Evropský vegetarián mezi masožravci

Když zvážní věčně usměvavý Jacques Rupnik, je třeba se mít na pozoru. Skončilo období, jež začalo rokem 1989, a nevíme, jak bude vypadat to další, říká tento česko-francouzský intelektuál, jehož vášní i profesí jsou moderní dějiny. Končí postimperiální dědictví z první světové války a s dvacetiletým zpožděním nás dohání i rozpad Sovětského svazu. „Evropa musí najít nový model své existence,“ říká Rupnik. Ayť věří, že se jí to podaří, „já se toho možná už nedožiju,“ dodává už opět se svým typickým úsměvem.

Evropa měla o sobě vždy představu nejvyšší formy civilizace a ochrany lidského života, ale teď cítíme, že naráží na své limity. Do toho přichází další typ nemravnosti. Například když Francie prodává válečné lodě Mistral Rusku, jež přitom válčí proti Ukrajině a anektovalo část jejího území.

Evropa se liší od zbytku světa tím, že má princip solidarity, který je součástí naší DNA. Druhá morální dimenze se týká našeho vztahu k cizincům a přistěhovalcům. Francie i další země – netýká se to však střední Evropy – cítí dluh koloniálního dědictví, a to zejména v levicových kruzích. Francie vstřebala nejvíc přistěhovalců ze všech evropských států, ale byla také jednou ze zemí, která se velmi snažila prosazovat myšlenku lidských práv v zahraniční politice.

Symbolem toho vždycky býval Bernard Kouchner, zakladatel Lékařů bez hranic a ministr zahraničí v Sarkozyho vládě. Nyní se Francie angažuje například v Mali nebo v centrální Africe. Byla první, jež chtěla zastavit masakr v Sýrii a tak dále. A byla nechána Amerikou i Británií na holičkách. To je jeden z důvodů, proč se Francie necítí úplně mravně zavázána jít v sankcích tak daleko, aby se vzdala podepsaného kontraktu s Ruskem o lodích Mistral.

Neznamená to ale, že Francie opouští evropský princip solidarity i svoji roli v tradičním francouzsko-německém tandemu?
Musíme vidět jistou dělbu práce. Francie je možná aktivnější na jihu, nicméně angažuje se přece i v ukrajinské krizi, když v jednáních s Ukrajinou a Ruskem postupuje společně s Německem. 

Postoj současné vlády je ambivalentní v tom, že na jedné straně je proevropská, a na druhé straně se v debatě vymezuje vůči Havlovu dědictví.

Lze chápat, že pocit viny za kolonialismus může být důvodem, proč Západ opouští důraz na lidská práva a necítí se být mravně oprávněn kritizovat třeba Čínu za to, že je porušuje. Stejně se však dnes začíná projevovat i česká zahraniční politika, přestože Česko žádné kolonie nikdy nemělo. Proč se to děje a proč je nyní v módě opouštět toto dědictví Václava Havla?
Je fakt, že zejména v zahraničí byla polistopadová Česká republika vnímána v souvislosti s Havlem a jeho důrazem na to, že zahraniční politika je také otázkou hodnot. Ale nezapomínejme, že od začátku byla tato myšlenka tvrdě kritizována u nás doma Václavem Klausem a jeho ODS. Tehdy šlo třeba o pozvání Salmana Rushdieho do Česka nebo o Havlův protest proti etnickým čistkám v Bosně. Netvařme se tedy, že tady bylo jakési havlovské období a teď přichází jiné. To napětí zde bylo od začátku. Postoj současné vlády je ambivalentní v tom, že na jedné straně je proevropská, a na druhé straně se v debatě vymezuje vůči Havlovu dědictví.

Proč to dělá?
To by bylo na delší debatu, ale v podstatě jde o to, že lidé ze sociální demokracie, jako třeba náměstek ministra zahraničí Petr Drulák, vnímali dělítko mezi pravicí a levicí v tom, že pravice je více orientovaná na Ameriku a levice na Evropu. A kdo je pro levici hlavním představitelem atlantického směru? Václav Havel. A tak došlo ke zkratce a strašnému zjednodušení, že je třeba vymezit se vůči Havlovi.

Není dnes Francie trochu nemocná země? Co je za nástupem populistické pravice? Do jaké míry je otázka přistěhovalectví – bez ohledu na populisty – skutečně vážná pro Evropu? Co bude se střední Evropou? Proč dělá Čechům takový problém aspoň se přiblížit se polským postojům? Celý rozhovor najdete v novém Respektu 36/2014, který vychází v pondělí 1. září (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).