Zasloužíme si to? Afghánci hledají pomoc v Česku.

Kancelář prezidenta republiky Petra Pavla dostala dopis z Afghánistánu. „Vážený pane prezidente Pavle, jmenuji se Hamidilláh Azímí, je mi 38 let a žiji v Kábulu v Afghánistánu. Mám na vás otázku: Pokud člověk pracoval v Afghánistánu více než čtyři roky pro Armádu České republiky jako tlumočník a překladatel, zasluhuje si, aby ho Armáda ČR nechala s jeho třemi malými dětmi a manželkou v Afghánistánu?“ ptá se v dopisu Hamidilláh Azímí. Muž se už skoro dva roky skrývá s rodinou před aktuálně vládnoucím hnutím Tálibán, protože mu hrozí jako kolaborantovi s někdejšími „západními okupanty“ jeho země vězení nebo poprava.

O tom, že to bude spíše to druhé, napsal o pár dnů dříve svým českým přátelům další spolupracovník české armády z doby její mise v Afghánistánu. Respekt je s mužem v kontaktu už od loňského léta a dopis má k dispozici. „Když Tálibán obsadil v srpnu 2021 Kábul, utekl jsem i s rodinou na venkov, kde jsem se skrýval, a pak jsem ve strachu o život uprchl do Íránu. Rodinu jsem nechal u příbuzných v provincii Baghlán. Tálibán dva týdny po mém útěku vtrhl do mého domu, zajal mého staršího bratra a při výslechu ho potom zabili. Asi pátrali po mně jako zrádci,“ píše muž, který se mezitím vrátil do rodné země (a nepřeje si zveřejnit své jméno). I tento dopis skončí v nejbližších dnech na radu jeho přátel žijících v České republice v kanceláři prezidenta Pavla.