Čechy, sudetské Němce i Vídeňany spojuje remcání

Následující rozhovor s mluvčím sudetských Němců představuje novinku: ani jednou v něm nepřijde řeč na Benešovy dekrety. Záběr Bernda Posselta je totiž mnohem širší než téma, na které českým novinářům neustále odpovídá. Platí za experta na střední a jihovýchodní Evropu a po 35 letech práce v Evropském parlamentu i za velkého znalce praktické evropské politiky.

Jak hodnotíte uplynulých 25 let Česka?
Velmi pozitivně. Je cítit, že Česko má už po staletí vzdělané, pilné obyvatele, kteří toho hodně zvládli.

Mnoho Čechů by s vámi nesouhlasilo, pesimismus je tu rozšířený.
To je úplně normální. Čechy, sudetské Němce, Vídeňany přece spojuje záliba v remcání, je to znak naší společné mentality, kterou znám dobře i z Bavorska. Řeknu vám anekdotu, která to skvěle ilustruje. Měl jsem před převratem dvě přednášky na podzemní, opoziční univerzitě v Brně. Bylo tak půl roku před pádem železné opony a jedna dáma se mě zeptala, zda věřím v konec komunismu v Československu. Odpověděl jsem, že jsem si jím jistý. Ona mi vytkla, že jsem naivní snílek. Pak se mě zeptal někdo jiný, na jak dlouho tedy ještě životnost komunistického režimu odhaduji. Odhadl jsem to na dva tři roky. A ta stejná dáma, která mě předtím označila za snílka, vykřikla: „Cože, tak dlouho!?“ Tohle je, myslím, typické pro sudetské Němce i pro Čechy. Nadáváme, ale stejně jsme poháněni vpřed pílí, schopností dobrých výkonů, nějakým nevysloveným optimismem. Proto si myslím, že se svým optimismem nejsem úplně mimo, dobře si pamatuji, jak to tady vypadalo v sedmdesátých a osmdesátých letech. Buďme upřímní: stal se tu skoro zázrak.

Ale neparalyzuje zemi to neustálé remcání a stěžování si? Optimismus přece dodává křídla a energii.
Možná je to způsob, jak nezpychnout, anebo je to výsledek naší těžké středoevropské historie, v níž jsme byli už tolikrát zklamáni. Činorodost tu zůstala, ale kvůli našim strašným dějinám nemůžeme mít ten dětinský optimismus Američanů.

Známý novinář Edward Lucas k výročí sametové revoluce napsal článek, ve kterém vývoj v Česku hodně kritizuje. Srovnává nás třeba s Estonskem a s Polskem, které mají jasnější vizi svého směřování a podle něj dokázaly minulých 25 let lépe využít.
Anglosasové mají rádi jasné velké vize, ale já takto nepřemýšlím. Mně střední Evropa a její styl vyhovují.

Co je pro vás vlastně střední Evropa?
To staré kulturní jádro bývalé habsburské monarchie plus jih Německa. Tato definice střední Evropy je mi nejbližší, bližší než geopolitická definice, kam patří i Polsko a Pobaltí. Víte, cítím se jako doma ve Vídni, ale v Berlíně jsem spíše cizincem. Tradice, kořeny, kultura mé rodiny i mého okolí leží více ve Vídni než v Berlíně. Zajímá mě více, co se děje v Praze, ve Vídni, ale také v severní Itálii v Miláně, než co se děje v Hamburku. A spousta Bavořanů se podobně dívá spíše na sever Itálie nebo do Rakouska, kde vidí společnou kulturu.

Jak hodnotíte dosavadní české působení v EU?
Češi by měli být hrdí na svoji proevropskou linii, která je tak často zamlžená různými malichernostmi. Měli jste výborné předsednictví a dodnes jsem naštvaný na prezidenta Klause, protože v jeho polovině vládu shodil. Měli jste výborné evropské poslance. Libor Rouček dělal jako místopředseda Evropského parlamentu skvělou práci, ale bohužel si toho v Praze nikdo nevšiml, a proto pak politicky neuspěl. Také Zuzana Roithová dělala výbornou práci, úzce jsem spolupracoval s posledními dvěma eurokomisaři, s panem Fülem a Špidlou, a byli velmi kompetentní. Řada jiných zemí poslala mnohem horší kandidáty. 

Proč hlasoval proti vstupu Česka do EU? Nebyla to chyba, která vyhrotila atmosféru? Proč se ve stanovách Sudetoněmeckého krajanského sdružení vzdali majetkových nároků? Co by si od Česka na oplátku představoval? Jsou už česko-německé vztahy normální? Jak konkrétně krajanské sdružení přispělo k lepším česko-německým vztahům? Jaká témata z paměti vytlačuje landsmanšaft a vyhnaní Němci?  Čtěte v novém respektu 17/2015, který vychází v pondělí 20. dubna (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).