Televizní manželství naslepo Brity neláká

Myšlenka pořadu Married at First Sight je jednoduchá: přihlásíte se, tým odborníků od psychologů přes sociální antropology až po sociology pro vás z dalších adeptů vybere nejvhodnějšího partnera a vy si ho vezmete. Pak už jen šest týdnů necháte do vašeho nového manželství nahlížet kamery a na konci natáčení světu sdělíte, jestli spolu chcete zůstat dál, nebo vyplníte žádost o rozvod.  

Pořad se od svého loňského premiérového uvedení v Dánsku setkal s poměrně velkým komerčním úspěchem navzdory kontroverzím a námitkám, že shazuje samo manželství a negativně ovlivňuje společnost. Obránci reality show tradičně mluví o zajímavém sociálním experimentu, který zde charakterizuje motto pořadu Jaké to je vzít si úplného cizince? Na druhé straně je kritika, že jde jen o další pokus, jak zvýšit sledovanost sázkou na voyuerství diváků. 

Každopádně se pak reality show dočkala svých variant i ve Spojených státech a Austrálii - a letos měla patřičně pobouřit i diváky ve Velké Británii. Ovšem možná nepobouří. Podle zprávy, kterou vydal The Independent, se stanici Channel 4 nedaří sehnat sňatkuchtivé zájemce. Účastníci z prvních dvou várek dohodnutých manželství vycouvali - respektive vždy jeden z domluveného páru, což je v případě sňatku poněkud obtížně překonatelný problém. Probíhá tak už třetí kolo castingů a premiéra je odložena minimálně na rok 2015.

„Ti lidé jsou pod tlakem rodiny a mnozí z nich raději vycouvají,“ říká zdroj z této televize. Rodinné obavy jsou podle něj pochopitelné: svatba se nekoná jen pro kamery, ale musí se skutečně odehrát před rodinou a přáteli, což nemusí být jednoduché konzervativnějším příbuzným vysvětlit.

https://www.youtube.com/watch?v=knRI2epKXHI

Channel 4 už přitom zkušenost s kontroverzními reality show má. Třeba pořad Boys and Girls Alone, ve kterém dvacet zhruba desetiletých dětí žije bez dospělých v jakési variaci na Pána much, vyvolal záplavu stížností a otázky, jestli není pro malé soutěžící škodlivý. Nebo původně americký formát Playing It Straight, ve kterém bylo úlohou soutěžící ženy rozeznat, který z tuctu mužů, kteří se ji snaží sbalit, je homosexuál; pokud podlehne svodům homosexuála, pak prohrává.

Příčiny potíží Married at First Sight v Británii se hledají těžko. Je za tím opravdu úcta k tradici a instituci manželství, nebo naopak fakt, že Britům se do manželství nechce, a to ani na pár týdnů pro kamery? Pro to druhé by hovořily statistiky. 

Zatímco v USA byl počet sňatků na 1000 obyvatel loni zhruba 6,8, v Dánsku rok předtím 5,1 a v Austrálii 5,4, ve Velké Británii to bylo jen 4,4 sňatku. Kdybychom vycházeli jenom z tohoto faktoru a ignorovali vše ostatní, pak rozhodně nelze doporučovat nákup programu do Bulharska – na tisíc obyvatel tam předloni připadalo pouhých 2,9 sňatku.

Těmto údajům by odpovídal i úspěch show ve Spojených státech, kde pořad vysílala kabelová a satelitní stanice fyi. Married at First Sight se tu dařilo, co se týče sledovanosti, a vlastně i ústředního experimentu. Dva ze tří vytvořených párů se totiž spolu rozhodly zůstat i po uplynutí šesti týdnů.

Jedna ze soutěžících dvojic je spolu šťastně i půl roku po ukončení natáčení a věří, že vztah vytvořený odborníky jim vydrží nadále. Novomanželčini rodiče se sice televizní svatby odmítli zúčastnit, ale nyní prý svazek plně akceptují. Stejně se daří i druhému páru, který se spolu rozhodl zůstat; ten hned na konci natáčení vyhlašoval plány na založení rodiny.

Od komentátora z listu The Washington Post si za to ovšem pořad vysloužil jen zlou poznámku. Jejím hlavním objevem je prý signál, že v USA už „chybí jen tři až pět let do startu skutečné Truman Show“. V té filmové z roku 1998 hlavní hrdina v podání Jima Carreyho až téměř do svých třiceti let netuší, že od narození žije v obrovských ateliérech a je hvězdou televizní show s celosvětovou popularitou a vysokou sledovaností.