Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Out of Focus

Místa, která nemizí

Za pár dnů začne ve Rwandě období smutku. Po šestnácté si země připomene genocidu z jara roku 1994. Dennodenně bez ohledu na roční období ji ale Rwanďanům připomínají hlavně osobní vzpomínky, které nemizí, lidé z okolí, kteří nemizí, a také místa, která už vůbec nemizí. Postupem let se místa činu spontánně mění v autentické památníky nedávné tragédie. Může jít o prostřelenou dopravní značku, ale třeba také o památník na kopci Murambi, který návštěvníkovi poskytne téměř nesnesitelný pohled. Těla z masových vražd nebyla vždy pohřbena a to, co z nich zůstalo, od té doby podléhá pravidlům samovolné zkázy. Podobná místa nejsou od každodenního života Rwanďanů bezpečně oddělená zdmi muzeí, mají je naopak neustále před očima.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Bývalá vojenská základna v Kigali. Tady bylo 6. dubna 1994 zavražděno deset belgických vojáků, členů mise UNAMIR.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Většinu svých vojáků OSN následně ze Rwandy stáhla. Zůstalo jen pár stovek členů mise bez mandátu zasáhnout.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

"Dodnes žijeme dohromady s vrahy našich blízkých. Jsou našimi sousedy, kolegy, obchodníky. Hutuové a Tutsiové dnes žijí dohromady z donucení okolnostmi…

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

… ve městě si možná můžeš nevšímat sousedů, můžeš zavřít dveře svého domu. Když žiješ na kopcích, na venkově, takovou možnost nemáš. A na kopcích tu žije většina společnosti,“ píše Esther Mujawayo ve své knize Survivantes z roku 2004.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Čtvrť Gisozi v Kigali, jedno z pohřebišť, kam se dodnes ukládají ostatky těl exhumovaných ze stovek provizorních masových hrobů rozesetých po celém hlavním městě.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Před šesti bylo hned vedle otevřeno muzeum. S klimatizací. Za peníze ze Západu. V západním stylu je pojata i expozice, ve které Evropan nebo Američan rozezná inspiraci estetickými stereotypy některých výstav o holocaustu.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Do dneška nechápu tu shodu okolností: uprostřed Kigali je řeznictví, které se jmenuje Smrt.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Vypuštěný bazén v Hotelu des Mille Collines. Tady schovával Paul Rusesabagina více než tisíc Tutsiů i pronásledovaných Hutuů před milicemi Interahamwe. Film Hotel Rwanda o jejich příběhu se natáčel mimo jiné také v Kigali. Jako komparsisté v něm sami sebe hrají místní obyvatelé. Dnes je hotel opět funkční. V restauraci na střešní terase si můžete objednat jakoukoli francouzskou specialitu. A je odtud výhled na celé Kigali.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Vedle klimatizovaného muzea v Gisozi jsou ve Rwandě místa, která připomínají masakr z roku 1994 úplně jiným způsobem.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Podlahu bývalého katolického kostelíku uprostřed vesnice Ntarama pár kilometrů od Kigali pokrývají kosti, lebky, kusy oblečení, hřebeny a školní sešity asi pěti tisíc zavražděných lidí…

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

…takže vejít se dá jen po dřevěných kostelních lavicích.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Vzhledem ke složité společenské situaci, kde oběti i viníci žijí pospolu, zavedla vláda systém lidových soudů zvaných gacaca. Jde o formu společenské autoterapie.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Smysl těchto komunálních shromáždění spočívá nejen v označení nebo potrestání viníků, ale už v samotném zavedení přímé debaty mezi přeživšími a pachateli, které se odehrávají přímo v místech, kde ke zločinům došlo, a mezi lidmi, jichž se týkají. (Prostřelená značka v Butare).

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Univerzita v Butare na jihu země otevřela studijní program pro budoucí sociální pracovníky a psychoterapeuty. Vedle mrtvých po sobě genocida zanechala množství zmrzačených lidí, desetitisíce sirotků a vdov, často nakažených virem HIV následkem znásilnění. Ti, kdo se ve Rwandě zapojili do pomoci lidem trpícím posttraumatickým syndromem, jsou často samotní přeživší, kteří se musí vypořádávat s vlastními bolestivými prožitky.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Aristid bydlí na univerzitní koleji. V pokoji 3 x 3 metry zabírají většinu místa dvě postele, o které se dělí 4 studenti.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Zmiňovaný kopec Murambi severně od Kigali. Hrbolatá cesta vede nádhernou krajinou lemovanou stráněmi s banánovníky. Už z dálky jsou na vrcholku vidět nízké cihlové domky. V nich se na jaře roku 1994 marně ukrývalo 45 000 Tutsiů.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Jeden ze zdejších masových hrobů byl v roce 1998 odkryt, těla exhumována a umístěna do cihlových baráků nikdy nedostavěné školy. V jedné z budov jsou pečlivě srovnané stovky lebek…

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

… jinde kusy oblečení…

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

… nebo vápnem posypaná těla zkroucená v otřesných pozicích po násilné smrti.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

„Někteří lidé byli pohřbíváni zaživa, mezi nimi i děti. Tahle těla jsou tím nejnevyvratitelnějším důkazem toho, co se tady stalo,“ říká průvodce Emanuel.

  • Autor: Matěj Stránský
• Autor: Matěj Stránský

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].