Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Konference o holocaustu v režii Rusů

Pořadatelé na poslední chvíli propašovali na Hrad Vladimira Jakunina, jenž je na sankčním seznamu

Přátelé Jakunin a Putin • Autor: Profimedia.cz
Přátelé Jakunin a Putin • Autor: Profimedia.cz

Za nebývale přísných bezpečnostních opatření začala v pondělí na Pražském hradě dvoudenní konference k připomenutí 70. výročí osvobození Osvětimi. Slavnostně ji otevřel předseda Evropského židovského kongresu Vjačeslav Moše Kantor -  muž, který akci vymyslel, prosadil a nakonec i zrealizoval. V českém tisku byla konference od začátku spojovaná s možnou kontroverzí v souvislosti se zvažovaným příjezdem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Podle jedné z kuloárových spekulací mohl Kantor dokonce akci od počátku zamýšlet jako legitimizaci šéfa Kremlu. Z mezinárodní izolace, kam se dostal kvůli ruské anexi na Ukrajině, by sice Putina přes „pražskou linku“ nedostal, ruská propaganda by nicméně mohla právě s tímhle obrazem pracovat při přesvědčování veřejnosti v řadě evropských zemí, že Putin je pozitivní hráč. Ve světle podrobnějších informací a podle způsobu, jímž bylo setkání připravované, se však zdá, že věci byly zřejmě jednodušší.

Hra o slávu

Kantorovým primárním cílem nemusela být složitá politická hra o Putina, ale spíše osobní ambice uspořádat co nejhonosnější událost, jež by zastínila konkurenční projekt pořádaný v Polsku. Ten v minulosti dělal vždy Kantor, letos jej ale dostal na starosti jeho hlavní rival, hlava Světového židovského kongresu Ronald Lauder. Kantor, jenž je známý svým velikášstvím, následně svůj projekt přenesl do Prahy s ambicí Laudera zastínit.

Příliš se mu to nicméně nepodařilo, protože hlavní hvězdy konference – prezidenti USA, Francie nebo Německa - neprojevily o účast zájem. Nebo jako německý prezident Joachim Gauck dali přednost Polsku. A doma nakonec zůstal i prezident Putin, který místo sebe vyslal jednoho z místopředsedů Rady federace Iliase Umachanova; ten jako jeden z mála není kvůli Ukrajině na sankčním seznamu EU či USA právě proto, aby za Rusko mohl někdo jezdit do zahraničí.

Miloš Kantor • Autor: Globe Media /  Reuters
Miloš Kantor • Autor: Globe Media / Reuters

Česká strana toto „nízké obsazení“ přijala s výrazným ulehčením, jak řekl Respektu jeden z vysokých státních představitelů. Existovala totiž obava, že výraznější ruské zastoupení by mohlo v současné, opět vyostřené situaci na Ukrajině vehnat do ulic tisíce demonstrantů, na čemž Hrad ani ministerstvo zahraničí neměli zájem.

Při svém zahajovacím slově Kantor potvrdil pověst člověka, který má k Putinovi blízko - a nejen svým bohatstvím, neboť je považovaný za 39. nejbohatšího ruského podnikatele dneška. Především patří do okruhu lidí, s nimiž Putin mluví. Na otázku Respektu, jak hodnotí Putinovu politiku na Ukrajině – jestli jako pomoc údajně ohrožené ruské menšině (argumentace Putina), nebo jako agresi (pohled EU) - Kantor odmítl odpovědět. Vzápětí Putina označil za svého velkého přítele a zároveň velkého přítele Židů; a to v reakci na dotaz vznesený LN, jak si vysvětluje, že právě za Putinovy éry v Rusku podle mezinárodních organizací dochází k nárůstu antisemitismus. „Kdo vám to říká,“ rozčílil se Kantor.

