Takhle to být nemohlo
Vážená redakce,na Vašich novinách si cením objektivitu, články působí dojmem dobrého rešeršování. O to více mě zarazil článek paní Pekárkové „Náš člověk v Mnichově“ (Respekt č.16) líčící události, které jí byly zřejmě pouze vyprávěny. Sama v Německu nežije a obraz této země, který ve svém článku podává, je podle mého názoru zkreslený. Já žiji v Německu od 1968, jsem tu doma a zažila jsem již mnohokrát, že zdejší zákony člověku nikoli zlovolně ubližují, ale chrání ho.Dovedu si představit, že situace, tak jak ji líčí hudebník P.G., je subjektivně pochopitelná. Líčí však s určitou tendencí situace, které se prostě takto odehrát nemohly - buďto jsou některá fakta zamlčena, anebo se autorka podle údajů, které někde uslyšela a sama si neověřila, úmyslně snaží vylíčit Německo českému čtenáři jako zemi, která je zásadně bez práv pro cizince. V Německu jsou momentálně diskuse, s kterými nesouhlasím, např. diskuse o změně azylového zákona, ale o bezpráví se ani zde mluvit nedá.Píše, že zatčenému nebylo dovoleno kontaktovat rodinu a že tato možnost nastává až za 14 dní. Skutečností ale je, že každý člověk po zatčení musí být tázán - policejním úředníkem i vyšetřujícím soudcem - kteří příbuzní či přátelé mají být okamžitě zpraveni o zatčení.Dále autorka píše, že hudebník P.G. protestoval proti propuštění bez soudu a soud si sám vymohl. Toto líčení zásadně odporuje zákonným pravidlům a povinnostem či právům jak obviněného, tak i státního nadvládního a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 28 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
