Amerika má nové dealery heroinu: tiché, nenásilné, vynalézavé

Hlavní událostí nemůže být nic jiného než uprchlické drama na jihu Evropy. Zatím není jasné, kolik lidí zemřelo v noci ze soboty na neděli při nehodě dvacetimetrové lodi, na níž se údajně mačkalo až 700 uprchlíků - ale všechny zdroje zatím uvádějí informaci, že potvrzených přeživších je pouze osmadvacet. Pokud se tato čísla potvrdí, půjde o nejhorší námořní katastrofu ve Středozemním moři od druhé světové války. Představitelé Evropské unie už do Lucemburku svolali mimořádnou schůzku ministrů zahraničí a vnitra.

Trudná skutečnost, že lidé letos umírají nedaleko evropských hranic v dříve nevídaných počtech. Týdeník The Economist cituje údaje Mezinárodní organizace pro uprchlíky, podle níž od začátku roku ve vodách mezi Afrikou a Evropou přišlo – a to bez obětí nejnovější nehody - o život 954 lidí, tedy desetinásobně víc než za stejné období loni.

Tuto mimořádně tragickou sérii způsobilo několik skutečností. Dobré počasí a klidné moře v posledních dnech přesvědčilo zvýšené počty Afričanů a lidí z Blízkého Východu, aby pokusili štěstí a vyrazili k evropským břehům. V dlouhodobějším kontextu pak hraje roli jednak nekončící drama na Blízkém Východě (IS, syrská válka) a jednak válka v Libyi, která se po pádu Kaddáfího de facto rozpadla. Podle odhadu šéfa evropské agentury Frontex se zemi chystá opustit až milion lidí.

A konečně o třetí příčině ještě hodně uslyšíme: už nyní se vedou spory, nakolik mělo na situaci vliv rozhodnutí zrušit italskou misi Mare Nostrum a nahradit ji operací Triton s méně než třetinovým rozpočtem a úžeji vymezenými pravomocemi. Některá média jako Guardian třeba mají jasno. Mrtvé mají na triku evropské vlády, které Italům nechtěly přispět na další provozování nákladné námořní služby.

Ze Spojených států přichází zpráva znepokojující a fascinující zároveň. Lidská vynalézavost a schopnost přizpůsobit se situaci - jak známo - nezná mezí. A odpověď na otázku, proč je mezi Američany – zejména mezi mladými bílými Američany z bohatých předměstí – najednou velmi populární heroin, leží právě na bedrech nové generace ultravynalézavých dealerů drog.

Počet smrtelných předávkování heroinem se za poslední tři roky téměř ztrojnásobil a podle bývalého reportéra listu Los Angeles Times a autora několika knih Sama Quinonese je to způsobeno kombinací několika faktorů. Jednak prudce vzrostl počet závislostí na prášcích proti bolesti z kategorie opiátů.

„Heroin se stal nouzovou drogou, po níž sáhnou lidé, kteří si už nemohou dovolit nebo nemají přístup k lékům proti bolesti,“ píše Quinones v NY Times a podotýká, že tahle epidemie zároveň probíhá velmi „potichu“. Příbuzní obětí, často hvězd atletických týmů či vzorných studentů, se jejich potupným odchodem někde na záchodcích McDonaldu nechlubí. A zároveň tuto vlnu předávkování neprovází pouliční násilí ani nárůst zločinnosti.

Jako druhý faktor do hry vstupuje nový druh drogového dealera; nenápadný, programově nenásilný, maximálně efektivní. Podle Quinonese hraje prim organizace pocházející z mexické oblasti Xalisco. Tihle „kluci z Xalisca“ fungují na podobném principu jako rozvážka pizzy: zákazník zavolá operátorovi, ten ho nasměruje na určité místo, kde se s ním setká dealer.

Dealeři této organizace převážejí zboží v ústech – v miniaturních sáčcích, v každém jedna dávka. V případě potřeby sáčky prostě spolknou. Svoji působnost organizace rozšířila podle podobné strategie, s jakou by to udělal legitimní obchodník. Vyhnuli se nasyceným trhům (New York) a spíše se zaměřili na nenápadná menší města, ovšem s početnou mexickou menšinou, aby lépe zapadli.