Nečekaný host

Konference a především její debatní panely nicméně nejsou názorově jednorozměrné. Jako jeden z hostů v pondělí vystoupil silný kritik Kremlu, americký historik Timothy Snyder. Mluvit s pozvanými bylo však nemožné, organizátoři znemožnili, aby se setkali s novináři. Možný důvod vyšel najevo v průběhu dne, když se ukázalo, že organizátoři na Hrad tajně pozvali jednoho z nejbližších lidí prezidenta Putina, šéfa ruských železnic Vladimira Jakunina. Tedy muže, který je na sankčním listu USA. V seznamu hostů určeném pro média Jakunin uveden nebyl, v hlavním sále vystoupil až v momentě, kdy v něm nebyly kamery. 

Stejně jako Putin i Jakunin působil v sovětské tajné službě, více než dvacet let prováděl špionáž, mimo jiné tehdy pobýval ve Spojených státech. S ruským prezidentem se více sblížil v devadesátých letech v Petrohradě, kde byli sousedy v elitní dačové oblasti na břehu jezera Komsomolskoje. V listopadu 1996 pak založili družstvo vlastníků nemovitostí Ozero. Když Putin začal v politice stoupat, šel s ním vzhůru i Jakunin.

Jaké má Zeman vazby v Rusku? • Autor: Karel Cudlín
Jaké má Zeman vazby v Rusku? • Autor: Karel Cudlín

Znalci ruských reálií to vysvětlují tím, že kromě vzájemného respektu toho na sebe z divoké éry devadesátých let hodně vědí, proto je pro Putina výhodné mít Jakunina zavázaného. Zřejmě i proto mu svěřil vedení státních ruských železnic. Jeho vliv ale výrazně přesahuje důležitost tohoto manažerského postu.

Jak vypátral opoziční blogger Alexej Navalnyj, rodina šéfa ruských železnic vybudovala pomocí „korupce a zneužívání pravomocí“ gigantické impérium, které je spravováno přes offshorové firmy po celém světě a jehož hodnota činí miliardy dolarů. Jen obří Jakuninova rezidence u Moskvy stojí na sedmdesátihektarovém pozemku, má padesátimetrový bazén a parkoviště pro patnáct aut. Putin Jakunina označuje za svého „přítele“ a podobné pojmenování pro něj volí i český prezident Zeman, jenž je pravidelným hostem Jakuninem pořádaných debatních fór na řeckém Rhodu.

Nenaplněná ambice

Z pohledu hradní kanceláře je ovšem konference spíše nevydařenou událostí. Ambice lidí kolem prezidenta Miloše Zemana dostat na konferenci špičky světové politiky a českého prezidenta prezentovat jako důležitého hráče se nenaplnila. A nejen kvůli zmíněné absenci hlav velmocí a značnému pořadatelskému chaosu, který konferenci provázel.

Zdejší diplomaté a především prezident už delší dobu vysílají signály, že mají ambici sehrát mezi Ukrajinou a Ruskem roli prostředníků, když například Miloš Zeman mluví o ukrajinském prezidentovi Petru Porošenkovi jako o „muži míru“. Sám se také několikrát veřejně nabídl, že by mohl dostat Putina i Porošenka k jednomu stolu, pro což teď v Praze mohla být ideální příležitost.

Moše Kantor • Autor: Profimedia.cz
Moše Kantor • Autor: Profimedia.cz

Reálně se však Zeman a jeho tým o zprostředkování schůzky nijak výrazně nesnažil. A když bylo víceméně jasné, že Putin nepřijede, neprojevil pak prezident zájem setkat se s Porošenkem bilaterálně. Což měl být jeden z důvodů, proč se nakonec ukrajinský prezident v Praze neobjevil.

Kantor také aktuálně na Hradě představil plán na zřízení evropského emisara proti antisemitismu, a to na celoevropské úrovni (jednal o tom již s evropskou ministryní zahraničí). Kromě toho požaduje sepsání legislativy, která by protižidovské výlevy trestala. Zatím jde o nápad; realizace je v tuto chvíli nejistá. Akce pokračuje v úterý na Pražském hradě, následně bude ukončena pietní vzpomínkou v bývalém ghettu Terezín.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].