Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře, Politika

Syriza u moci nemusí být pro EU noční můrou

Radikální řecká levice, jež o víkendu zřejmě zvítězila ve volbách, může překvapivě přispět k uzdravení Evropy

Lídr levicové Syrizy Alexis Tsipras zdraví voliče před sídlem strany. • Autor: ČTK
Lídr levicové Syrizy Alexis Tsipras zdraví voliče před sídlem strany. • Autor: ČTK

Evropská demokracie zřejmě zažije velkou novinku: vládu radikální levice. V nedělních řeckých volbách podle předběžných odhadů s náskokem až deset procent vyhrála Syriza, strana vzniklá spojením různých marxistických, anarchistických a trockistických skupin. Drastické úspory, vysoká nezaměstnanost a sociální tíseň Řeky naštvaly natolik, že dali hlas těmto donedávna okrajovým radikálům. 

Vidina nástupu Syrizy k moci už vyděsila mnoho zastánců eura i evropský politický mainstream. Důvody jsou dobře známé: strana nechce splácet státní dluhy, odmítá tvrdé podmínky finanční pomoci, která Řecko zachránila před bankrotem, a chce zvrátit prakticky všechny reformy uplynulých tří let. Pokud své sliby dodrží a zbytek EU neustoupí, pak to bude znamenat odchod Řecka z eurozóny.

Jak víme nejpozději od poslední krize na Wall Street, finanční trhy jsou nepředvídatelné - a v případě takzvaného grexitu by mohla panika investorů ohrozit ostatní jihoevropské ekonomiky a budoucnost eurozóny - jakkoli nás ratingové agentury i němečtí politici přesvědčují o dostatečné odolnosti jednotné měny. Na výhru Syrizy se ale můžeme dívat i z jiného, optimističtějšího úhlu.

Zachrání populisté Evropu?

Tento pohled vychází z banálního, ale pozapomenutého postřehu, že krize eura je složitým problémem a nikdo nemůže říct, že ji chápe vědecky správně. Existují různé výklady hlavních příčin a stejně odlišné návrhy vhodného řešení. Neshodnou se na nich nejen levice s pravicí, ale ani různí nositelé Nobelovy ceny za ekonomii.

Když dnes Syriza kritizuje dosavadní způsob záchrany eura pod taktovkou Německa, které za hlavní problém považuje vysoké výdaje a špatné hospodaření jihu Evropy a jako lék nabízí rozpočtovou disciplínu a úspory, nezastává žádný radikální názorový obrat. V podobném duchu píší v editorialech i prestižní ekonomické tituly jako The Economist a Financial Times - a tento názor zastává stále více věhlasných ekonomů. Respektované hlasy viní ze současné evropské stagnace Angelu Merkelovou a dávají ji do kontrastu s USA, které z krize vyšly rychleji také díky odmítnutí politiky škrtů.

Odhodlaně kupředu: lepší budoucnost chce pro Řecko nastartovat levicové hnutí Syriza. Potřebuje ale odpustit stávající dluhy zbídačené země. • Autor: Globe Media /  Reuters
Odhodlaně kupředu: lepší budoucnost chce pro Řecko nastartovat levicové hnutí Syriza. Potřebuje ale odpustit stávající dluhy zbídačené země. • Autor: Globe Media / Reuters

Výhra Syrizy může být přínosná právě tím, že dotlačí Německo, Evropskou komisi a Evropskou centrální banku ke změně málo úspěšné politiky a k větším investicím do jihoevropských ekonomik – posun v tomto směru se ostatně již děje a má podobu investičních balíčků Jeana-Clauda Junckera nebo tzv. kvantitativního uvolňování před pár dny k nelibosti Německa šéfem Evropské centrální banky Mariem Draghim.

K politickému bontonu zatím patří též trvání na požadavku, aby Řekové bezpodmínečně splatili své dluhy. Ty se však i po pěti letech úspor a reforem, kdy řecká ekonomika i průměrná životní úroveň klesly o třetinu, drží na stále stejných, více než 170 procentech HDP.

Je prakticky vyloučeno, že by slabá řecká ekonomika někdy dokázala splatit toto břemeno, jež zároveň brzdí hospodářský růst země – Řekové na splácení dluhu vydávají více než na platy všech státních zaměstnanců. Volání Syrizy po svolání konference o oddlužení a požadavek odpuštění poloviny řeckého jsou proto oprávněné a sdílí je mnoho uznávaných ekonomů, jakkoli je to v české debatě považováno za příliš radikální krok.

Proti oligarchům

Dalším volebním hitem Syrizy byl tvrdší zásah proti moci řeckých oligarchů. Jedná se o nejbohatší podnikatele, kteří měli v minulých 30 letech určující vliv na státní politiku – právě oni nejvíce profitovali z nevýhodných státních zakázek, ze slabosti řeckého státu, z jeho zkorumpovaných regulačních úřadů a z daňových úniků. Zároveň byli dosud chráněni před dopadem reforem, přičemž je k nevoli EU bránily i obě vládní strany, které z finančních darů oligarchů roky těžily. Omezení jejich moci by bylo zacílením k podstatě řecké krize, ačkoli je otázkou, zda to nová nejsilnější strana zvládne.

Samozřejmě od Syrizy nemůžeme čekat zázraky – řada oslovených Řeků si před měsícem v Aténách stěžovala, že i ona se víc zaměřuje na zachování minulých výdobytků než na skutečně nápadité cesty do budoucnosti. A naopak se asi dočkáme spousty radikální rétoriky a možná i větší vstřícnosti k Rusku. Zásadní však je, že „grexit“ není nejpravděpodobnějším důsledkem víkendového volebního výsledku.

Syriza chce Řecko udržet v eurozóně a rovněž Evropa chce Řeky ve svém klubu udržet – výsledkem proto bude kompromis, jehož největším rizikem bude rozklad Syrizy v případě, že ideologicky zatvrzelé stranické frakce budou jakékoli ústupky odmítat. V takovém případě se potvrdí nejhorší obavy z radikálů a Řecko zamíří ke dnu. Pokud se to ale nestane, může Syriza překvapivě přispět k uzdravení Evropy.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].