Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Externí hlasy

Gaza: kde končí obrana a začíná masakr

Izrael je obvykle popisován jako osamocený ostrov západní civilizace v nepřátelském regionu. Neupírejme mu to, ale chtějme, aby toho svým jednáním dostál

Ve čtvrtek Izraelci podle svědků letecky zaútočili na budovy ve městě Gaza. • Autor: Globe Media /  Reuters
Ve čtvrtek Izraelci podle svědků letecky zaútočili na budovy ve městě Gaza. • Autor: Globe Media / Reuters

Debata o Izraeli a Palestině se stejně jako tento konflikt rychle mění v zákopovou válku fanoušků jedné nebo druhé strany, kde argumenty pouze následují obhajované pozice.V českém mainstreamovém politickém i mediálním diskurzu dlouhodobě převládá podpora a obhajoba Izraele. Z uznání svrchovanosti Izraele a jeho práva na sebeobranu v nepřátelsky naladěném regionu však nevyplývá nutnost obhajovat bezvýhradně každý jeho krok.

Zahraniční zpravodajství českých médií je dlouhodobě slabé, což je vidět i na probíhajícím konfliktu v Gaze. Tam, kde zahraniční média vysílají na místo dění své zpravodajce, se ta česká spokojí s přebíráním agenturních zpráv.

Podobnou odcizeností pak trpí i čeští komentátoři, kteří sice nemají co říct, ale něco přece napsat musí. Takže se spokojí s popisem vzniku Izraele, konstatováním, že je v regionu obklíčen nepřáteli a musí se bránit. S tím lze určitě souhlasit, ale neplyne z toho, že všechny činy Izraele jsou legitimní a nelze jej za ně kritizovat. Odlišme stát s jeho obyvateli od jeho konkrétních skutků.

Bezradnost komentátorů ilustruje například text Jiřího Peňáse v Lidových novinách, kde se svěřuje, že viděl před lety zajímavý dokument o izraelské armádě. Místo interpretace toho, co se dnes reálně děje, se dočkáme dalšího příběhu z minulosti. Klíčová je formulace tolik obvyklá pro tento konflikt: “jsem na straně Izraele.” Jako bychom sledovali fotbal. Nicméně i zavilí fanoušci fotbalu jsou schopni ocenit soupeřův tým, pokud se ten jejich na hřišti přestane chovat fér. K Peňásově závěrečné citaci Nietzscheho lze snad jen dodat jiný citát - řekni mi, co si myslíš, a já ti k tomu najdu citát z Nietzscheho.

Větší tragédii předvedl Martin Weiss, který velmi rychle zamířil k obvyklému vyústění - kdo neschvaluje jednání Izraele, je nepřítel Izraele, je nepřítelem Židů a nejspíš tedy antisemita. Takhle vzniká ona zeď, kvůli níž o tomto konfliktu nelze vést žádnou smysluplnou debatu. Tedy minimálně do chvíle, než nezačneme oddělovat hodnocení státu jako takového od hodnocení jeho činů.

Nemá smysl zde znovu opakovat genezi celého konfliktu ani se snažit dopočítat, která strana má na svém kontě více křivd a více viny. Je pouze třeba říct, že to, co se aktuálně děje v Gaze, je nehorázný a nesmyslný masakr. V Gaze bylo zabito okolo dvou set dětí, což nelze nijak omluvit, promlčet, relativizovat nebo se jen tak dívat někam jinam.

Z toho automaticky neplyne, že je Izrael ten špatný. Nezaměňujme celý stát s jeho aktuální vládou - té mimochodem vévodí strana Likud, která podporuje rozšiřování izraelských osad na Západním břehu a odmítá myšlenku samostatného Palestinského státu.

Stejně tak nemůžeme zaměňovat Hamás se všemi Palestinci. Stovky mrtvých civilistů nenesou odpovědnost za jednání teroristů. Zvlášť v Gaze, z jejíhož území nelze nikam uprchnout. Pokud nejsou bezpečným úkrytem školy zřizované OSN, pak již bezpečné úkryty neexistují.

Izrael je obvykle popisován jako osamocený ostrov západní civilizace v nepřátelském regionu. Neupírejme mu to, ale chtějme, aby toho svým jednáním dostál. Pokud je součástí evropské či západní civilizace odpovědnost silných za slabé, bohatých za chudé a zdravých za nemocné, nemůžeme z tohoto étosu selektivně vyhazovat ty, kteří se nám nehodí.

Od vzniku Izraele je jeho historie, současnost a budoucnost provázána s Palestinou. Jejich vzájemný konflikt je nevyrovnaný. Izrael je mnohem silnější, mocnější a bohatší. Ze samotné jeho moci neplyne vina, ale plyne z ní odpovědnost za Palestince, jejichž bytí či nebytí je zcela v jeho rukou.

V každém konfliktu jsou nevinné oběti, to ale neznamená, že je vše povoleno a omluveno. Vždy je třeba hájit životy civilistů, což se v tomto případě neděje. Je nutné neustále hlídat hranici mezi pochopením a cynismem. Lze pochopit cílený odvetný útok, nelze ale akceptovat smrt více než 1200 Palestinců a 200 dětí mezi nimi.

Autor je sociolog.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].