Globalizace už není, co bývala

Dvě policejní události z Ameriky by měly přimět k pozornosti i nás v Česku. Za prvé je to oficiální přiznání ministerstva spravedlnosti a vedení FBI, že v laboratořích této bezpečnostní složky docházelo po třicet let k chybným forenzním analýzám vlasových stop - a tím pádem i k výrobě falešných důkazů proti obviněným.

Už v roce 2002 zjistili sami policejní badatelé pomocí přezkumu DNA, že jejich laboratoře produkovaly vinou chybných vlasových a jiných testů biologických stop falešné závěry ve více než 11 procentech zkoumaných kauz. Nicméně skoro na den přesně před třemi lety publikoval list Washington Post zásadní odhalení: navzdory interním vědomostem o neprůkazných a falešných testech vyráběných ledabylými, či potřebám žaloby příliš horlivě sloužícími výzkumníky nepodnikly špičky ministerstva spravedlnosti či FBI nic, aby se zprávy o tom dostaly alespoň k advokátům osob odsouzených jen na základě těchto testů.

Vinou tohoto opomenutí strávili tito lidé dlouhá léta za mřížemi, i když mohli být dávno na svobodě. Server Nationofchange zmiňuje nyní v této souvislosti mimo jiné například Kirka Odoma propuštěného tři měsíce po zveřejnění textu ve Washington Post. V kriminálu strávil 22 let za znásilnění a loupež, jež nespáchal.

Na základě těchto přehmatů ministerstvo slíbilo přezkoumat všech zhruba 2500 případů, na jejichž vyřešení se v letech 1972–1999 podílely i mikroskopické analýzy vlasových stop z místa činu.

Podle Washington Post jsou zjištění skutečně šokující. FBI dodnes přezkoumala 268 případů s vlasovou analýzou a zjistila, že její výzkumníci provedli chybný forenzní závěr v 257 z nich - tedy v 95 procentech.

„To, co teď potřebujeme, je masivní vyšetřování, které se pokusí odhalit, jak je možné, že FBI, úřady a soudy umožnily, aby se něco takového dělo, a proč se to nepovedlo zastavit mnohem dřív,“ cituje Nationofchange jednoho z otců přezkumu, právníka Petera Neufelda.

„Vlasová analýza je bohužel jen jednou z několika stále používaných forenzních praktik, které mohou vést k chybným, a přitom fatálním závěrům. Vláda by měla zajistit mnohem větší vědeckou akurátnost a dohled, protože nese odpovědnost za výkon spravedlnosti v této zemi.“

Otázka zní, jestli se něco podobného nemohlo dít i u nás - a kdo to tady vzhledem k nepřítomnosti The Washington Post prozkoumá.

Druhou důležitou debatou je video zachycující smrt padesátiletého černošského řidiče Waltera Scotta. Toho v jižní Karolíně zastřelil počátkem dubna při běžné silniční kontrole kvůli nefungujícím zadním světlům bělošský policista a tvrdil, že se tak stalo ve strachu o život.

Nicméně pohotový kolemjdoucí Feidin Santana zachytil na kameru, že ve skutečnosti smrtelné střely Scotta zasáhly do zad, když - sám zřejmě vystrašen, neboť jak vyšlo najevo, bál se, že bude zatčen pro opakované neplacení alimentů - před policistou utíkal pryč.

Santana se později rozhodl předat důkaz policii a střelec byl na jeho základě obviněn z vraždy. Novinkou je, že Santanovi právníci požadují platbu za autorská práva od všech médií, která slavné video zpřístupňují na svém webu. A internetový theconversation.com má oproti řadě kritiků za to, že je to správný postup.

Lidé, kteří se rozhodnou takto výrazně svědčit proti policii, totiž docela hodně riskují. Už jen zůstat poblíž místa činu a zachycovat policisty při akci chce nemalou kuráž. „Cítil jsem, že s touto informací v kapse se ocitám na nebezpečné půdě, že můj život je ohrožen. Přemýšlel jsem o tom, že to video smažu a zmizím někam pryč… Že odejdu žít někam jinam,“ řekl Santana v rozhovoru pro televizní stanici MSNBC.

