Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Kola jsou na náplavce na návštěvě

S Daniëlem Hagenem o tom, komu mají patřit břehy Vltavy a jak by měly vypadat

Pražská náplavka • Autor: Veronika Čáslavská
Pražská náplavka • Autor: Veronika Čáslavská

Když se procházíme po Rašínově nábřeží, čas od času se zastaví a sebere plechovku či klacek. Nešetří ostrými výrazy na adresu motoristů, kteří na břehu Vltavy parkují, ani těch, kdo viadukty chápou jako veřejné toalety. Je prvním a jediným mužem na své pozici; jeho funkci zřídil magistrát pod vedením primátora Tomáše Hudečka teprve letos v květnu. “Náplavka je speciální v tom, že jako jedno z mála míst je ryze česká. To o Staroměstském náměstí nelze říct,“ říká její nový správce, v Amsterdamu narozený čtyřiačtyřicetiletý Daniël Hagen, který mimo jiné vedl na holandském vládním úřadu cestovního ruchu pobočku pro Českou republiku.

Jaká je vaše koncepce náplavky?
Měla by být rozdělena na jednotlivé oblasti pro cílové skupiny. Holandsko je v tomhle ohledu příkladné. Vycházejí tu spolu maminky s kočárky, cyklisté a chodci. Strašně mi v Čechách chybí jedna věc: lidé si neuvědomují, že jejich svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho dalšího. Konkrétní příklad toho, jak by náplavka mohla fungovat, je město Utrecht. V úplném centru jsou na náplavkách restaurace a žije to tam. O kousek dále jsou bary a kluby, v závěsu za nimi známí umělci a galerie, pak následují undergroundoví umělci. O kousek dále se scházejí mladí lidé a na samém konci je soukromý pozemek.

Můžeme tedy brát Utrecht jako vzor?
Ideální je podle mě kombinace: něco z Utrechtu, něco z Amsterdamu, Rotterdamu a Paříže. Nastavit zóny nelze uměle: musíme akceptovat, jak to přirozeně funguje a dle toho přizpůsobovat okolí. Je třeba brát v úvahu, že tu mají zájem různé skupiny obyvatel: ať už milovníci lodí, rybáři, hudebníci či mladí lidé. A každý si tu musí najít svůj prostor.

Pražská náplavka • Autor: Veronika Čáslavská
Pražská náplavka • Autor: Veronika Čáslavská

Jde o asi devátou vizi za posledních dvacet let. Ovšem jen tato byla schválena. Jak uspěla?
Je nekonfliktní. Jediný problém může nastat, změní-li se vedení radnice a celý projekt smete ze stolu. Nepřijde-li takový politik, koncepce bude naplňovaná i za jiné vlády. Nejde o projekt provedený jednou politickou stranou pro své voliče.

Jaký je rozpočet?
Zatím nebyl stanoven, momentálně se připravuje seznam aktivit, které je třeba provést. Rada hlavního města Prahy změny předběžně odsouhlasila. Spolu s městskými architekty děláme na tom, abychom byli schopní stanovit priority. Náplavku teď zkoumají hygienici a komunikujeme se státní plavební správou a s povodím Vltavy. Právě jsem požádal architekty, aby udělali vizualizace.

S jak velkým úsekem břehů hospodaříte?
Dostal jsem za úkol starat se o náplavky od Vyšehradu po Štvanici. Je to velké sousto a není ani reálně časově možné přeměnit celý tento prostor. Primárně se zaměřuji na část, která nejvíce potřebuje změnu: Rašínovo nábřeží.

S magistrátem už jste spolupracoval – právě v komisi pro náplavky. Jak fungovala?
Chodily žádosti a my se k nim vyjadřovali. Většinou se jednalo o hlouposti, padl třeba nápad, že by mohl být botel s čínskou restaurací přímo na Rašínově nábřeží. Přicházely i návrhy typu jachtařský přístav na Dvořákově nábřeží. Tam jsme už nebyli jednohlasní. Nakonec vyhrál argument, že na nejvytíženějším místě řeky by přístav nemohl fungovat. Další návrh byla půjčovna koloběžek. Ta dokonce chvíli fungovala pod Železničním mostem, byl to kontejner. Poté se chtěli se přesunout jinam. To jsme zamítli, kontejner nelze mít v historické části města.

