Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Příkladné vyrovnání za zpackaný porod

Přes dřívější průtahy si vinohradská nemocnice zaslouží pochvalu za dohodu o odškodném

„Porod nic moc, kluk na tom asi není dobře.“ • Autor: Matěj Stránský
„Porod nic moc, kluk na tom asi není dobře.“ • Autor: Matěj Stránský

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady se dohodla s rodinou Vojtěcha Vázlera na odškodném ve výši dvacet milionů korun. To je dobrá zpráva, rodině tím ušetřila přinejmenším rok dalších soudů a zbytečného stresu. Dohodu teď musí za pětiletého Vojtu ještě schválit opatrovnický soud, pak ji chce nemocnice a rodina veřejně ohlásit na tiskové konferenci.

Tragédie se odehrála před bezmála pěti lety na porodním sále vinohradské nemocnice. Čtyřicetiletá Eva a pětačtyřicetiletý Pavel Vázlerovi tehdy čekali prvního a vysněného potomka. Těhotenství proběhlo jako z učebnice a na svět měl přijít zdravý, více než čtyřkilový kluk. Porod se ale zkomplikoval, chlapec se začal dusit a lékaři zasáhli pozdě. Dítě neslyší, nevidí, je ochrnuté, neumí polykat, potravu dostává hadičkou přímo do žaludku. V pěti letech je Vojta velký jako batole, matka ho vozí v dětském kočárku a musí mít pořád po ruce odsávací přístroj, jinak by se chlapec zadusil hleny.

Letos koncem června vyhrál advokát rodiny Antonín Tunkl u pražského obvodního soudu, Vojta měl dostat v Česku zatím nejvyšší odškodné za lékařskou chybu, přes třicet milionů korun. Soud shrnul, že lékařka Taťána Lomníčková na monitoru viděla, že se dítě dusí. Místo aby hned zasáhla, odešla na vedlejší sál k nekomplikovanému porodu a u dítěte v krizi nechala lékaře bez atestace. Uložila mu, ať volá primáře, ale ten nebral telefon. Když o víc než půl hodiny později Lomníčková vytáhla Vojtu kleštěmi, bylo už pozdě.

Poškození by obvykle v případě rychlého řešení přistoupili na nižší částku než po letech soudů. Navíc by se nemocnice v případě rychlého mimosoudního vyrovnání vyhnuly negativním článkům v tisku.

Lékaři chybují všude na světě. Studie o tom, že pobyt v nemocnici je - kvůli riziku chyby lékaře - nebezpečnější než jízda autem či bungee jumping, jsou známé už léta. V jednom je však Česko speciální. Zdejší lékaři neradi uznávají chybu; a už vůbec za ni nechtějí platit.

Také manželé Vázlerovi si před vítězným soudem a následnou dohodou s nemocnicí prošli úmorným, skoro pětiletým kolečkem. Vinohradská nemocnice nejdřív tvrdila, že odborníci její znalecké komise „konstatovali, že při porodu byl dodržen postup lege artis“. Na straně špitálu byla také lékařská komora v desátém pražském obvodu. Advokát Tunkl to ale tak nenechal. Na třetí pokus mu dala za pravdu vědecká rada celostátní lékařské komory, a nakonec i soud.

Přesto si teď vinohradská nemocnice zaslouží pochvalu. Mohla se ještě odvolat k soudu vyšší instance, posléze dovolat k ještě vyššímu soudu. Případ se mohl táhnout nejméně další rok. Vázlerovým ale docházejí síly, Vojta vyžaduje celodenní péči, někdy s ním musí matka bdít i v noci. Když je nastydlý, potřebuje odsávat hleny co chvíli, jinak. Peníze jsou třeba na polohovací lůžko, na lepší kočárek, na pečovatelku, která by matce aspoň pár hodin denně ulevila. Každý den navíc je těžký. Vstřícný krok nemocnice - dohoda, i když na o něco nižší částce - je proto příkladný.

Nemocnice jsou na lékařské chyby pojištěné. Jde v podstatě o stejnou pojistku, jakou má každý řidič kvůli riziku, že někomu ublíží, či zaměstnavatel kvůli riziku pracovního úrazu. Nic jim proto nebrání, aby co nejrychleji požádaly pojišťovnu o uvolnění peněz. Poškození by obvykle v případě rychlého řešení přistoupili na nižší částku než po letech soudů. Navíc by se nemocnice v případě rychlého mimosoudního vyrovnání vyhnuly negativním článkům v tisku.

Následováníhodný přístup ze zahraničí uvádí advokátka Marie Cilínková, která se zdravotnímu právu a odškodňování věnuje už léta. Kvůli pracovnímu úrazu, který utrpěl slovenský občan v Irsku, se na ni obrátila tamní pojišťovna, aby zjistila, co je v Česku a na Slovensku obvyklé.

Nakonec se zachovala podle irského mravu. Mladý muž následkem úrazu ochrnul, byl závislý na celodenní péči. Ačkoliv před odchodem za prací bydlel na sídlišti v garsonce, pojišťovna uhradila nový dům; takový, kde má mladík soukromí, může v něm bydlet také jeho matka a ošetřovatelka. Její celodenní péči samozřejmě uhradila také.

Chtělo by se věřit, že příklad vinohradské nemocnice budou následovat další zařízení.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].