Buffett rozhodně není soucitný plyšáček

Exprezident USA Bill Clinton, manžel současné prezidentské kandidátky Hillary Clintonové, skončil v minulých dnech v televizi NBC pod palbou otázek ohledně financování jejich „rodinné“ nadace. Ta se dostala pod tlak hned poté, co Hillary Clintonová přijala kandidaturu - a to jak od oponentů z řad republikánů, tak od jejích oponentů v její demokratické straně.

Kritici - jak píše The Washington Post - poukazují na možný střet zájmů, kdy exprezident Clinton za tučné honoráře jezdí po světě prezentovat své politické názory, nadace také dlouhodobě přijímá dary od sponzorů z řad velkých firem či zahraničních vlád, které by tak teoreticky mohly ovlivňovat budoucí rozhodování Clintonové coby prezidentky. Oponenti jí Clintonové vyčítají, že tyto sumy mohly mít vliv na její názory už v době, kdy byla ve vládě.

„Neexistuje žádná pochybnost, že bychom přijali peníze, abychom jakkoliv ovlivnili americkou vládní politiku. Nic takového se nikdy nestalo,“ zdůraznil však v rozhovoru Clinton. Upozornil také, že manželka mu řekla: „Nikdo se mě nikdy nepokoušel ovlivnit tím, že pomůže Tobě.“

Rodina již nicméně tlaku na financování nadace nedávno ustoupila a oznámila, že bude nyní akceptovat zahraniční dary jen od několika západních zemí a zvýší transparentnost zveřejňováním všech sponzorů tím, že je bude publikovat čtyřikrát do roka namísto nynější praxe, kdy to dělá jedenkrát za rok.

Clinton ale zároveň odmítl další omezení své práce, kdy i během kampaně prodává přednášky za šestimístné sumy. „Musím platit naše účty,“ reagoval Clinton na otázku, zda bude s placenými projevy pokračovat. Říká prý jen své názory a každý si může myslet, co chce. Kromě Clintona otce se v nadaci angažuje jejich dcera Chelsea. Spolu jsou nyní v Africe, kde navštěvují projekty nadace, které se zaměřují na problémy spojené s klimatickými změnami či veřejným zdravím.

Clinton vydělal od odchodu z Bílého domu na přednáškách přes 100 milionů dolarů, nejvíce příspěvků má ze zahraničí. Když byla řeč o tom, že některé jeho přednášky stojí půl milionu dolarů i víc, Clinton zareagoval: „Lidé mě prostě rádi poslouchají."

Zní to hodně nadneseně, ale něco na tom je. Clinton byl několikrát přednášet i v Praze. Před pár lety například na energetické konferenci na Pražském hradě, kterou pořádala firma CE Group Ladislava Drába. Nejenže bylo v sále plno, ale ještě se stály dlouhé fronty na fototermín s Billem… Clinton prý Drába hodně ovlivnil a nedávno si tento podnikatel v energetice - který vešel v širší známost ne příliš transparentním sponzoringem prezidentského kandidáta Jana Fischera - založil vlastní nadaci Drab Foundation.

„Dalším zlomovým bodem, kdy jsem si řekl Já vlastně taky můžu, se stala má spolupráce s bývalým americkým prezidentem Billem Clintonem. Pozval jsem jej na konferenci o energetice, kterou v Praze organizovala naše společnost CE Group, a z ryze pracovního kontaktu se postupně rodil vztah, který vyústil v mé pozvání na akce, které pořádala Clinton Foundation,“ popisuje Dráb na webu nadace své charitativní začátky a vztah s Clintonem.

“Neznám žádnou společnost, která má politiku, jež by říkala: Budeme mít o moc víc lidí, než si můžeme dovolit.” Investiční guru a hlavní akcionář firmy Berkshire Hathaway Warren Buffett mimo jiné takto odpovídal na jednu z otázek, kterou dostal na víkendové valné hromadě společnosti, kde mluvil před více než 40 tisíci lidí. Šlo o dotaz, jestli se firma neodchýlila od své “morálky” spoluprací s investičními společnostmi, jež jsou známé nemilosrdným rušením pracovních míst.

Je to totiž právě Warren Buffett, který v byznyse mluvil o potřebě „synchronizovat kapitalismus a soucit“. Otázka na něj směřovala hlavně kvůli jeho “objetí” s brazilskou investiční společností 3G, po jejímž boku se Berkshire účastnil investic do firem, jako je H. J. Heinz či Burger King, a dalších fúzí. Jeden z akcionářů popsal přístup k rozpočtům přebíraných společností ze strany 3G jako “nulový” – tedy že každý náklad vidí jako něco, co by se mohlo ořezat. A to je podle tazatele mimo onu Buffettovu ambici “kapitalismu se soucitem”.

Jenže jak autor článku v The New York Times podotýká, je to spíš nedorozumění, protože Buffett rozhodně není roztomilý plyšáček, jak by jeho vzezření mohlo napovídat. Razí sice teorii nevměšovat se do práce managementu, ale zároveň trvá na tom, aby organizace firem byla co nejštíhlejší. “Asi máme podniky, kde je víc lidí než je potřeba, a já proti tomu nic nedělám,” řekl Buffett. “Ale to neznamená, že bych to podporoval. Spíš to toleruji.”