Přitom jste řekl, že toalety by se na náplavce řešily právě pomocí kontejnerů.
To je ovšem nouzové řešení. V současnosti pracujeme s několika možnostmi: zachovat na nábřeží TOI TOI záchody, což já odmítám. Ty mohou fungovat na krátkodobých akcích a s tím, že je někdo bude pravidelně čistit. Což je hlavně v nočních hodinách nereálné. Další nevýhodou je barevná nesjednocenost. Ideální řešení by bylo, kdybychom mohli mít toalety v kobkách ve zdech. Těch ale není dost, momentálně fungují jediné. Chystáme se tedy vytvořit bezmotorový ponton o velikosti 11 x 9 metrů. Tady budou záchody pro handicapované, přebalovací pulty a asi 17 toalet. Hotovo by mělo být na jaře. Vyrobíme čtyři, možná pět. Tak by se mělo zamezit excesům s močením po zdech.

Jedna z kobek je stále nevyužitá.
Na náplavce chybí občerstvení, proto chceme kobku rekonstruovat a rádi bychom tu měli občerstvení bez piva, to zajišťují sousedící Bajkazyl a Party Grill: bagety, nealko, eventuálně lehce alkoholické koktejly. Dohodli jsme se, že kobka projde soutěží, kterou magistrát vypíše. Tipuju, že se přihlásí pár desítek firem. Ty dostanou nejprve roční zkušební smlouvu, až poté klasickou.

Setkal jste se s politickými tlaky?
Zatím ne. Musím říct, že jsem překvapen. Jsem s primátorem domluven, že kdyby něco takového nastalo, půjdu za ním.

Plánujete přesun farmářských trhů, které se zde každou sobotu konají.
Posunuly by se výše a stánky by byly pouze podél zdi. Problém bude rozvod elektřiny, který zde momentálně není. Když trh posuneme nahoru, budeme mu schopni slíbit, že se bude konat vždy na tom samém místě a nebude zrušen, tak jako se tomu kvůli různým akcím dělo doposud. Chceme mu garantovat stálé místo.

Posun to ale není dramatický, nějakých 100 metrů. Pravda je, že se roztáhne a bude dlouhý, na druhou stranu tím něco získá: bude pouze podél zdi a na druhé straně bude možnost posedět. Lodě zde budou kotvit 3 metry od břehu – díky tomu bude moci i odplouvat odpad. Opticky vznikne vzdušnější prostor. Mělo by se zde nainstalovat i osvětlení.

Měly by se trhy konat častěji?
Za mě určitě. Standardně se městské trhy ve větších městech v Holandsku konají vždy 2× týdně, většinou ve středu a v sobotu.

Mluvil jste i o tom, že by se měly přemístit velké lodě.
Lodě zůstanou v historicky parníkářské zóně, tedy mezi Železničním a Jiráskovým mostem. Sem patří a dnes je jich tu pět. Zde bychom rádi zklidnili i noční provoz. Chceme tuto část věnovat - řekněme - mojí generaci. Chtěl bych tu samozřejmě více parníků a méně jiných lodí, to je ovšem dlouhodobější pohled. Například u Mánesa je v koncepci napsáno, že jde o zajímavý prostor, který by ideálně měl být prázdný. To je sice hezká vize architektů, prakticky je to nesmysl.

Pražská náplavka • Autor: Veronika Čáslavská
Pražská náplavka • Autor: Veronika Čáslavská

Jak se trvale kotvící lodě na nábřeží dostaly?
V roce 2006 se tu skokově objevilo daleko více plavidel. Byla tu firma, která vybírala peníze za náplavky, platila Praze málo a vybírala hodně. Nevyplatilo se to ani Praze, ani loďařům. Náplavky byly tehdy extrémně lukrativním místem. Dnes by mohly být ještě lukrativnější, kdyby sem někdo pustil další firmu. Za mě tady ale nic takového nebude. Setkal jsem se i s fyzickým vyhrožováním a výhrůžkami typu „znám lidi na magistrátě, co tě odstraní“. Na druhé straně jsem už mohl být majitelem několika podílů restaurací a botelů.

Čeho se toto vyhrožování týkalo?
Samozřejmě přesunů lodí.

