Nemá cenu si říkat, že tady v Česku jsme za bukem

Týden po atentátech na novináře a členy židovské komunity v Paříži belgická policie podle svých představitelů odvrátila další „bezprostředně“ hrozící teroristický útok. Policie se ve čtvrtek dostala do přestřelky s trojicí mužů v belgickém městě Verviers, dva z nich zabila. Třetího zatkla a již ho vyslechla. Podrobnosti nejsou známé, spekuluje se, že muži před časem odjeli do Sýrie ovládané zčásti Islámským státem, kde mohli projít teroristickým výcvikem.

Později se měli vrátit zpět a zanedlouho akci spustit. Což ale překazila police. Ta nyní pod vedením prokuratury provádí další zátahy proti údajným islamistům na několika místech Belgie, například v oblasti Bruselu, sídla hlavních evropských institucí. Belgie v některých částech země zvýšila stupeň ohrožení možným útokem. Na otázky, jak by měla Evropa na rostoucí nebezpečí terorismu reagovat, odpovídá ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Po útocích teroristů se stále více mluví o potřebě obětování svobod ve jménu bezpečí. Jaký je postoj české vlády?
My neříkáme, že zrovna teď by mělo dojít k zásadnímu omezování svobod. Což nevylučuje, že řadu věcí je třeba udělat. Zásadní moment ale spatřuji v lepším fungování Evropské unie jako celku. Zaujalo mě, co řekl předseda Evropské rady Donald Tusk v Evropském parlamentu. Varoval, že největším nebezpečím je, když si jako země budeme každý hrát na svém vlastním dvorku. Zdůrazňuje, že postup proti teroristům musí být společný - a já s ním souhlasím.

Co konkrétně máte na mysli?
Mělo by se například uvažovat o větší koordinaci v oblasti zpravodajských služeb. Jako cílovou metu vidím v tomhle směru vytvoření evropské zpravodajské služby nebo policie. Prostě budování společných institucí, jež by byly schopné řešit problémy ohrožující naší bezpečnost. Dnes to sice v určité podobě funguje, ale není to dokonalé, vznikají různé problémy.

Celá galerie

Společně s premiérem Sobotkou jste se účastnil v Paříži manifestace proti teroru. Vznesli Francouzi při té příležitosti na Česko konkrétní požadavek? Nebo jsme jim my sami něco nabídli?
V pondělí se uvidím s francouzským ministrem zahraničí a mám pro jedno téma. Jde o něco velmi konkrétního a týká se toho, co nyní řešíme. Ale dokud to neprobereme, nechtěl bych to veřejně prezentovat. Chci ale zdůraznit, že když se něco stane v Paříži nebo jinde, je to naše věc. Někdy mám pocit, že se konejšíme, že se nás problémy o pár stovek kilometrů dál netýkají. Jenže tak to není, protože jsme v Evropě propojení Schengenem. Rizika se mohou přelít rychle kamkoliv jinam, nemá cenu si říkat, že tady v Česku jsme za bukem.

Evropský parlament před časem zamítl důslednější monitoring a sdílení dat z letištních záznamů, který měl podle lidí z bezpečnostní komunity přinést lepší informace o možných teroristech. Zvažuje se přehodnocení?
Pokud je zdůvodněné, že by něco pomohlo vyhledávání podezřelých osob, nebudeme se tomu vyhýbat. Což by mohla být právě tato věc. Zásadně jsme ale proti omezení volného pohybu osob v rámci EU. Můžeme mluvit o zpřísnění podmínek na vnějších hranicích Unie, nikoliv těch vnitřních. To by byl konec jednoho ze základních principů EU. To by byla prohra.

Na stole je řada dalších restrikcí. České tajné služby již delší dobu žádají, aby měly přístup do bankovních kont firem i soukromých osob včetně daňových přiznání. Tajná služba chce také přístup do databází majitelů všech tuzemských telefonů. Mají po Paříži a Belgii větší šanci uspět?
To je na kvalifikovanou a odbornou debatu především ministerstva vnitra. Musí se ale opět velmi pečlivě zvažovat ochrana osobních údajů a práv a svobod občanů. Chceme však určitě zlepšit materiální podmínky služeb, aby měly například kvalitnější techniku k provádění operací. Jsou totiž poznamenány politikou posledních let, kdy docházelo k zeštíhlování - a ony se podvyživily. Na současná rizika nejsou tak úplně vybavené.

Podle aktuálních informací v Belgii teroristické útoky připravovali lidé, kteří se vrátili z výcviku v Sýrii. Dochází k podobným výcvikům a návratům i v případě Čechů?
Když se podíváte na důvodové zprávy BIS, mluví se tam o podezření, že se některé prostředky a zisky odsud převáděly do jedné ze zemí na financování militantních náboženských skupin. Máme zájem, aby se to nedělo, a proto se tím zabýváme. Nemáme ale potvrzené, že by se někdo nyní účastnil teroristického výcviku a vrátil se do Česka.

Prezident Miloš Zeman v reakci na atentáty v Paříži řekl, že nepřizpůsobiví by měli „žít ve svých zemích… je tam jakási genetická závislost“. Jako ministr zahraničí, podporujete vyvážení imigrantů mimo EU?
Především podporuji, aby se problémy řešily v místě původu. Neumím si však představit, že bychom něco vyřešili podobnými úvahami. Nevím, podle jakého klíče bychom dnes chtěli rozhodovat, kdo je přizpůsobivý. Řada lidí, již tu žijí, má často velmi složitý původ; je dost těžké dobrat se toho, kam patří. Do toho bych se opravdu nepouštěl.