Konec zlatých časů

Přebytek českého zahraničního obchodu začíná klesat. V září dosáhl necelých 11 miliard korun, což je o 3 miliardy méně než loni, i než očekávali analytici. „Může za to vyšší dovoz ropy a spotřebitelského zboží, což může souviset s předzásobením před Vánoci. Silná koruna a zpomalení zahraniční poptávky se do exportu začne promítat až v dalších měsících,“ okomentoval aktuální čísla pro Respekt.cz analytik Atlantik FT Petr Sklenář.

Za celý letošní rok by měl přebytek dosáhnout přibližně 90 miliard korun, což je srovnatelné s loňským rokem. Na příští rok jsou ale odhady daleko pesimističtější. Přebytek by měl poklesnout až o polovinu. V porovnání s hrubým domácím produktem, který se blíží 4 bilionům korun, se to může zdát zanedbatelné číslo, ale na exportéry je navázána řada dalších dodavatelů. „Vývoz odpovídá 80 procentům HDP. Navíc jako jediná země ve střední Evropě máme přebytek zahraničního obchodu, proto máme také nízký deficit běžného účtu platební bilance. To je jasný signál pro investory, že jsme bezpečnou zemí,“ vysvětluje Sklenář.

Leasingový trh v propadu

Ještě větší propad zaznamenal český leasingový trh. Za první tři čtvrtletí letošního roku totiž poklesl o 15 procent a dosáhl objemu 70 miliard korun. Podle České leasingové a finanční asociace, která tuto informaci zveřejnila, stojí ale za většinou propadu vysoká srovnávací základna. „Loňský rok byl výjimečný. Vrcholil ekonomický cyklus a s tím rostly investice i spotřeba domácností. Od nového roku navíc platí daňové změny v oblasti leasingu. Ty sice nemají příliš vliv na výhodnost leasingu, ale hrála v tom roli psychologie. Firmy i domácnosti tak uspíšily své investiční rozhodnutí,“ prozradil Respektu.cz tajemník asociace Jiří Pulz.

Za celý rok by měl objem poskytnutých leasingů dosáhnout 100 miliard korun, což odpovídá zhruba úrovni let 2005 a 2006. V loňském roce to bylo 126 miliard. „Letos je nižší poptávka, ekonomika neroste tak rychle,“ vysvětluje další příčinu letošního poklesu Pulz. Pro řadu firem je ale právě leasing jedinou možností jak získat finanční prostředky.

Banky totiž v důsledku finanční krize zpřísnily své úvěrové podmínky, a řada firem tak na bankovní úvěr nedosáhne. „Leasingové společnosti nemusí tolik zpřísňovat své podmínky, protože zde existuje zástava věci, která je kupovaná na leasing,“ tvrdí Pulz. Větší problém je podle něj snižující se zůstatková cena. „Ztěžuje se možnost prodeje věcí na leasing. Pomalu se k nám začíná dostávat takové zboží ze západní Evropy, kde už nejde za dobrých podmínek prodat,“ doplnil.

Optimistický snížený odhad

Finanční problémy západního světa tak začínají čím dál více prosakovat do české reálné ekonomiky. Automobilky zastavují výrobu, jejich dodavatelé propouští, omezují se investice (více v článku ČNB: Českou ekonomiku čekají v příštích letech těžké časy). Ministerstvo financí tak snížilo svůj odhad růstu HDP na příští rok ze 4,8 procenta (na jehož základě se sestavil rozpočet na příští rok) na 3,7 procenta.

Na fóru Hospodářských novin ale náměstek pro rozpočet Eduard Janota připustil, že růst bude ještě nižší. Ministr financí Miroslav Kalousek pak upřesnil, že pod 3 procenta by to být nemělo. „V nejhorším scénáři by růst klesl až na 2,5 procenta, za optimálních podmínek bychom se ale mohli dostat až na 4 procenta,“ nastínil mantinely růstu Sklenář. Podle něj se tak hospodářství dostává do normálu po letech neudržitelně vysokého růstu.

Stimulace? Zatím ne

Vláda by se tak podle Sklenáře neměla pouštět do stimulace ekonomiky na úkor rozpočtových deficitů. „O razantních zásazích vlády by se dalo uvažovat až by hrozilo, že se dostaneme do recese. V tuto chvíli by to bylo mrhání peněz,“ tvrdí. Přesto se s klesajícím růstem některá ministerstva snaží něco dělat. Například ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v příštím roce uspíší čerpání prostředků z evropských fondů.

MPO totiž vypíše výzvy v rámci operačního programu Podnikání a inovace v celkové částce 16,3 miliardy korun. Původní plán přitom počítal pouze s 9,5 miliardami. Ministr Martin Říman navíc vyjádřil své odhodlání prostředky v případě vysokého zájmu ještě navýšit. „Jednoznačně to vítám. Na společné schůzce jednotlivých správců programů jsem vyzýval k rychlejšímu čerpání prostředků z evropských fondů,“ okomentoval rozhodnutí MPO pro Respekt.cz ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek, který má evropské fondy ve své gesci.

Ministerstvo průmyslu má podle něj výhodu v tom, že si projekty kofinancuje žadatel sám, kdežto u jiných programů musí přispět také stát. Jiná ministerstva tak nemusí mít dostatek prostředků, aby mohla podniknout podobný krok. „Ministerstvo průmyslu ale bude muset zřejmě provést lepší informační kampaň, aby přilákalo dostatek projektů a také zjednodušit administrativu při vyřizování žádostí, aby se uspíšilo čerpání,“ doplnil Čunek.