Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře, Politika

Válka s Ruskem je možná

Jestli budu chtít, za dva týdny zaberu Kyjev, vzkazuje prý Putin Evropské unii

Putin nabídl summitu NATO téma, které měla aliance za starých časů • Autor: Globe Media /  Reuters
Putin nabídl summitu NATO téma, které měla aliance za starých časů • Autor: Globe Media / Reuters

Možnost válečného konfliktu Ruska a zemí spojených v severoatlantické alianci se přiblížila. Shodnou se na tom experti, politici i generálové. „Válku Západu s Ruskem nepředpokládám v nejbližších dnech, ale pokud Západ nebude reagovat na chování Ruska s dostatečnou tvrdostí a účinností, mohla by se válka stát reálnou možností,“ říká například ředitel prestižního kielského Ústavu pro bezpečnostní studia Joachim Krause.

A třeba náčelník generálního štábu české armády Petr Pavel dodává, že se sice větší konflikt dá předvídat s desetiletým předstihem, ale překvapivý atak ukrajinského Krymu ruskou armádou ukazuje, že tato strategická poučka už neplatí a můžeme očekávat „cokoli“. Poté, co italská média zveřejnila přiznání šéfa Evropské komise Josého Barrosa, že mu ruský prezident vyhrožoval slovy Když budu chtít, za dva týdny zaberu Kyjev – můžeme skutečně očekávat cokoli. Zkusme si něco z toho cokoli představit.

Evropští politici připravují další sankce proti Rusku. Zatím jsou spíše cílené proti konkrétním společnostem a lidem, kteří v Rusku vládnou skrze politickou nebo finanční moc. Ale na Západě už není nonsensem debata, že by Evropa mohla začít bojkotovat nákup ruské nafty a plynu; pravděpodobné je také stálé nasazení významných a skutečně bojeschopných aliančních jednotek v zemích východní Evropy. Kromě Polska, kde už jedna jednotka působí a měla by být ještě posílena, se mluví – třeba právě na bezpečnostním fóru kielské univerzity – o možném nasazení aliančních jednotek v Rumunsku nebo Pobaltí.

Přepočítáno na zbraně to představuje navýšení financí, které by stačilo na nákup šesti až osmi moderních stíhaček. Podle kondice naší ekonomiky a výše HDP. Možná jimi uhlídáme Temelín.

Němečtí, britští, polští i francouzští politici si uvědomují, že ruského prezidenta nezastaví – jak vidíme na Ukrajině – ani sankce, které už teď mají dopad na tamní ekonomiku; a už vůbec ne slova o vojenském posílení NATO. Ta slova slyšíme už patnáct let a výdaje většiny aliančních zemí na armádu klesají, snižují se počty vojáků i zbraní. „Zmýlili jsme se v Putinovi, když jsme věřili, že ekonomická reforma Ruska podporovaná Západem přinese i reformu tamní ideologie,“ přiznává šéf NATO Anders Fogh Rasmussen.

Putin ta slova vzápětí potvrdil tím, že před pár dny zrušil spolupráci Ruska s NATO při budování společné protiraketové obrany. Mimochodem přesně toho systému, který měl stát v českých Brdech – Rusku se podařilo vyjednáváním o roky odložit realizaci projektu, z něhož mělo vážné obavy. Aliance zírá, jak naletěla.

Ve čtvrtek začne ve Walesu pravidelný summit NATO. Ještě před rokem se konání považovalo za rutinní záležitost, politici i generálové hledali hlavní téma setkání. Loni na podzim se dohodli, že jím bude ukončení alianční mise v Afghánistánu. Uběhlo deset měsíců a všechno je jinak.

Námětem je návrat imperiální politiky Kremlu. Debata, kam až mohou sahat „zájmy Moskvy“, které opakovaně zdůrazňuje tamní ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ochrana ruskojazyčného obyvatelstva, ať žije kdekoli, šíření a hájení ruského pravoslaví.

Někdejší příslušník KGB Putin, který sloužil pro komunistickou tajnou službu v osmdesátých letech ve východním Německu a který teď v Rusku vrací do hry symboly a uvažování spojené se Sovětským svazem, určitě ví, kde všude byly před pádem železné opony dislokovány sovětské okupační jednotky; v Česku jich bylo opravdu hodně.

Jinými slovy, Putin nabídl summitu NATO téma, které měla aliance za starých časů. Bohužel. Čeští politici se zatím tváří, že si toho nevšimli. Asi nejsilnějšími slovy na obranu zájmů České republiky byl slib premiéra Bohuslava Sobotky, že zastavíme propad armádního rozpočtu a do roku 2020 jej navýšíme z 1,1 procenta HDP na 1,4 procenta. Přepočítáno na zbraně to představuje navýšení financí, které by stačilo na nákup šesti až osmi moderních stíhaček. Podle kondice naší ekonomiky a výše HDP. Možná jimi uhlídáme Temelín.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].