Angela ještě nevečeřela

Vzpomínáte si na těch sedm dní v únoru? Angela Merkelová ve čtvrtek zaletěla do Kyjeva za ukrajinským prezidentem, v pátek ráno zpět v Berlíně přijala iráckého prezidenta, probrala s ním boj s Islámským státem, a odpoledne zase seděla ve vládním airbusu, tentokrát směrem do Moskvy. Čekalo na ni pětihodinové vyjednávání s Vladimirem Putinem. 

Nad sobotním ránem přeletěla zpátky domů, kde po přistání promluvila na mnichovské bezpečnostní konferenci. Odpoledne si na pár hodin odpočala a v neděli dějiny pokračují: „Tak, teď jedeme do Ameriky,“ vítala novináře na palubě vládního letadla a znělo to tak klidně, všedně a nudně, jako by se tam dole pod oblaky vůbec nic znepokojivého nedělo.

Po příletu do Ameriky ladila s Barackem Obamou reakci na ruskou válku na Ukrajině, v Ottavě se pak krátce zastavila u kanadského premiéra a po pár hodinách spánku nad Atlantikem šla v Berlíně na pohřeb bývalého prezidenta Richarda von Weizsäckera. A blížilo se grandiózní finále: mírová jednání v běloruském Minsku. Po sedmnácti hodinách rozhovorů s Vladimirem Putinem dohodla klid zbraní a mohla pokračovat do Bruselu na summit Evropské rady o řeckém dluhu. „Děkuji, nemám se špatně,“ odpověděla na závěr týdne novinářům na otázku, jak se vlastně cítí. Byl zase čtvrtek, něco před půlnocí, a kancléřka za poslední dva dny spala přesně jednu hodinu.

„Nesportuje, neradí jí profesionální manažer času, nemedituje a nemá žádné ezoterické triky,“ říká o zdrojích její energie reportér předního deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung Majid Sattar, který kancléřčin nejslavnější týden rekonstruoval.

Berlínem jen koluje historka, že po úrazu na běžkách loni v lednu přestala jíst chlebíčky se salámem a nahradila je čerstvou zeleninou. A Majid Sattar si nakonec dokáže vzpomenout na jednu neobvyklou vlastnost: „Kdysi se kolegům svěřila, že dokáže se spánkem zacházet tak jako velbloud s vodou. O víkendu naspí hodiny do zásoby a pak vydrží několik dní prakticky bez odpočinku.“

Ať už je příčina neobvyklé výdrže jakákoli, sáhla si kancléřka při vyjednávání ukrajinského smíru nepochybně na hranu toho, co špičkový politik může zvládnout. Týdenní diplomatický triatlon byl také posledním nutným důkazem, že se Angela Merkelová stala lídrem západního světa.

Titulní obraz o řecké krizi k snídani a válce s Putinem k obědu je v popisu kancléřčina úvazku samozřejmě nadsázkou, ovšem výstižnou. A budoucnost Evropanů dnes do velké míry závisí na tom, jak dcera luteránského pastora a vystudovaná fyzička dokáže zvládnout toto břemeno, které na ni spadlo.

Profil Angely Merkelové najdete v novém Respektu 13/2015, který vychází v pondělí 23. března (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).