Svět je spojený víc, než si většina lidí uvědomuje

Roztřesené záběry natočené v Paříži minulý týden na mobilní telefon připomínají videa ze syrské války, kterých je YouTube plný. Zakuklenec v uniformě džihádistů, jenž předtím zavraždil deset francouzských novinářů, na záznamu běží k ležícímu postřelenému policistovi a zblízka mu svým kalašnikovem nemilosrdně pálí do hlavy. 

Útok islámských extremistů na redakci časopisu Charlie Hebdo působí jako praktická ukázka teorií Ulricha Becka, jednoho z nejuznávanějších společenských vědců naší doby, který o pouhých šest dní dříve zemřel. Ve svých knihách prorocky popisoval svět, nad nímž se vznáší nová, nekontrolovatelná a nepředvídatelná rizika, volně překračující hranice států a kontinentů – třeba mezinárodní terorismus. A na pařížském videu opravdu sledujeme, jak se bojiště v syrské poušti na chvíli rozprostřelo uprostřed evropského velkoměsta. Nikdo přitom nedokáže odhadnout, kdy a kde dojde k příštímu útoku.

Jiná tvář rizika, skrytá v tuto chvíli ještě za kouřem francouzského atentátu, na nás vykoukne už za pár dnů z Řecka. Tamní předčasné volby koncem ledna mohou také otřást celým kontinentem. Řekové rozzlobení kvůli propadu své životní úrovně, způsobené úspornými opatřeními zachraňujícími jejich ještě nedávno bankrotující státní rozpočet, mají za svého favorita radikálně levicovou stranu, která chce dosavadní reformy zvrátit. Vyvolá její výhra odchod Řecka z eurozóny – s těžko dohlédnutelnými následky pro zbytek Evropy –, anebo jsou tyhle hrozby planým poplachem? Jednoduše nevíme.

Stejně jako teror v Paříži je i současná nejistota v Řecku projevem nebývalého propojení světa na počátku 21. století. Problémy malé, prakticky bezvýznamné ekonomiky na periferii Evropy mohou zahýbat celým kontinentem a jeho šedesát let trvající integrací. Rozpad státu v Jemenu, kde jeden z pařížských atentátníků prošel výcvikovým kempem, nebo válka v Sýrii se zase přelévají do pařížských ulic.

„V době takových rizik už nemá smysl oddělovat domácí a zahraniční politiku,“ vyvozoval z toho Ulrich Beck. „Svět je spojený v jeden celek více, než si zatím většina lidí uvědomuje.“ Mnichovský intelektuál byl první, kdo nové kontury tohoto propojeného a nejistého světa přesně popsal. V minulých letech, kdy tato rizika začala silně vnímat i většina evropské veřejnosti, Beck neustále zdůrazňoval naději: ze složité doby se může zrodit něco nového a dobrého.

Profil Ulricha Becka najdete v rubrice Téma v novém Respekt 3/2015, který vychází v pondělí 12. ledna (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi). Nové vydání přinese i profil časopisu Charlie Hebdo.