Další z manažerů Berkshire pak dodal, že je jasné, že vlny propouštění lidi zraňují. Jenže pak vznesl řečnickou otázku: “Co by byla naše země, kdybychom chránili každého na farmě?”. Čtyřiaosmdesátiletý Buffett je - jak nedávno uvedl server Patria - se jměním ve výši 72,7 miliard dolarů třetím nejbohatším mužem světa a letos oslavil u kormidla Berkshire Hathaway 50 let. Bohatství legendárního investora oproti předchozímu roku vzrostlo o 14,5 miliardy dolarů, což je vyšší suma, než o kolik se zvýšilo jmění kohokoliv jiného na světě - a to navzdory tomu, že loni v červenci daroval 2,8 miliardy dolarů na charitu.

Od Buffetta se podívejme domů, na tuzemského druhého nejbohatšího muže a místopředsedu vlády Andreje Babiše. Poté, co ustál nepříjemnou smršť kritiky kvůli střetu zájmů, kdy vláda na jeho návrh prodloužila podporu biopaliv vyráběných v jeho továrnách, spravil si chuť a zainvestoval. Respektive jeho investiční fond Hartenberg.

V minulých měsících se fond sice zaměřoval hlavně na zdravotnictví, nyní ale udělal odbočku a nakoupil v Polsku potravinářskou firmu Good Food. Hlavními produkty firmy jsou rýžové vafle či biooplatky a tyčinky a její obrat se přibližuje částce půl miliardy korun. „Good Food kupujeme, protože se nám líbí produkt, který zapadá do moderního trendu zdravého životního stylu,“ uvedl František Tregler, investiční ředitel Hartenbergu odpovědný za akvizici.

Zdravé potraviny by tak mohly vykompenzovat pachuť z akce biopaliva, kdy místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek obvinil Babiše z tunelování státního rozpočtu přes daňové úlevy. I když je třeba být na Babiše kvůli střetu zájmů opravdu přísný, ne vždy je ale možné hned všechno uvěřit zrovna Miroslavu Kalouskovi. Přehled o tom, jak kdo hlasoval v minulosti o podpoře biopaliv a co přináší nejnovější rozhodnutí vlády, zpracoval Nadační fond proti korupci. Z analýzy vyplývá, že Babiš a „jeho“ kabinet v tomto případě stát netuneluje.

Číňané v Česku nejen podnikají, budou tady zřejmě i točit film. Snímek o životě americké spisovatelky a nositelky Nobelovy ceny za literaturu Pearl Buckové se má podle amerického časopisu Variety totiž natáčet kromě Číny i v Praze.

Hlavní roli obsadí francouzská herečka Juliette Binocheová známá z filmů Posedlost nebo Čokoláda. Filmaři jsou už v kontaktu s českým Státním fondem kinematografie a pravděpodobně využijí jeho filmových pobídek, napsala k tomu mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Na filmu se bude podílet maďarský kameraman Vilmos Zsigmond. O pobídku, které český stát zahraničním filmovým štábům nabízí, zatím filmaři žádat nemohli, protože ještě není hotový scénář.

Komunikují ale se zástupci tuzemského kinematografického fondu a jednají s jednou z českých filmových produkčních společností, která stojí i za čínským snímkem Somewhere Only We Know, jehož premiéra je v Praze právě dnes.

Film s názvem Pearl financuje čínská společnost China Film Group a má se začít natáčet v roce 2016 v České republice a v Číně, kde Bucková (1892–1973) strávila značnou část života. Když byly Pearl tři měsíce, přestěhovali se její presbyteriánští rodiče kvůli dobročinné misi do Čen-ťiangu v Číně, kde následně strávila s několika přestávkami věnovanými studiu ve Spojených státech téměř 40 let.

Čínsky se naučila dřív než anglicky a čínštinu považovala za svůj rodný jazyk. Bucková vydala v roce 1930 román Východ a západ, světově se proslavila druhým románem Dobrá země z roku 1931, který byl o rok později vyznamenán Pulitzerovou cenou. V roce 1938 pak získala Nobelovu cenu.

Video: Britský Guardian připravuje druhé dítě Williama a Kate na to, co ho v životě čeká:

Kulturní tip: Nils Frahm. Palác Akropolis, Praha, 7. 5. Postupy komorní vážné hudby či minimalismu poslední roky výrazně zasahují do sféry ambientu a experimentální elektroniky. Mezi výrazné představitele tohoto fúzování patří i skladatel a klavírista Nils Frahm. Sedm let tento německý rodák studoval hru na klavír u Nahuma Brodského, jednoho z posledních žáků Čajkovského. Místo aby se ale pak věnoval koncertním provedením Chopina, propadl elektronické hudbě a v roce 2005 debutoval deskou Streichelfisch. Průlom a obdiv kritiky společně s uznáním od frontmana Radiohead mu pak přinesla deska Felt (2011). Jeho zatím poslední nahrávka je improvizace s názvem –solo-.