Theconversation vypočítává řadu příkladů, kdy se lidem svědectví proti policii nevyplatilo. Skončili sami s obviněním z různých přečinů (od nezákonného držení zbraně po vlastnictví marihuany, jízdu načerno a překročení rychlosti). Zájem médií a tlak velkého případu jim na řadu měsíců rozvrátil život. Navíc jde o nejistou investici - policejní přehmaty a zločiny se málokdy podaří řádně vyšetřit a potrestat, což člověka rozhodně nepodněcuje k aktivnímu bojovnému občanství.

Přitom tato občanská chrabrost je pro svobodu společnosti a její schopnost držet na uzdě své represivní složky velmi podstatná - a moderní technologie k tomu dávají velkou šanci. Abychom je ale mohli opravdu široce využívat, potřebujeme v prvé řadě dobrou a systematicky zavedenou ochranu svědků. Její součástí musí být mimo jiné ochrana před hrozící odvetou mocných státních složek, které snadno mohou změnit nepohodlného člověka ve svůj terč.

Feidin Santana se nakonec rozhodl hnát policii k zodpovědnosti a kvůli nedostatečným zákonům na ochranu svědků teď musí v zajištění svého bezpečí spoléhat jen na veřejnou podporu, média - a copyright. Dokud ho nebude dostatečně chránit systém, mělo by mu být bez debaty dovoleno hledat odměnu za odvážný čin, která se mu zcela jistě bude v nadcházejících měsících velmi hodit.

Poučení: ochranu lidí jako Santana bychom měli mít také na paměti v debatě o předpisech na ochranu whistleblowerů a proti-úřadům-vypovídajících svědků, která právě teď bez většího zájmu veřejnosti vzniká na ministerstvu vnitra.

Je to i vzhledem k okolnostem docela studená zpráva: v předvečer oslav konce II. světové války ukrajinský prezident Petro Porošenko prohlásil, že plná válka s Ruskem placenými separatistickými sbory může v jeho zemi „každým okamžikem“ znovu vzplát plnou silou.Řekl to v úterý v Kyjevě na konferenci projednávající možnosti mezinárodní pomoci Ukrajině. „Hrozba války se teď nad námi vznáší prakticky neustále,“ prohlásil. „Ale jsme připraveni a uděláme vše, co je v našich silách, abychom se ubránili.“

Ve své aktuální, dva dny staré zprávě se ukrajinskému bojišti věnuje i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Její pozorovatelé zaznamenali „porušování příměří na východě Ukrajiny kolem Doněcku včetně ostřelování těžkou artilerií“. Zpráva také zaznamenává, že kolem Mariupolu došlo k nejsilnější dělostřelecké kanonádě za celou dobu od začátku agrese - a nad městem byl zaznamenán i přelet ruských dronů.

V nejnovějších přestřelkách během uplynulých hodin zahynul ukrajinský voják a dosavadní počet obětí války na východní Ukrajině tak podle OSN dosáhl 6 225 osob. Organizace pro bezpečnost a spolupráci zároveň informovala veřejnost na Facebooku, že proruští separatisté už potřetí během čtyř dnů nedovolili jejím inspektorům přístup na své území kolem města Širokyne.

Americký PEN, jedna z nejdůležitějších spisovatelských organizací na světě, udělí už za dva týdny každoroční Cenu za odvahu. Tentokrát bude laureátem redakce francouzského týdeníku Charlie Hebdo, jejíž část postříleli v lednu dva islámští teroristé.

Několik amerických spisovatelů však veřejně odřeklo účast na gala programu -  mezi nimi například i Michael Ondaatje (autor Anglického pacienta) nebo bývalá předsedkyně amerického PENu Francine Prose. Argumentují tím, že karikatury Charlie Hebdo byly nevkusné a urážely muslimy, proto si cenu nezaslouží. „Nedokáži si představit, že bych měla být v publiku a vestoje aplaudovat redakci Charlie Hebdo,“ řekla Prose pro agenturu APOD.

Do debaty se vložil i Salman Rushdie, autor románu Satanské verše, za který mu desítky let hrozili islamisté smrtí. „Pokud by PEN nemohl bránit svobodu a udělovat ceny lidem, kteří byli zavražděni za kresbu karikatur, pak by tato organizace nebyla hodna svého jména,“ prohlásil pro The New York Times a dodal, že někteří spisovatelé, kteří odřekli účast na gala večeru, jsou jeho přátelé, ale že se „hrozně mýlí“ a on doufá, že za jejich psaní „po nich nikdo nikdy nepůjde“.

