Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Agenda

Americká ekonomika nestojí. Zatím

Ekonomika Spojených států je v lepší kondici, než se očekávalo. Dno ale teprve přijde.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Poslední údaje o růstu americké ekonomiky zaskočily i mírné optimisty. V prvním čtvrtletí si hospodářství Spojených států polepšilo meziročně o 0,6 procenta. Ekonomové přitom očekávali v průměru třetinový růst. „Čísla byla výrazně lepší, ale optimismus ještě není na místě,“ upozornil Respekt.cz analytik Patria Finance David Marek.

Klíčové bude podle Marka následující pololetí. „Ve druhém čtvrtletí můžeme čekat nižší číslo, nebo dokonce pokles. Ve třetím čtvrtletí uvidíme, jak zaberou fiskální opatření vlády,“ tvrdí.

Pozitivní zprávy přinesl také trh práce. V soukromém sektoru zaměstnavatelé v dubnu vytvořili 10 tisíc nových pracovních míst, když se očekával pokles o 60 tisíc. „Trh nemovitostí ale stále zaznamenává pokles cen, stále zde doznívají problémy. Nebyl tak přerušen příčinný řetězec, který to spustil,“ zdůraznil hlavní problém současné krize Marek.

Bush: Čeká nás těžké období

Na horší výhled americké ekonomiky upozornil i samotný prezident USA George Bush. „Americkou ekonomiku čeká kvůli rostoucím cenám potravin i energie a kvůli oslabenému trhu s nemovitostmi těžké období,“ uvedl na tiskové konferenci na konci dubna. Bush ve svém projevu kritizoval Kongres za to, že nedělá dost pro to, aby zmírnil obavy občanů.

Prezident vyzval kongresmany, aby se více zabývali energetikou, cenami potravin, splácením hypoték a studentským půjčkami. „Kongres by měl přijmout zákony, které umožní zadluženým rodinám i dále žít v domech, na které si vzaly hypotéku,“ vyzval zákonodárce.

Laureát Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz naopak jen dva dny předtím označil za viníky současné krize právě prezidenta Bushe a bývalého šéfa americké centrální banky Alana Greenspana. "Greenspan udělal spoustu chyb. První spočívala v podpoře daňových úlev, které prosadila administrativa prezidenta Bushe,“ prohlásil Stiglitz v narážce na události z roku 2001 až 2003, kdy podobně jako dnes docházelo k ochlazení americké ekonomiky, a tehdejší nízké úroky vedly k obrovskému nárůstu dnes problémových hypoték.

Sazby šly dolů

Minulý týden rozhodla americká centrální banka Fed o snížení základní sazby z 2,25 na 2 procenta. „Fed už by nemusel snižovat sazby dál. Měl by zaujmout vyčkávací pozici a sledovat, jak zaberou jeho kroky,“ odhaduje analytik Marek. Fed se podle Marka začíná bát rozjíždějící se inflace. Pokud by se impuls přehnal, došlo by k rychlému oživení ekonomiky, ale také k vysokému růstu cen.

Fed začal postupně snižovat sazby od loňského podzimu. V září činil základní úrok ještě 4,75 procenta. „Greenspan se při snižování úroků mezi roky 2001 a 2003 zastavil na jednom procentu. Bernanke (současný šéf Fedu) by neměl jít pod dvě procenta," uvedl po hlasování banky Robert McTeer, bývalý šéf dallaské pobočky Fedu.

„Americký“ systém

Fed má oproti evropským bankám silnější postavení. Zákon o Fedu totiž přímo stanovuje, že centrální bankéři mají pečovat o nízkou nezaměstnanost, čili o hospodářský růst. „Tento duální mandát není problém. Fed se snaží přiblížit růst HDP potenciálu ekonomiky,“ uvedl Marek s tím, že Fed využívá prakticky stejné nástroje jako evropské centrální banky.

Pokud by Fed skutečně dále nesnižoval sazby, vedlo by to také zastavení propadu amerického dolaru. Češi by se tak pravděpodobně nedočkali dolaru za méně než 15 korun. Jen za poslední rok přitom česká měna zpevnila k dolaru přibližně o 30 procent.

Na Česko může mít americká krize vliv jen zprostředkovaně. Podle poslední údajů Českého statistického úřadu sice poklesl vývoz do Spojených států za leden a únor meziročně o 7 procent, ale ze všech zemí tvoří export do USA pouze necelá dvě procenta. Krize se tedy do Česka může „přelít“ jen přes jiné evropské země. Zatím se ale zdá, že se s americkou krizí Evropa vypořádává dobře (více v článku Účet z Ameriky: 30 miliard).

Burzy reagovaly strmým růstem

Na zveřejněná čísla o růstu amerického HDP reagovaly také akciové burzy po celém světě prudkým růstem. Výjimkou nebyla ani pražská burza, na které posílily zejména akcie developerů, když se během pár dnů dostaly až o 25 procent výše. „Zveřejněná data pomohla zlepšit globální sentiment na finančních trzích, což ovlivnilo také pražskou burzu,“ okomentoval situaci pro Respekt.cz analytik Fio Josef Novotný.

I přes současnou nákupní náladu na trzích, není ale podle Novotného všem poklesům konec. „Ekonomická aktivita v USA zůstává stále nízká, výdaje domácností jsou utlumené,“ dodal Novotný.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].