Prostor mezi mosty bude tedy věnován střední generaci. A co ta mladší?
Mladí už si svůj prostor vybrali. Začíná Bajkazylem a pokračuje až k hudebnímu parníku Tyrš, který kotví na Výtoni. Tady by se režim uvolnil. Hudba se od nedávna začala tlumit a funguje to. Stížnosti na hluk téměř zmizely. V těchto místech by rovněž neměly kotvit žádné lodě, aby si mládež mohla sednout na břeh a hodit si nohy dolů. Právě odsud se budou lodě šoupat výš. Tato zóna zůstane až ke sjezdu z Palackého náměstí prázdná. Zóna pro lodě se posune tam, kde budou i farmářské trhy.

Jste ve svých představách zajedno s Tomášem Hudečkem?
Zrovna s ním ano, na lokální úrovni mi TOPka vyhovuje. I proto jsem byl ochoten do toho jít. Smlouvu mám do konce roku. Ovšem reálně to může být tak, že tu budu pouze do doby, než bude zvolen nový primátor. Hned na začátku jsem ovšem deklaroval, že je mé působení omezené. Mám vlastní firmu - vedu největší organizaci pronajímající lodě v Holandsku. Celý život se pohybuji kolem vody.

Pražská náplavka • Autor: Veronika Čáslavská
Pražská náplavka • Autor: Veronika Čáslavská

Které změny považujete za nejdůležitější?
Nejprve změnit rozvod elektřiny, posezení, vytvořit zahrabané kontejnery, vyměnit koše, vázací prostředky pro lodě, změnit pohyb po náplavce a dopravní režim - hlavně parkování. V současné chvíli je zde pěší zóna, parkovalo tu ale čím dál tím více aut.

Je to prostě nejlevnější parkoviště v Praze. Vyrobil jsem si pár tisíc kartiček a třikrát denně jsem je strkal za stěrače autům. Rozdávání trvalo 12 dnů. Dnes je tu zvýšený dohled a strážníci už strkají za stěrače lístky s pokutou. Zmizelo odtud asi 80 procent aut. Nicméně je nutné zajistit dopravní obslužnost restaurací a lodě potřebují zázemí. Pod železničním mostem tedy vznikne parkoviště pro 7 aut s povolením magistrátu. Druhé parkoviště vzniká pod Jiráskovým mostem.

V médiích jste zmiňoval, že jsou na náplavce problematičtí cyklisté.
Na náplavce je vyznačená pouze cyklotrasa. Není tu cyklostezka, kam by chodec nesměl vstoupit, což si mnohdy kolaři pletou. Bicykly by se tu měly pohybovat maximální rychlostí 20 km za hodinu, to se neděje. Dochází pak ke srážkám. Koncepce říká, že by tu měla být pouze cílová destinace pro cyklisty, nikoliv zóna pro průjezd. To je nemožné hlídat. Má být jasné, že kola jsou tu na návštěvě. Zavádějící jsou i piktogramy pro cyklisty. Dlažba se vydláždí a rozšíří, aby tu bez problému mohl projet vozíčkář.

A co bude s druhým břehem?
Jsem rád, že se mi zatím daří měnit pravou náplavku, na druhé straně řeším úklid a základní věci. Zároveň není zas tak kam spěchat, protože dnes pro levou náplavku nemáme využití. To bychom měli vymyslet příští rok. Já bych byl raději, kdyby hudební produkce vznikaly spíše na smíchovské straně. Tam je břeh odhlučený od domů. Pravděpodobně bychom tam umístili nějaké plavidlo, možná právě hudební. Na druhé straně je hodně kobek, proto by tu mohl být i nějaký klub.

V čem vás vůbec inspiruje rodná země?
Neříkám, že je v Holandsku všechno správně, ale jestli je nějaká země lodní velmocí, je to právě Holandsko. Když tu něco nemůže být umístěno na břeh, tak se to dá na vodu. Zajistí se tak mobilita a nejsou s tím v podstatě problémy. Česká republika se ovšem musí potýkat s povodněmi. Pontony, které bychom využili jako mobilní záchody, mají v Holandsku daleko širší užití. Třeba když se bagrují kanály, slouží jako zázemí. V Utrechtu jsou zase například velmi strmé náplavky, kam se s automobilem nedostanete. Tady se zase na pontonech vyváží odpadky z restaurací. Jsou i pontony zásobovací a můžete na ně umístit sprchy a kanceláře.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].