Sleva, nebo Mnichov, říká VZP Protonovému centru

Protonová léčba se stane běžnou, hrazenou ze zdravotního pojištění. Dosud ji pojišťovny sice proplácely, ale v mimořádném režimu - léčbu každého pacienta schvalovaly individuálně. Ministerstvo zdravotnictví teď navrhuje, aby byla protonová léčba zařazena do nové úhradové vyhlášky.

V praxi by to znamenalo, že se ozařování protony dostane více lidem. Například největší Všeobecná zdravotní pojišťovna doteď uhradila protonovou léčbu celkem padesáti třem pacientům (zhruba třetina se léčila v Mnichově, zbytek v pražském Protonovém centru). Náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp, který má přípravu vyhlášky na starost, předpokládá, že protonovou terapii podstoupí ročně zhruba stovka pacientů.

Pražské Protonové centrum ale není spokojené. Cena stanovená vyhláškou je podle něj nízká. Navíc by chtělo víc pacientů, než náměstek uvádí s odkazem na odborníky. Pro pochopení se musíme vrátit do minulosti, konkrétně do roku 2006, kdy ministerstvu šéfoval David Rath. Ten do čela VZP dosadil nuceného správce Antonína Pečenku - a se zdůvodněním, že instituce potřebuje radikální zákrok proti rostoucím dluhům, mu na měsíc dal pravomoc podepsat cokoliv bez schválení správní radou.

Pečenka tehdy uzavřel se svými známými, bratry Laštovkovými, kteří chtěli stavět Protonové centrum v areálu pražské Bulovky, smlouvu o smlouvě budoucí. VZP se zavazovala, že do jejich centra pošle ročně 1 650 klientů a zaplatí víc než miliardu korun. Laštovkové, kteří předtím podnikali v reklamě, díky této smlouvě získali zhruba čtyřmiliardový úvěr od Erste Group Immorent.

Celá galerie

Centrum stálo dvakrát víc než srovnatelné zařízení v americkém Dallasu. Pečenkovi se bratři odměnili místem poradce s dvousettisícovým platem. Zaměstnanec banky, který měl na starost jejich úvěr, se stal později jednatelem firmy bratrů Laštovkových.

Jenže VZP kontrakt podle smlouvy o smlouvě budoucí nikdy neuzavřela. Protonové centrum se obrátilo na rozhodčí soud, chtělo po VZP odškodné devět set milionů korun za to, že neplní smlouvu. Rozhodčí soud dal ale za pravdu pojišťovně.

Krátce po otevření v roce 2012 rozjelo centrum masivní reklamu. Její podstatou bylo sdělení, že protonovou léčbu „lze doporučit pro většinu nádorových onemocnění, kde je vhodná léčba ozařováním“ a že „protony dokážou zničit nádor a přitom jsou šetrné k okolním zdravým tkáním“. Petici s výzvou „Žádáme, aby byla léčba v Protonovém centru neprodleně zařazena do systému veřejného zdravotního pojištění“ podepsaly desítky tisíc lidí.

Přesně to se brzy má stát. Protonové centrum o tom ale mlčí. Zato se obulo do VZP kvůli tomu, že místo do Prahy chce posílat klienty do Mnichova. Vysvětlení je prosté. Dosud platila pojišťovna pražskému Protonovému centru za jednu frakci nějakých 26 000 korun; celá léčba vyšla v průměru na 700 tisíc korun, léčba v Mnichově vyšla i s převozem, ubytováním či tlumočníkem o nějakých sto tisíc levněji. Za posledních šest pacientů si však Protonové centrum účtovalo ještě podstatně víc, 39 000 korun za frakci.

„Tak vysokou cenu platit nechceme,“ vysvětluje mluvčí VZP Oldřich Tichý, proč jeho pojišťovna začala preferovat Mnichov. Cena, se kterou počítá vyhláška, je ještě nižší, necelých 20 000 korun za frakci. Cena protonové terapie - podstatně vyšší než za ozařování fotony - ale není jediný problém.

Jako každá technická novinka vyvolalo protonové záření řadu očekávání. Protony totiž předávají zdravé tkáni před nádorem jen malou část své energie, proto ji tolik nepoškodí jako fotony. „Vybuchnou“ přímo v nádoru.

Jenže poznatky z praxe nás vracejí na zem. Laicky řečeno, když se „silné“ protony netrefí do nádoru, ale o kousek vedle, napáchají daleko větší škody než fotony a na nádor samotný nemají vliv.

Problém je, že málokterý nádor v těle je nehybný a lze ho přesně zacílit. Protonové záření je proto výhodné jen pro malou část nádorů, třeba pro ozařování nádorů v oblasti lebky a míšního kanálu, nebo pro léčbu nádorů centrálního nervového systému u dětí.

Praxe naopak nepotvrdila, že by proton byl lepší při ozařování karcinomu prostaty nebo jater. Některé studie uvádějí, že riziko poškození trávicího traktu je vyšší než při klasické fotonové terapii. Rozhodně tedy neplatí, že protony „lze doporučit pro většinu nádorových onemocnění, kde je vhodná léčba ozařováním“, jak tvrdí Protonové centrum.

To, že se protonová terapie dostane do úhradové vyhlášky, ještě neznamená, že pojišťovna uzavře s Protonovým centrem smlouvu - i když je jediné, které u nás tuto léčbu poskytuje. „Pokud budou trvat na nové vyšší ceně, budeme vozit pacienty do Mnichova,“ říká mluvčí Tichý. Happyend, po kterém volali lidé v petici, se tak zatím nekoná.