Když jsou vinotékové nálevny obrazem českého vinařství

V Česku se ročně vypije dvě stě milionů litrů vína. Pouze padesát až šedesát milionů litrů pochází z českých, přesně řečeno hlavně z moravských vinic. Zbytek se doveze ze zahraničí. Půlka v lahvích, půlka v tancích. Celá čtvrtina z oněch dvou set milionů litrů vína, které Češi vypijí, přitom není tím, co si myslí, že pijí. A (s výjimkou vyhlášených vinařských jmen) je téměř úplně jedno, kde víno kupují a v jakém obalu - jestli v sudu, pet obalu, lahvi nebo krabici.

Podle České obchodní inspekce byl nějak pančovaný každý třetí vzorek vína ze sudového prodeje, každý čtvrtý z krabice či pet obalu, ale i každý pátý v lahvi. A vzhledem k tomu, že vína v lahvích se v Česku prodá více, než vína ze sudu a dalších obalů, je lahvové víno v celkovém objemu nejvíc falšované. To je ten správný výraz.

Ve všech druzích obalů koupíte i pančované víno nastavované vodu, cukrem, lihem, prostě bolehlav klasického ražení. Ale podle vinařů tak šidí dnes víno jen ti největší zloději, pro něž je obchod s vínem víceméně krátkodobou záležitostí. V Česku je nejrozšířenější falšování odrůdového vína. Většina velkých vinařských společností i malých vinařů víno dováží – prostě kapacita českých a moravských vinic tuzemské spotřebě nestačí. A nutno dodat, že většina vinařů prodává na trhu víno pod pravou značkou.

Případné falšování probíhá následovně. Vinař koupí v zahraničí víno v cisterně. Substrát se tomu říká. Většinou jde o levné stolní víno ze Španělska nebo Itálie. Někteří vinaři jej přečepují do sudů, krabic a lahví a prodávají pod pravou značkou – tedy třeba jako španělský stolní tramín. Jiní je ale přečepují do stejných obalů, smíchají s nějakou odrůdou českého či moravského vína a prodávají jako pravé moravské odrůdové víno. Konzument pak sedí doma nad lahví nebo krabicí či ve vinotéce nad dvojkou načepovanou ze sudu zvaného keg - a libuje si, jak levné, a přitom dobré a odrůdové víno pije. Třeba merlot nebo veltlín.

Sudoví vinaři přicházejí s jiným řešením. Ať se kvalita vína více a pečlivěji kontroluje. Ať jsou tresty za falšování vína opravdu citelné. Za falšování vína v jakémkoli obalu. 

Podle vinařů není tak prodávané víno chuťově nijak špatné, naopak může chutnat dost dobře. A debata s přáteli po návštěvě vinárny - o tom jak dobrý merlot jsme v té vinotéce (případně doma z lahve) pili - nám dodá pocit jistého znalectví a zasvěcení. Podobný pocit by nám určitě nedala debata, že to červené ze španělského substrátu, které jsme včera pili v té vinné nálevně, mělo fakt jiskru. To nemá úroveň. Takže poznámka pana Patizona. Spousta konzumentů si kupuje levná vína s vědomím, že něco není v pořádku, ale vlastně jim to z jistého pocitu snobství vyhovuje.

Teď přichází ministerstvo zemědělství s nápadem, jak falšované víno omezit. Vcelku nelogicky zakáže ovšem jen jeden způsob prodeje falešného vína. Ten v keg sudech, z nichž dostaneme v Česku mok v tisících vinoték. I nepříliš zasvěcený pan Patizon si klade otázku, co se tím napraví, když falšované víno koupíme dnes ve velké míře i v lahvích, bag in boxech a pet obalech. Vysvětlení může být jednoduché. Malí vinaři se svými praktickými vinnými keg sudy (všechny ostatní obaly jsou na jedno použití) dobývají Česko a jejich podíl na trhu vylétl v posledních pěti letech na desetinásobek – dnes ovládají asi patnáct procent trhu. Velké vinařské společnosti naopak ztrácejí.

Zrušení sudového prodeje víceméně zlikviduje malé vinaře, i ty poctivé (jsou jich prokazatelně dvě třetiny). Protože se víno ve vinotékách bude prodávat jen v bag in boxech. A na ně mají drahé plnící linky pouze velcí vinaři. Přitom víno v bag in boxech je falšované už teď téměř ve stejné míře jako to sudové. Ministerstvo zemědělství - zdá se - jedná pod tlakem lobbistů; nejde ve skutečnosti o boj proti nepravým vinným odrůdám.

Sudoví vinaři přicházejí s jiným řešením. Ať se kvalita vína více a pečlivěji kontroluje. Ať jsou tresty za falšování vína opravdu citelné. Za falšování vína v jakémkoli obalu. Jedné věci debata kolem falšování vína pomohla už teď. Vznikla petice za záchranu vinoték se sudovým prodejem. Podepsalo ji už sedmdesát tisíc lidí. Dnes už signatáři vědí, že to, co budou pít v zachráněných kinotékách, nebudou většinou žádné špičkové moravské odrůdy, ale zahraniční substráty a směsi poměrně slušné kvality. O to jde, ve víně by měla být pravda, říká pan Patizon. A stejně tak by se měli chovat konzumenti vína z lahví, pet obalů nebo krabic.