Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Potrestaní strávníci s nášupem bílkovin

Ještě k Odvážné kuchařce a školním jídelnám: vzdělávání jídlem a dětské spotřební koše

Co dnes bude • Autor: Matěj Stránský
Co dnes bude • Autor: Matěj Stránský

Článek Odvážná kuchařka, který vyšel v novém Respektu 3/2014, vyvolal velký zájem čtenářů. Proto vám nyní nabízíme ještě dvě delší poznámky lidí, kteří v něm vystupují a kteří se zasazují o to, aby české školní jídelny začaly vařit zdravěji a vycházely vstříc vegetariánům.

titulka kindle • Autor: Respekt
titulka kindle • Autor: Respekt

Abychom předešli námitkám, že se nejedná o vyvážený text, předesíláme, že jsme připraveni otisknout i názor protistrany, tedy ministerských úředníků či magistrátních pracovníků, podle kterých je současné složení stravy vyhovující,

není podle nich potřeba

vyjít vstříc zavádění nemasových variant - a nebo je to příliš složité.

Ještě dvě poznámky ke stravování ve školních jídelnách. Jednak bych od moderního a propracovaného monitoringu školního stravování (který stojí poměrně hodně peněz v oblasti nutné administrativy) očekával, že bude spíše hlídat a informovat strávníka o tom, že v jeho jídelníčku může být nedostatek obilovin, luštěnin, zeleniny a dalších potravin. Tedy potravin obsahujících ochranné látky či vlákninu, jejichž konzumace je prevencí současných civilizačních chorob a obezity (maso ani mléko ochranné látky a vlákninu neobsahují).

Stačí se podívat na aktuální data o srovnání délky nemocnosti v Česku a jiných moderních západních státech a zjistíme, že tyto choroby jsou klíčovým problémem naší společnosti a souvisí právě se skladbou stravy. Je tedy zjevné, že bychom se díky našemu systému školního stravování, jehož masivnost nám Evropa právem závidí, mohli pokusit efektivně vzdělávat mladou generaci. Svobodně a dobrovolně - tedy jejich vlastní informovanou volbou - je učit, aby si vytvořili pozitivní vztah ke skupinám potravin, jako jsou obiloviny, luštěniny, zelenina.

20140110 0374 • Autor: Respekt
20140110 0374 • Autor: Respekt

K tomu však potřebujeme mít možnost nabízet jim jídla s vysokým obsahem těchto skupin potravin v denní frekvenci. Tak, aby si mohli tuto variantu oběda volit v souladu se svou aktuální potřebou, náladou a chutí. Nelze nikoho násilím „zdravě nakrmit“.

A druhá věc. Stát dotuje obědy dětí ve škole, ale tuto dotaci podle stanoviska zodpovědných osob a historickým nastavením systému školního stravování reálně využijí pouze ti, kteří se stravují převážně masitou stravou. Všichni ti, kdo nechtějí na oběd maso, tuto dotaci „pro všechny“ využívat nemohou nebo ji mohou využívat omezeně. Což je zjevně diskriminační. 

Samozřejmě se to nejvíce projeví u vegetariánů, ale jak uvádí průzkum STEM, je zde i mnoho nevegetariánů, kteří by rádi jiný druh dotovaného oběda. Někteří se přizpůsobí a jiní z původně plošně zamýšlené dotace taktéž vypadnou - přestože daně odvádějí všichni.

Paradoxem tak je, že z dotace jsou vlastně vyloučeni ti strávníci, kteří zjevně mají zájem starat se o své zdraví a fyzickou pohodu. Proč se stále nedaří napravit tento omyl a diskriminaci odpovědných dětí a rodičů, je mi záhadou. Tím větší, že jde o stoprocentní kompetenci státu.

David Bartůšek je otec ze z brněnské waldorfské školy. Před pěti lety se podíleli na aktivitě ministra školství Ondřeje Lišky, který chtěl změnit školní stravování.

Doporučené dávky živin, na jejichž základě jsou sestaveny v současné době platné spotřební koše, pocházejí z doby socialismu (tedy z roku 1990), kdy tyto doporučené dávky sloužily k plánování výživy lidu. Nebyly založené na vědě, ale na politice, přesněji na průměrné spotřebě potravin v té době.

Spotřební koše, kterými se dodnes řídí školní stravování, nemají tudíž s vědou o výživě nic společného. Navíc tyto doporučené dávky živin nikdy v historii oficiálně nevyhlásil stát. Jedná se o doporučení, které vydala zájmové organizace, a převzalo ministerstvo školství. Proto spotřební koše nemají ani vědecký, ale ani právní základ.

Pokud byste si chtěli tato doporučení nějak přestavit, podívejme např. na bílkoviny. Dětem ve věku 3 - 6 let se doporučuje ve světě denní dávka bílkovin 20 g bez rozlišení jejich původu na živočišné nebo rostlinné. Světová zdravotnická organizace WHO rozlišuje původ bílkovin pouze při stanovení potřeby vápníku. Konvenčně se stravující totiž potřebují denně o 200 - 500 mg vápníku více oproti vegetariánům a veganům.

České spotřební koše pro děti však na místo 20 g obsahují dávku 66 g bílkovin na den. A tím, že skladba vegetariánské stravy je přirozeně blíže zdravému stravování než skladba stravy konvenční, ani nelze sestavit sněditelné jídlo z třikrát větší dávky bílkovin, než je přirozené při tomto životním stylu jíst.

Pokud by někoho z čtenářů zajímala na vědě založená výživová doporučení, na webu ČSVV najdou stanoviska a doporučení odborníků na výživu i to, jaká jsou výživová doporučení v jiných zemích.

Jaroslav Škvařil z České společnosti pro výživu a vegetariánství, další spolupracovník ministra Lišky, pak reaguje na výrok současného šéfa resortu Dalibora Štyse, že „stravování vychází z doporučených denních dávek, které připravovali odborníci podle dlouholetých výzkumů". 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].