A potenciální zákazníky oslovují podobně promyšleně, pomocí zdokonalené verze „target marketingu“ - před metadonovými klinikami třeba zdarma rozdávají vzorky svého zboží.

V Guardianu se ještě vracejí k debatě z minulého týdne nad sto let starou genocidou Arménů z rukou Turků.David Olusogarozporuje vyhlášení papeže Františka, že šlo o první zločin podobného druhu ve dvacátém století, a připomíná, že mu předcházel masakr dvou afrických etnických skupin žijících na území dnešního státu Namibie. Kmeny Hererů a Nama byly téměř vyvražděny německými kolonizátory během let 1904 a 1909. „Nejenže byla namibijská genocida první ve dvacátém století, v mnoha směrech navíc předznamenala pozdější hrůzy neklidného století, které následovalo,“ píše Olusoga.

Osmdesát procent Hererů a více než polovina Nama totiž zemřelo nejen rukou vojáků, ale rovněž rozhodnutími koloniálních úředníků - „obyčejných vrahů od stolu“. Podle nejdůvěryhodnějších odhadů měla genocida devadesát tisíc obětí, takže sice neodpovídá rozsahem vraždění Arménů, kde se odhaduje na milion obětí – ale i ekvivalent populace, řekněme Českých Budějovic, představuje strašlivé číslo.

Genocidě však odpovídá metodou. Šlo o výsledek psaného rozkazu německého velitele výslovně nebádajícího kolegy vyvraždit kompletně kmen Hererů. Ti, kteří vraždění přežili, pak byli shromažďováni v místech, jimž se tehdejší německá správa přezdívala koncentrační tábory a byly rozeseté po celé Namibii. Některé oběti tam dopravili ve vozech určených pro přepravu dobytka a jsou známy i případy pseudovědeckých pokusů, které na nich jejich němečtí věznitelé prováděli. Německá vláda se v roce 2004 za zločiny v Namibii omluvila.

Finsko čekají zajímavé časy. Parlamentní volby vyhrál podle očekávání Juha Sipila, milionář a šéf Strany středu, který svými plány na řízení země jako firmy připomíná šéfa ANO Andreje Babiše (a v mnoha směrech ho také nepřipomíná, třeba silnou náboženskou orientací.

Jak ovšem upozorňuje agentura Reuters, bude se muset nejspíš spolehnout na euroskeptickou a antiimigrační Stranu Finska známou dříve jako Praví Finové. A ani s nimi nemá vyhlídku na právě stabilní vládu: Sipilova partaj obsadí 49 křesel ve dvousetčlenném parlamentu, euroskeptici osmatřicet. Zbytek zabraly tradiční strany: středopravá Národní koalice dosavadního premiéra Alexandra Stubba a sociální demokraté.

Finský parlament v tomto složení může zásadně zkomplikovat postavení Řecka, totiž schválení dalšího záchranného balíčku. A nová vláda pak vůbec může zásadně změnit vztah země k Evropě: Praví Finové už oznámili, že budou chtít křeslo ministra zahraničí.

Video: Výzkumníci prestižní americké techniky MIT (Massachusetts Institute of Technology) vyvinuli drony, které umějí přistávat na vodě a „plavat“. Skrze cloudová data umějí mezi sebou komunikovat a dělit si mezi sebe různé úkoly. Podle bohulibého záměru umějí tyto vodní drony kupříkladu testovat kvalitu vody, v níž se pohybují, či vzduchu. Lze si ovšem velmi snadno představit, že někdo dříve či později pro ně vymyslí méně bohulibé zaměstnání.

Kulturní tip: Vladislav Mirvald: Konstruktivní variace. Museum Kampa, Praha, 21. 4.–6. 7. Ve větší míře pohříchu až posmrtně objevovaný průkopník geometrické abstrakce spjatý s rodnými Louny. V nich Vladislav Mirvald patřil do svaté trojice českého geometrismu tvořené ještě Zdeňkem Sýkorou a Kamilem Linhartem. Retrospektiva zabírá celou jeho tvorbu od čtyřicátých do devadesátých let včetně málo známých raných kubistických obrazů. Jádro nicméně pochopitelně tvoří Mirvaldovy fascinující oleje s undulačními válci a cylindrickými aperspektivami, které doslova působí, jako by byly živé.