Investiční a poštovní banka (IPB) získala v privatizaci plzeňské pivovary či podíly v řadě strojírenských podniků. V roce 1994 v ní ale stát ztratil majoritu. Spolumajitelé, mezi které patřil například Antonín Charouz nebo firma Chemapol, půjčovali z banky svým vlastním firmám miliardy korun, které nikdy nevrátili.
V roce 1998 koupila od státu podíl v IPB za 3 miliardy japonská společnost Nomura. Ta však více než o banku stála o společnost České pivo v čele s plzeňským Prazdrojem, kterou po koupi banky prodala za více než 20 miliard. Dluhy vytunelované IPB závratně rostly, management navíc vyvedl majetek banky do daňových rájů.
V roce 2000 banka zkrachovala a Zemanova vláda ji poslala do nucené správy. Během dvou dnů ji koupila za 1 korunu ČSOB a stát jí zaručil veškeré ztráty. Následovala série sporů státu s Nomurou a ČSOB v různých arbitrážích, ve kterých šlo o desítky miliard korun. Vyčíslená škoda dosahuje 120 miliard korun.
Manažeři IPB byli stíhaní, ale soud je v roce 2008 zprostil obžaloby.
„Informovaní lidé vědí, že jsem žádnou banku ke krachu nepřivedl. A že to byla jiná hra, než že by ji přivedl k pádu management,“ řekl bývalý hlavní stratég IPB Libor Procházka. (iDNES.cz, 27. 3. 2006)
Mezi formy hospodářské kriminality patří majetkové zpronevěry, zkreslování finančních informací, korupce a uplácení či legalizace výnosů z trestné činnosti.
foto: ISIFA/Lidové noviny - Alžběta Jungrová, Zdeněk Merta
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
