Dolů s tou vlajkou

Předminulý týden vešel do kostela v Charlestonu ve státě Jižní Karolína Dylann Roof a se slovy „Jsem tu, abych postřílel všechny černochy“ zabil devět lidí. Roof byl přesvědčen, že Afroameričané přebírají moc nad světem, na sociálních sítích propagoval symboly Konfederace a svým činem chtěl rozpoutat rasovou válku. 

To se mu však nepodařilo. Američané namísto toho bouřlivě diskutují o zákazu symbolu, který byl Roofovi tak drahý – konfederační vlajce. Jedním z prvních, kteří začali volat po zrušení připomínky otrokářské historie Konfederace, byl neúspěšný prezidentský kandidát z let 2008 a 2012 Mitt Romney. Na svém twitteru vyzval Jižní Karolínu, aby odstranila vlajky z veřejného prostoru a tím uctila památku obětí Roofova útoku. A odstartoval tak vlnu další kritiky konfederační vlajky.

Návrh později podpořila také guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová: „Nedovolím, aby nás tento symbol nadále rozděloval. Nemůžeme dovolit, aby lidé vlajku využívali jako znak rasové nesnášenlivosti.“ Pro odstranění konfederační zástavy je také jedna ze současných kandidátů na prezidenta Hillary Clintonová, která označila vlajku za symbol rasismu, jenž nemá v současných Spojených státech místo.

Přidaly se i velké firmy. Google zablokoval internetovou reklamu na zboží s konfederační vlajkou. Největší obchodní řetězec Wal-Mart stáhl vlajku ze všech svých prodejen. Odstranění vlajky ze svých webů také oznámily společnosti Amazon a eBay.

Ačkoliv po Roofově útoku převládá ve společnosti názor, že by vlajka měla být odstraněna ze všech veřejných prostorů, stále existují hlasy, které ji chtějí zachovat. Pro mnohé obyvatele států bývalé konfederace nepředstavuje symbol diskriminace a rasismu, ale vlastenectví a hrdosti. To je také názor organizace s několika tisíci členy, která si říká Synové konfederačních veteránů. Na svých webových stránkách o sobě prohlašují, že zachovávají hodnoty Konfederace, historii a příběhy hrdinů, kteří pod její vlajkou bojovali za práva Jihu.

Jihokarolínská guvernérka Haleyová je však jednoznačně pro zničení symbolu a je připravena svolat zasedání Sněmovny: ke stažení vlajky potřebuje souhlas dvou třetin. Pokud vlajka jejich rozhodnutím zmizí z veřejného života, zůstane už jen chodící vzpomínkou na stovkách vlasteneckých Jižanů, kteří si ji nechali vytetovat na kůži.

Důsledkům Roofova útoku se věnuje také text týdeníku Economist, který přetiskujeme v novém Respektu 27–28/2015 pod titulkem Na půl žerdi