Proč se piloti bojí přiznat deprese

Světový tisk dál probírá – a ještě nějakou chvíli bude – nejrůznější aspekty tragédie letu Germanwings. Jak známo, letadlo mířící z Barcelony do Düsseldorfu se minulý týden zřítilo k zemi ve francouzských Alpách a podle dosavadních závěrů vyšetřování se tak stalo záměrným rozhodnutím jednoho z pilotů. List The New York Times v této souvislosti upozorňuje na posun ve vnímání a kontrole zdraví pilotů aerolinek.

Zatímco v minulosti znamenalo přiznání duševních potíží pro piloty konec létání, během posledních let - se změnou náhledu na deprese a jiná běžně se vyskytující psychická trápení -  se proměnil také přístup leteckých společností a regulátorů. Pilotům s mírnými formami depresí bylo za určitých podmínek dovoleno létat.

Zatím nevíme, s čím přesně bojoval Andreas Lubitz, je nicméně jasné, že tato pravidla dojdou změn. A s nimi i další: evropské letecké společnosti už začaly debatu o tom, zda nenásledovat americké společnosti v zásadě vyžadující neustálou přítomnost alespoň dvou osob v kokpitu.

Pozornost se nicméně zaměří hlavně na výběr a následnou péči (či dohled) nad piloty, v němž podle NYT mají regulátoři i společnosti na obou stranách Atlantiku co dohánět. Testy a prohlídky často otázku duševního zdraví zcela pomíjejí, případně jí věnují několik formálních dotazů. A obvykle se konají pouze jednou ročně. 

„Většina společností navíc spoléhá na čest pilotů - na to, že budou dobrovolně informovat o problémech, které případně mají. Jak ale upozorňuje řada psychiatrů, k tomu potřebují překonat stigma, které se stále pojí s duševní nemocí. Stigma, které je obzvláště silné v komerčním letectví, v profesi s hlubokými kořeny v armádě, v níž se cení pevná ruka a chladná hlava,“ píší NY Times.

Byť zatím stále s jistotou nevíme, čím přesně Lubitz trpěl, informace o jeho potížích vyvolaly další část debaty, a to právě o depresi obecně.Ze stránek britského Guardianu zní varování před automatickým spojováním depresí a agresivního chování vůči ostatním lidem. „Trpěl jsem depresemi, ale jediný život, který jsem chtěl vzít, byl ten můj,“ popisuje novinář a spisovatel Matt Haig svůj patnáct let trvající zápas s nemocí. A připomíná, že nemoc nebránila výjimečným lidem jako Churchill či Lincoln ve zvládání náročných státnických funkcí a ve velkých skutcích. 

V těchto dnech měly špatné myšlenky postihnout i všechny Čechy, kteří si uvědomují zásadní význam českého členství v NATO a obecně existence Severoatlantické aliance ve světě, kde ruský prezident Putin otevřeně touží po obnovení územní a mocenské „slávy“ Sovětského svazu.

Z průjezdu kolony amerických vojáků měla být přehlídka provinčního tuzemského antiamerikanismu. A  taky částečně byla -  včetně nezbytných propriet typu Milouše Jakeše a gramatických chyb v anglických nápisech. Jenže událost zároveň vyvolala projevy, které u Čechů na veřejnosti obvykle zdrženlivých moc nevídáme. Tisíce lidí v neděli Američany přišly přivítat a ve stejném duchu v pondělí pokračovala jejich cesta do Prahy.

