Noha přistávacího modulu. Útes v pozadí. Rozeklaný konec antény. Odraz slunečních paprsků. To jsou první snímky pořízené modulem Philae, který ve středu přistál na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenková. A možná bohužel také jedny z posledních.
Přistání totiž přes počáteční optimistické zprávy neproběhlo tak, jak mělo. Speciální kotvy pro uchycení modulu na povrchu se nepodařilo vystřelit. Přítlačný raketový motor se zřejmě nezažehl - a šrouby, které měly průzkumníka o velikosti automatické pračky ke kometě připevnit, rovněž selhaly. Modul se kvůli tomu od komety dvakrát odrazil, přičemž během prvního, několik hodin trvajícího „skoku“ se dostal až do výšky jednoho kilometru.
Teď spočívá pod jakýmsi útesem a stojí jen na dvou nohách ze tří. Přístroje fungují, ale zřejmě jsme svědky labutí písně celého unikátního zařízení. Útes, patrně součást okraje jednoho z místních kráterů, odstiňuje slunce, takže solární panely modulu nejsou dostatečně osvětleny a baterie se rychle vybíjejí. Podle některých zpráv má modul energii jen zhruba na padesát hodin. Pak se nejspíš odmlčí navždy.
Vědci v letovém středisku v Německu nyní zvažují, že se pokusí modul znovu vystřelit do volného prostoru v naději, že podruhé dosedne na „slunném“ prostranství. Nemusí být ale dost času k provedení výpočtů, které by tak riskantní manévr umožnily. Všichni čekají, že středisko bude mít brzy lepší zprávy, nicméně v tuto chvíli není optimismus na místě.
Tedy neúspěch? Do jisté míry ano. Historicky první přistání na kometě bylo ale nesmírně obtížné. Modul navíc nějaká data získal a v kosmu u komety zůstává mateřská sonda Rosetta, která bude dál provádět výzkum. Evropská kosmonautika má být pořád ještě na co hrdá.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
