Jatka a soucit
Vánoce pomalu a jistě končí a s nimi i obvyklé národní pokrytectví: hra na svátky klidu a míru, při nichž se ulice zdejších měst mění v bezcitná a nikým nekontrolovaná jatka kaprů.
Ti mají smůlu, že kromě tradice stojí proti i příroda: veřejný masakr je možný jen proto, že ryby nedokáží vyluzovat žádné zvuky, které by lidi při jejich předvánočních nákupech rušilo. Zvuky strachu a bolesti by veřejné zabíjení kaprů učinilo eticky nepřijatelným jako u jiných „konzumních“ zvířat, která se dokáží svým křikem bránit.
Svého času se v novinách objevovaly výzvy expertů, aby lidi nepouštěli koupené kapry do vody, protože jim tím způsobují útrapy. Tuhle logiku – lepší smrt než možnou nejistotu někde v řece – ale stejně někteří lidé ignorovali. Doufejme, že jich bylo dost i letos. Nejen kvůli kaprům, ale i lidem samotným. Tyhle malé příběhy soucitu vždycky dávaly Vánocům rozměr, jaký potřebují mít.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
