Václav Klaus si mohl odpustit své výtky na adresu poslanců ČSSD, kteří jako jeden muž opustili před hlasováním o důvěře vládě jednací sál. Pro staronového premiéra by totiž konečný výsledek hlasování i jeho způsob měl být spíše důvodem ke spokojenosti. Nechybělo mnoho a mohlo to být podstatně horší: je přece lépe být tolerovaným „nepřítelem“ ČSSD než přehlíženým „zajatcem“ republikánů.
Kdo vyhraje, rozhodne doktor
Z postupu SPR-RSČ okolo vyslovení důvěry vládě a jejího chování po volbách v parlamentu vůbec lze vysledovat dva pro budoucnost důležité momenty. Sládkovci - ač se nám takový fakt může zdát jakkoli absurdní - se pomalu, ale jistě stávají tolik vzývaným „jazýčkem“ na politických vahách parlamentní kuchyně. Předseda Sládek to ostatně řekl pár dní před zahájením schůze sněmovny v pořadu TV NOVA jasně: pokud do parlamentu na hlasování nepovolá „svých“ šest poslanců, působících v té době jako vedoucí na dětském táboře, bude mít vláda většinu zajištěnu. Je tedy stále více zřejmé, že hlas 8 % voličů, respektive osmnácti poslanců SPR-RSČ, může kdykoli a v jakémkoli případě převážit výsledek hlasování jak na stranu koalice, tak sociálních demokratů.Republikáni zatím útočí přibližně stejně ostře na pozice „kolaborantské ČSSD“ i „proněmecké, zrádcovské vládní garnitury“. Jejich účelové příklony k té či oné straně proto budou zcela nevypočitatelné na rozdíl od komunistů, u nichž nelze předpokládat, že by vůbec kdy hlasovali s koalicí. Tváří v tvář…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 22 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