Globalizace zdaleka není tak výnosná pro byznys, jak se předpokládalo. Jeffrey Rothfeder začíná svou analýzu ve Washington Post postřehem ředitele globální firmy Cisco Johna Chamberse, jejíž prodeje na trzích v rozvojových zemích klesají a výhled do budoucna je neradostný. „Jsme kanárci v uhelném dole,“ prohlásil Chambers - a měl na mysli firmu Cisco jako jednu z těch, která se už dusí, zatímco ostatní ještě mylně doufají, že jim se to nestane.

Očekávání, že globalizace automaticky potáhne ekonomický růst i byznys, protože obrovský světový trh to zajistí, se ukazují jako naivní, říká profesor Robert Salomon z New Yorku. Jednou z nevýhod, již bral dosud málokdo v úvahu, ale ukazuje se jako podstatná, je podle něj fakt, že na cizích trzích „jste cizincem, jste znevýhodněn“.

Euforie, jež zachvátila Evropu i USA poté, co se zejména Asie v čele s Čínou otevřela světu, vyprchává. Firmy, které využívaly tamní levnou pracovní sílu a investovaly tam obrovské peníze do stavby fabrik, jsou dnes mnohem opatrnější. Například americká automobilka GM investovala v Číně zhruba 20 miliard dolarů, ale prodej jejich aut klesá a v loňském roce tam vydělala z prodeje aut jen 2 miliardy - čtvrtinu toho, co v Americe. A výhled je stále horší.

Ve zlaté éře globalizace mezi roky 1986 až 2005 rostl objem světového obchodu zhruba dva až třikrát rychleji, než rostl HDP; dnes je to už jen jedenkrát rychleji a dynamika se stále zpomaluje. Způsobuje to pokles obratu velkých firem jako IBM v zemích BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) a podobně jsou na tom další giganty.

Překvapivě se také nenaplňují předpovědi, že s růstem HDP v rozvojových zemích bude růst spotřeba – v Číně se to zdaleka neděje takovým tempem, jakým se očekávalo. Jedním z důvodů, proč světové firmy začínají uvažovat o změně strategie a návratu „domů“, tedy na Západ, je také stále silnější odpor místních vlád vůči nadnárodním koncernům. Opět příklad z Číny: letos v únoru dala pokutu téměř miliardu dolarů americkému výrobci čipů Qualcomm, v loňském roce bylo pokutováno v Číně 30 velkých firem (mezi nimi třeba Audi a Microsoft).

Do toho přišly sankce proti Rusku a ruská reakce, když Moskva vyhání ze země například McDonald’s. Geopolitika zkrátka globalizaci zjevně nepřeje. A nepřeje jí ani digitalizace světa. V roce 2013 bylo na 3000 amerických firem napadeno hackery především z Asie a východní Evropy a škody byly obrovské.

Důsledkem tohoto vývoje je to, že firmy se vracejí domů a znovu objevují výhody domácí výroby. Například, že produktivita na Západě je stále podstatně vyšší než v zemích BRIC, čímž je vyšší i efektivita výroby. Americké firmy jako GE, Whirpool a další už začínají stavět své nové fabriky v USA.

Video:  Odhalí program podle toho, jak píšeme na klávesnici, že nám hrozí Parkinsonova nemoc?

Kulturní tip: Po přečtení spalte. Prima Cool 29.4.2015 22:40. „Celý film autoři údajně psali na přeskáčku se scénářem Tahle země není pro starý, čemuž se kvůli rozdílné náladě ani nechce moc věřit. Ale když se podíváte na oba snímky podrobněji, zjistíte, že mají cosi společného. Oba pokračují v postmoderním zvěstování konce dějin, zhroucení tradičních jistot a zobrazují třecí plochy mezi vážnými a nevážnými tématy, mezi vznešeností a nízkostí. Pokud Tahle země není pro starý byla, mimo jiné, o tom, že dnes nelze být kovbojem a prožít si westernové dobrodružství, které dopadne dobře, tak Po přečtení spalte si utahuje z politických thrillerů a všeobecné popularity tupých konspiračních teorií. Už jsme někde jinde než v 60. a 70. letech, tak změňte úhel pohledu a zkuste se tomu zasmát, vzkazují nám dva bratři v triku,“ napsal Kamil fila v recenzi snímku bratrů Coenových.