„Naivita protikonvojových demonstrantů neohrožuje jen její nositele, ale celou českou společnost,“ píše k tomu v komentáři v Hospodářských novinách Petr Honzejk. A jeho kolega Daniel Anýž ve videokomentáři dodává: „Příště třeba odhalí, že Američané jedí děti.“ 

Diplomatické roztržky mezi státy mohou mít nejrůznější podoby. Švédsko před časem potvrdilo pověst genderově mimořádně senzitivní země. Švédská ministryně zahraničí Margot Wallström, jak připomíná britský týdeník Spectator,zkritizovala poměry v Saudské Arábii, zejména tamní práva žen a zastánců odlišných názorů. Saúdské ženy nesmějí cestovat či jednat s úřady bez doprovodu mužského příbuzného, velmi mladé dívky, prakticky ještě děti, končí v manželství s dospělými muži, často staršími o desítky let. Wallström také zmínila neznámější případ politického pronásledování, a to bloggera Raífa Badávího odsouzeného z tisíci ranám bičem a deseti letům vězení za volání po sekulárním státu a svobodě projevu.

K odvetě Saudů se přidaly další arabské země: velvyslance ze Švédska odvolaly ještě Spojené arabské emiráty a Liga arabských států zrušila ministryni plánované vystoupení na březnovém zasedání. Saudská Arábie navíc přestala Švédům vydávat obchodní víza. Spectator upozorňuje, že právě v tom jsou výroky pozoruhodné: politička  nedbala na zájmy vlastní země, jíž jen z armádních zakázek v Saudské Arábii plyne bezmála miliardu a půl dolarů ročně. A nejenže jich nedbala, jde přímo proti nim: podle Wallström je právě tento byznys „neetický“, a proto vláda neobnoví dohodu o vojenské spolupráci obou zemí.

Bude zajímavé sledovat, kam se spor dál vyvine. Zdá se, že Švédsko nemusí nutně tahat za kratší konec. Podle saudské televize Al-Arabíja už Saudové velvyslance poslali zpět do Stockholmu. Na straně druhé je v Evropě podezřelé ticho – Švédů se ve sporu téměř nikdo nezastal.

Změny klimatu nezajímají jen klimatology a ekology, ale čím tím více také ekonomy. Jak upozorňují Financial Times, v ekonomii existují v zásadě dva přístupy. Jeden obavy uklidňuje s tím, že očekává nástup nových technologií a nečekaných (či dosud ještě neobjevených) postupů, které možné dopady změn zmírní. K této skupině patří třeba ekonomové Steven Levitt a Stephen Dubner, autoři bestsellerů Freakonomics a SuperFreakonomics, kteří věří v sílu „geoinženýrství“ - tedy technologických zásahů do klimatického systému Země. 

Na straně druhé stojí dvojice jiných ekonomů: harvardský profesor ekonomie Martin Weitzman a Gernot Wagner, akademik momentálně pracující americkou neziskovku Environmental Defense Fund. V nové knize Climate Shock: The Economic Consequences of a Hotter Planet argumentují tím, že spíše než zásahy do přírody s nepředvídatelnými následky bychom měli jít cestou ekonomických opatření, třeba výrazného zdražení fosilních paliv.

Video: Ačkoli se čtyřiadvacátá bondovka ještě točí (naposledy byl štáb v Mexiku) a premiéra bude až v listopadu, nabídli už producenti první záběry z natáčení. Jako agent 007 se vrací Daniel Craig, ve filmu s objeví Monica Bellucci a Christoph Waltz, naopak bude chybět na konci minulého dílu zabitá M alias Judi Dench. Režie se po úspěchu snímku Skyfall opět ujal Sam Mendes:

Kulturní tip: Single man. ČT2, pondělí 30.3. 23:25. Profesor George Falconer (Colin Firth) je vyschlou řekou. Po smrti svého dlouholetého partnera (Matthew Goode) nemůže přijít životu na chuť. Nezvedá telefony, zůstává v kontaktu pouze s jedinou kamarádkou (Julianne Moore) a svět se pro něj stal jen nepříjemnou rutinou. Každý den začíná s jedním cílem: nějak jej protrpět do dalšího. Dnešní den ale bude jiný. Všechno to skončí a nebo znovu ucítí smysl a chuť do života… Tak zní oficiální upoutávka na vizuálně vytříbený film Single Man režiséra Toma Forda, původně módního návrháře stojícího za oživením značek Gucci a Yves Saint Laurent.