Je půl třetí a tentokrát mě neprobouzí můj jedenáctiměsíční syn, ale nepříjemný tlak v žaludku. Přemýšlím, co jsem snědla a kde máme jedlou sodu. Na ni už nedojde, je mi zle a letím na záchod. Zvracení, zvracení, průjem, zvracení, průjem. Nad ránem už je obtížné rozeznat, co přijde první.
Z obavy z dehydratace piji vodu. To ještě netuším, že právě ona je původem mé nevolnosti. Bolí mě svaly a mám třasavku. Balím se do dvou peřin, ale nemůžu zabrat. A když už konečně začnu klimbat, probouzí se synek na kojení. Před sedmou ráno vstáváme, manžel mi jde koupit sprite (vodu už neudržím). Na snídani nemám ani pomyšlení.
Kolem jedenácté zvoní soused a oznamuje mi, že neteče pitná voda. Můj unavený mozek to zprvu nepobírá, takže se nejdřív zmateně otáčím, abych šla vyzkoušet kohoutek. To už se nám v baráku už stalo. Voda teče, ale nedá se pít – v celých Dejvicích. Cože? Jak je to vůbec možné? Proč se to dozvídáme až teď?
Počáteční šok nahrazuje pud jednat: volám do Motola a zjišťuji, jestli mohu kojit a jestli mám jít k lékaři. Kojit mohu a vystačím si se smectou. Zvoním na sousedku, která má dvě malé děti a také kojí. Nic netuší, špatně jim bylo všem. U výtahu na nástěnku připíchnu papír s upozorněním (toho oficiálního od města se dočkáme až za několik hodin).
Manžel opět běží do obchodu, ale ten už byl vzat útokem – neperlivá voda je prozatím vyprodaná. Volají mi známí a rodina. Už to četli ve zprávách, tak jestli to nevíme, tak ať nepijeme vodu. Hm, díky, ale už je pozdě. Uklidňuji se aspoň tím, že mým klukům nic není, navíc je neděle, takže ten velký se může postarat o malého, zatímco já bezvládně ležím na gauči po zbytek dne a marně si přeju, abych mohla dnešek vymazat z kalendáře.
Ostatní takové štěstí neměli a já si vůbec neumím představit, jak to sousedka (a spousta dalších obyvatel Dejvic) zvládla s nemocnými dětmi, když měli s manželem dost co dělat sami se sebou. A co teprve všichni ti staří lidé, co bydlí sami a neměli ani sílu dojít si pro vodu nebo do lékárny.
To ještě netuším, že nás čekají další dlouhé dny bez vody na pití, sprchování či mytí nádobí. Restaurace přijdou o zisky. A na odškodné mají nárok jen ti, kteří měli sílu dojít k lékaři a mají potvrzení. Překlepu tedy nějak zbytek dne a jen doufám, že ten další už mi bude lépe.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
