve svém příspěvku vycházel ze závěrů zprávy o svobodě médií ve dvaceti evropských zemích s příhodným názvem „Goodbye to Freedom“.

Proč média v islámských zemích zobrazují daleko krvavější obraz války proti terorismu a z jakého důvodu mají naopak západní média tendenci zlehčovat chyby a prohřešky, kterých se dopouštějí západní jednotky? V čem spočívá skutečný rozdíl mezi teroristou, rebelem a bojovníkem za svobodu? Nad těmito otázkami se zamyslel třetí účastník diskuze, novinář Českého rozhlasu s dlouholetým zájmem o Blízký východ Břetislav Tureček. Panel uzavřel svým příspěvkem novinář Jan Urban, který zprostředkoval publiku své zkušenosti s kontaktem českých novinářů se starou a novou generací iráckých novinářů. „Byli jsme šokováni tím, že se většina z čtrnácti lidí v první skupině přiznala, že to bylo poprvé, co museli něco napsat,“ popsal Urban zážitek ze spolupráce s mladými iráckými studenty čtvrtého ročníku novinařiny.

Moderátor třetího panelu, politolog Jiří Pehe, dal prostor již zmíněné Joyce Davis (EN). „Věřím, že odpovědností tisku je vysvětlení motivace teroristů. Bez takových informací není veřejnost plně informovaná a je nemožné vytvořit efektivní strategii pro boj proti terorismu,“ řekla ředitelka pražského vysílání Rádia Svobodná Evropa v rámci svého projevu o odpovědnosti západních médií při referování o islámské společnosti a militantních islamistických hnutích. Zbytek konference byl vyhrazen pro volnou diskuzi všech účastníků.

Z plejády názorů, které se na konferenci objevily, není zřejmé, jak nahlížet na současný problém boje proti terorismu nebo jak přesně zlepšit komunikaci mezi islámským a západním světem, která je stále více zabarvována negativními emocemi. Podle všech diskutujících ale není pochyb, že média jako jeden z klíčových prvků utvářejících vztahy mezi civilizacemi musí obrátit minci, na které se blyští svoboda slova. Na její rubové straně se totiž rýsuje jasně vymezená potřeba zodpovědného přístupu.

Pro Respekt institut napsal Petr Vnouček.

Nenechte si ujít záznam zmíněné konference, kterou zorganizoval Respekt o.p.s. ve spolupráci s New York University v Praze a nadací Forum 2000. Můžete si jej přehrát na stránkách Respektu.