Patří sklápění sedačky mezi lidská práva?

Studovat povahu člověka můžeme různými způsoby, existuje ovšem jedno prostředí, které pro tento účel skýtá přímo ideální laboratorní podmínky. Totiž - dopravní prostředky. Ať už si připomeneme téma uvolňování míst seniorům v tramvaji, práva bezdomovců využívat noční linky k odpočinku nebo dilema, zda si mají obézní pasažéři v letadlech připlácet letenku navíc, vždy šlo o výstižný odraz aktuálního společenského pnutí.

Naposledy nám pohyblivé stroje nastavily zrcadlo letos v létě. Záminkou se stal drobný plastový kolíček nazývaný Knee Defender, jenž se nečekaně proslavil díky potyčce dvou pasažérů letu United Airlines.

Neklopit, pracuji

Knee Defender alias Obránce kolen vymyslel už před jedenácti lety americký obchodník Ira Goldman. Muž, který měří metr devadesát, prý během služebních letů často strádal, když si pasažéři sedící před ním rozhodli zdřímnout a sklopili si sedačku až na jeho klín. V leteckém podnikání panuje ostrá konkurence a přepravní společnosti ve snaze napěchovat do boeingů a airbusů co nejvíce cestujících zmenšily rozestupy mezi sedadly na minimum. Každý centimetr náklonu proto může být pro vyšší postavy začátkem dlouhého utrpení.

Ira Goldman na ochranu svých zhmožděných kolen vymyslel dvě zamykací klipsy, které se jednoduše nasadí na sklápěcí lišty sedadla před vámi. Jeho pasažér pak nemá šanci dostat se z kolmé polohy. Chránič stojí kolem dvaceti dolarů a celá léta budil jen omezenou pozornost. Až doteď.

Když pasažérka cestující 24. srpna vnitrostátním americkým letem z Newarku do Denveru zjistila, že její sedadlo nejde sklopit, zavolala letušku a stěžovala si, že mechanismus je zřejmě rozbitý. Nebyl. Osmačtyřicetiletý byznysmen James Beach, který seděl za ní, použil zmíněné kolíčky, aby mohl nerušeně pracovat na svém laptopu.

Na výzvu stevardky je sice sundal, ale když poté rozčílená dáma před ním sklopila sedadlo tak prudce, až mu vyletěl notebook z ruky, vypukla hádka. Žena po Beachovi hodila kelímek s limonádou a on jí na oplátku (stejně jako letuškám) řekl pár nepěkných výrazů, za něž se později omluvil v médiích. Znepokojený kapitán boeingu změnil kurs a dvojici předal v Chicagu do rukou policie.

Přiměřená obrana

Zatím víme s jistotou jen to, kdo na celé epizodě vydělal: Ira Goldman, jemuž díky následné publicitě stoupl počet objednávek Knee Defenderu pětsetkrát; až si postěžoval, že není Amazon, aby takovou poptávku dokázal vyřídit. Podstatná část aerolinek sice používání chrániče na palubě letadel zakazuje, v praxi to ale nemusí tolik vadit. Ostatně sám James Beach chránil svá kolena dlouho bez potíží. Většina cestujících, kteří zkusí své sedadlo marně položit, své snažení vzdá, aniž pátrá po příčině. Knee Defender může být neviditelným a účinným ochráncem navzdory své ilegalitě.

Chytrý kousek plastu můžeme také vnímat jako výstižnou metaforu mnoha problémů současnosti. Letecké společnosti nás v zájmu svých zisků nacpali do příliš stísněných prostorů. Dá se to pochopit, ostatně jde o trpkou daň za příjemné ceny letenek.

Problém je ovšem v tom, že namísto otevřeného přiznání laciného nepohodlí nás aerolinky klamou iluzí komfortu a svobody - máme prý možnost udělat si pohodlí. Tím však v podstatě stres vypjatých rozpočtů vlastního podnikání přenášejí na své zákazníky. Války o místo na palubě by zřejmě nenastávaly, pokud by firma otevřeně prohlásila – cestujete v králíkárně, tak prostě seďte rovně, ať se vejdete.

Optimální samozřejmě je, když se pasažéři mezi sebou dohodnou. Tajné nasazení kolenního chrániče bez vyjednávání se spolucestujícím se zdá být až příliš pragmatickým a neosobním řešením. Nicméně, pokud se domluvit nelze, dá se použití Knee Defenderu považovat za přiměřenou obranu zjevné nespravedlnosti systému. Právo sklopit si sedačku na klín druhého člověka je asi tak stejně logické jako právo v letadle kouřit. Jen to aerolinkám zatím nedošlo.