Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Z nového čísla

Úchylové jako my

David Čálek ve svých filmech zkoumá různé formy (ne)svobody

Do nebíčka, nebo do peklíčka? / Foto Matěj Stránský • Autor: Matěj Stránský
Do nebíčka, nebo do peklíčka? / Foto Matěj Stránský • Autor: Matěj Stránský

Takovou show pražské kino Světozor ještě nezažilo. Premiéra celovečerního dokumentu Davida Čálka Nebe, peklo mohla slabší povahy uvést přinejmenším do rozpaků. Moderátor slavnostního úvodu Radim Špaček byl během proslovu asistentkou v latexu postupně vysvlečen, bandážován a decentně sešvihán. Po skončení projekce se ve foyer kina odehrálo drásavější představení: mladá dívka v bílých šatech s přilepenými andělskými křídly, síťovaných punčochách a bílých botách s vysokým podpatkem byla černě oděným, potetovaným mužem s úctyhodnou bradkou pověšena za kůži na zádech na dva háky a pomalu vyzdvižena pomocí kladky ke stropu.

Ano, ve filmu jde o BDSM. Tedy lidově o „sadomaso“. Při následném rautu se mezi hloučky diváků proplétali protagonisté filmu a další příslušníci komunity a ochotně vysvětlovali, co jasně vyplývá ze samotného snímku: jedná se o oboustranně schválené praktiky, při nichž jde o hru, fantazii, fetišismus. A samozřejmě o bolest. Sadomasochisté (nebo úchylové, jak se sami označují) doufají, že díky Čálkovu snímku je společnost začne více akceptovat.

Za co může Francis
„Lidi zatím, zdá se, na film dost chodí,“ pochvaluje si devětatřicetiletý režisér pár dnů po premiéře. Na FAMU vystudoval kameru i dokument a kromě svých autorských snímků stál za kamerou řady dokumentárních i hraných filmů. Nebe, peklo dobře zapadá do série jeho autorských snímků, které se často zabývají potřebou svobody a nutností ji hájit. Je to nenápadný solitér, jehož si mainstreamová média (např. magazíny MF Dnes a Lidové noviny) všimla až v souvislosti s „lechtivým“ tématem aktuálního filmu. Na rozdíl od některých svých spolužáků ovlivněných vachkovskou školou se nevyžívá v ironii. Se svými hrdiny nechodí do střetu. Spíše empaticky nechává zaznít názory menšin, které jinak nejsou ve společnosti příliš slyšet. „Gratulovali mi známí, že jim ten film otevřel nový pohled na sebe sama,“ říká Čálek. Ukazuje mimo jiné, jak důležité je pro osobní rozvoj a pocit štěstí rozvinout plně své – byť i netradiční – sexuální fantazie.

Celý článek najdete v Respektu 34/2010 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].