Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Jeden den v životě

Radost a pýcha je víc než vztek

Něco mi tlapká po obličeji, aha, naše batole Godzilla mě budí a má hlad. Tulíme se, pak společně s tátou vstáváme. Během ranní rutiny přemýšlím, co nás dneska čeká. Po noci s horečkou jsem trochu mimo. Je středa 20. května. Aha, dnes se hlasuje.

První kroky Godzilly • Autor: Daniela K.
První kroky Godzilly • Autor: Daniela K.

Hned si vzpomínám na schůzku s poslancem, která proběhla na konci dubna. S kamarádkou jsme u něj byly, abychom probrali právě projednávanou novelu zákona o ochraně veřejného zdraví. Schůzka proběhla až překvapivě hladce. Pan poslanec byl příjemný, chápavý, potvrzoval naše argumenty a několikrát pronesl větu, která ve mně vyvolala naději: „Já pro to hlasovat nebudu.“ Pět slov a jakou to člověku udělá radost.

Za poslanci jsem se rozhodla jít ve chvíli, kdy jsem zjistila podrobnější informace o chystané novele. Ta by pro nás bohužel měla velmi nepříjemné následky ve formě nepřijetí Godzilly do školky, zákazu účasti na táborech, placení pokut a vše jen proto, že Godzilla nemá splněný očkovací kalendář na sto procent, ale jen částečně. Já jsem do rizika neočkování šla vědomě po pročtení různých studií. Stejně jako my jsou na tom ale také děti, které očkované být nemohou ze zdravotních důvodů. Byla bych ráda, kdybychom v otázce očkování měli všichni možnost svobodné volby a individuálního přístupu – podobně, jako je tomu např. v Německu.

S kamarádkou si píšeme a zjišťujeme, že hlasovat se bude už od devíti hodin ráno. Ráda bych poslouchala přímý přenos z jednání, ale Godzilla je brzy unavená, takže jdeme zase zpátky do postele uspávat. Během přípravy oběda se snažím zjistit nové informace. Zahlédnu titulek článku: „Poslanci odmítli možnost očkování bez souhlasu rodičů.“ No sláva, mám radost, že se konečně jednou něco podařilo změnit k lepšímu. Po obědě si jdeme hrát. Nafukuji balónek, Godzilla ho pak pouští a směje se, že kolem ní létá balónek jako malá raketa. Dobré zprávy a ještě taková legrace, začíná mi to připadat jako geniální den.

Čtu si to několikrát dokola, nevěřím vlastním očím. Píšeme si dál a já zjišťuji, že poslanec, který říkal: „Já pro to hlasovat nebudu,“ hlasoval pro.

Když Godzilla odpoledne spí, přijde mi zpráva od kamarádky: „Tak si to odhlasovali, prošlo to jak nůž máslem.“ Nechápu, vždyť na internetu psali něco jiného. Další zpráva: „Jen odmítli ten návrh na očkování bez souhlasu rodiče, co si tam předtím sami podšoupli. Jinak zvýšení sankcí, nepřijetí do školek apod. – to všechno prošlo.“ Čtu si to několikrát dokola, nevěřím vlastním očím. Píšeme si dál a já zjišťuji, že poslanec, který říkal: „Já pro to hlasovat nebudu,“ hlasoval pro. Zvedl ruku, zmáčkl tlačítko a odhlasoval to. Jsem naštvaná, vzteklá, zklamaná, připadám si jako obelhaný idiot. Vybavují se mi řeči o tom, že politika je špína, korupční skandály a začínám propadat zoufalství. Godzilla se budí. Není čas řešit politiku, jde se na nočník a na návštěvu k rodičům.

Máma je báječná babička! Zvládá si hrát s Godzillou a ještě poslouchat mé stížnosti a deziluze. Najednou obě koukáme – Godzilla chodí! Štráduje si to mezi námi jako malý námořník. Krok a další, najednou je z lezce chodec. Radost je zpátky, kašlem na poslance.

Večer usedáme s mužem k počítači a hledáme hlasování našeho poslance. Je to tam, opravdu hlasoval pro. A nebyl sám. I jiní poslanci při osobní schůzce řekli, že novelu nepodpoří a pak hlasovali pro. Ráda bych to pochopila, ráda bych věděla, čím to, že politik může svému voliči do očí lhát. Mám toho dneska už ale dost, na e-maily je čas i zítra. Před usnutím vzpomínám, jak se dneska z našeho lezce stal chodec. Funguje to, radost a pýcha je víc než vztek. Díky ti, Godzillo, až budeš větší, tak ti vysvětlím, že lhát se nemá. Panu poslanci to asi máma neřekla. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].