„Světoví vůdci vyjádřili znechucení nad tím, jak se proruští separatisté zajímají o místo havárie letu malajsijských aerolinek, a zintenzivňují tím tlak na ruského prezidenta Vladimíra Putina, aby dělal víc pro jejich zkrocení,“ píše na svém webu magazín Foreign Policy. Odkazuje přitom na slova amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který si v neděli ráno ve svém projevu na neplnění ruských slibů stěžoval. „Víme, že Rusové separatisty vyzbrojili, cvičili je, podporovali a do dnešního dne je veřejně nevyzvali k ústupu ani k tomu, aby byli součástí řešení,“ nechal se slyšet.
Jeho stanovisko je zřejmé: Putin minimálně svými zbraněmi a podporou leteckou tragédii zapříčinil. A měl by ji i ukončit - přestože Kreml vytrvale tvrdí, že s východoukrajinskými separatisty nemá nic společného. Svět má přitom dobrý důvod ruskému prezidentovi nevěřit. Informace tajných služeb už týdny mluví o převozu zbraní přes ukrajinsko-ruské hranice nebo o bojovnících, kteří rozhodně nejsou z Ukrajiny (včetně vůdce rebelů Igora Strelkova).
Otázkou ovšem je, jestli Putin může separatistům vůbec něco nařídit. S externisty, kteří nepodléhají oficiálnímu velení, je to totiž válka riskantní byznys. A těžko říct, nakolik je nyní Kreml s jeho výsledky spokojen. Rebelům se ještě před pádem MH17 navzdory štědré podpoře Ruska - zprávy mluví o tancích, raketometech i obrněných transportérech - nepovedlo udržet obsazená území a pod tlakem ukrajinské protiteroristické akce začali ustupovat. A ne potichu: zmíněný šéf separatistů Strelkov už delší dobu k nelibosti Kremlu vykřikuje, že Rusko separatisty podporuje málo, a varoval Putina, že dopadne stejně jako Slobodan Milošević.
Jak napsal počátkem měsíce list The New York Times, zdá se, že Strelkov stále častěji následuje vlastní úsudek než příkazy z Moskvy. Deník cituje experta na ruské bezpečnostní služby Marka Galeottiho, který říká, že řada Strelkovových akcí se nezdá být v souladu s plány Moskvy - jako třeba únos a zadržovaní pozorovatelů z OBSE.
Ondřej Soukup z Hospodářských novin ostatně už počátkem měsíce upozorňoval na to, že názor Kremlu na Strelkova a rebely se může pomalu měnit. Odkazoval na některé vládní propagandisty, kteří začali Strelkova odsuzovat s tím, že nebojuje za Rusko, ale za sebe.
O tom, že Rusko nemusí již mít ty, které vyzbrojuje, zcela pod kontrolou, se spekulovalo už květnu. Businessweek například popisoval reakce Ruska na referenda na východě Ukrajiny jako chladné a zcela odlišné od obhajování referenda na Krymu. Podle šéfa Carnegie Moscow Center Dmitriho Trenina Rusko sice touží rozložit Ukrajinu a zabránit jejímu přibližování k EU, zároveň se však necítí na to východní regiony pohltit. O tom, že věci nemusejí jít zcela podle Putinova plánu, psal ve stejné době i Forbes.
Ruská média nadále propagují tvrzení, že MH17 sestřelila ukrajinská armáda; přitom Bezpečnostní rada OSN včetně Ruska přijala rezoluci, která požaduje nestranné vyšetření neštěstí. Chyby separatistů, které podle přesvědčení téměř celého světa sám vyzbrojil, přiznat Kreml nemůže. Stejně tak ovšem nemůže odvrhnout rebely, kteří mu navzdory všem chybám pomáhali k dosažení jeho cílů a podle všeho i znehodnotili velkou část důkazů, které by mohly spojit pád letadla s raketami z Ruska. Putin se tak ocitl v situaci, která mu pozici rozhodně neulehčí.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
