Náš vládce parazit

Příznaky infekce si Jaroslav Flegr uvědomil ve chvíli, kdy zjistil, že ho náhlý zvuk automobilového klaksonu už nedonutí vylekaně uskočit z cesty, že se jen zvědavě ohlédne přes rameno. Dokonce ho jednou příliš nevyvedl z míry ani dvacetiminutový kulometný útok kurdské jednotky PKK na turecké městečko, ve kterém zrovna nocoval. Už zkrátka nezažíval tak silný pocit rizika a nebezpečí jako dřív.

S podobným úkazem se tento vědec z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK přitom již setkal. Všechno začalo zhruba před dvaceti lety, kdy takové změny v chování pozoroval u laboratorních myší nakažených mikroskopickým parazitem Toxoplasma gondii. Flegr věděl, že je tímto prvokem infikován i on sám. Nemohl tedy za snížené vnímání rizika parazit? Představa, že by nějaký cizopasník ovládal chování člověka, vypadala sice poněkud bláznivě, přesto se Flegr rozhodl „manipulační hypotézu“ ověřit. Už jen proto, aby se dozvěděl, co mu nákaza případně může způsobit.

První fáze výzkumu trvala osm let a účastnilo se jí několik tisíc studentů, dárců krve a vojáků. A skutečně se potvrdilo, že toxoplazma – jejímž konečným hostitelem je kočka domácí – u člověka zpomaluje reakce a zhoršuje schopnost soustředění. Bylo to překvapující a Jaroslava Flegra napadlo také zjistit, jak se změna chování promítá do osobního života nakažených. Začal sledovat počet infikovaných lidí mezi chodci a řidiči, kteří se stali účastníky dopravní nehody. A ukázalo se, že u nakaženého člověka je riziko havárie 2,5krát vyšší, u mladých lidí od 18 do 29 let dokonce 3,7krát vyšší.

Člověk tedy nejenže je pod vlivem parazita, ale ten ho ještě žene pod kola aut. Není divu, že Flegrovy objevy vyvolaly ve vědecké obci spíše rozpačité reakce. Pak ale jeho závěry nezávisle na sobě zopakovaly dva zahraniční výzkumné týmy, které dospěly k podobným výsledkům. V poslední době se situace ve výzkumu toxoplazmy poměrně dramaticky mění. Jen za poslední čtyři roky vyšlo v zahraničí 45 dalších studií. Potvrdilo se, že důsledky nákazy tímto parazitem jsou mnohem širší: prvok také zvyšuje pravděpodobnost narození dětí s Downovým syndromem, napomáhá onemocnění schizofrenií a výrazně ovlivňuje lidský temperament a charakter. Nejnovější výzkumy pak ukazují, že toxoplazma může mít vliv i na pohlaví dítěte.

Dosud se mělo za to, že parazit obvykle nezpůsobuje vážnější problémy, a tak jeho přítomnost lékaři u svých pacientů běžně nezjišťují. S novými poznatky ale možná přišel čas začít hledat způsob, jak se proti tomuto vetřelci bránit.

Celý článek najdete v Respektu 25/2010