Školné nanečisto

„Největší problém je v tom, že stát nemá jasno, co vlastně chce. Ideální by bylo, kdyby řekl, jaké specialisty potřebuje a univerzita by podle tohoto klíče upravovala osnovy i počet studijních míst. Za to by od státu dostávala peníze. Pokud by například stát viděl, že bude potřebovat více lékařů a méně úředníků, mohla by se univerzita těmto požadavkům přizpůsobit,“ říká místopředseda Akademického senátu Karlovy univerzity Josef Šlerka. Proto chce Karlova univerzita se státem uzavřít pětiletou smlouvu, pokud by ale stát o to neměl zájem, mohla by také škola uzavřít kontrakt se soukromou firmou a věnovat se pouze výzkumu. Škola by se tedy přizpůsobila požadavkům smluvní strany, ta by se zase zavázala zaplatit. Pro univerzitu by to znamenalo finanční jistotu na pět let dopředu a ponechala by si palec na pramenu vzdělání.

To je jen jeden z řady návrhů alternativní vysokoškolské reformy, kterou v květnu představila Karlova univerzita. Reagovala tak na letošní Bílou knihu ministerstva školství, která hovoří o nutné orientaci škol na trh práce a větším vlivu soukromé sféry na akademickou půdu. Tomu se dodnes autonomní univerzity pochopitelně brání a slovo „klient místo student“ nechtějí ani slyšet.

„Současný systém je těžkopádný a neflexibilní. Proto navrhujeme do správních rad poslat zástupce soukromé sféry a zavést takový systém plateb, aby univerzity byly motivované vzdělávat studenty podle potřeb trhu práce. To by zajistilo odložené školné, kdy by student za studium sice platil, ale až v momentě, kdy by začal vydělávat více než průměrný plat,“ říká autor Bílé knihy a expert na vysokoškolský vzdělávací systém Petr Matějů. Zástupci Karlovy univerzity s tímto návrhem zásadně nesouhlasí, podle nich zvyšuje sociální bariéru a vnáší nejistotu do univerzitního rozpočtu. „Než by se systém zaběhl, trvalo by to deset let. Školy ale potřebují peníze teď. Nikdy také není jasné, kolik budou naši absolventi vydělávat, velká část žen jde například na mateřskou, kdy dostává minimální příspěvky,“ říká děkan brněnské Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška a ke kritice se přidává i rektor Karlovy univerzity Václav Hampl: „S takovým vybíráním peněz je také spojena drahá administrace a vstupní náklady.“ Josef Šlerka z Akademického senátu se také obává, že by zpětná platba mladé lidi zatížila: „Nedokážu si představit, že by mladý člověk po škole, který chce založit rodinu, hledá si bydlení a zaměstnání, musel myslet ještě na to, že má dluh ve výši několik set tisíc korun. To by například nedostal ani hypotéku.“

Proto Karlova univerzita navrhla jinou formu zpoplatnění studia – takzvané zápisné. Studenti by podle tohoto návrhu měli platit při postupu do dalšího ročníku pět tisíc korun. „Pět tisíc korun je sociálně únosné, to si studenti mohou dovolit zaplatit. Navíc stoupne jejich motivace na studiu,“ shrnuje důvody předseda sociální komise Akademického senátu Karlovy univerzity Jan Šimek. Autor Bílé knihy Petr Matějů však tuto formu platby považuje za nejhorší možné řešení, protože platby mohou odradit studenty ze sociálně slabších rodin: „Platba i pěti tisíc korun může být pro mnohé rodin takovou zátěží, že své dítě na školu nepošlou. Navíc na zápisné si nebude možné vzít půjčku. Odložené zápisné by ale platil pouze ten, kdo má ze studia později nějaké výhody, tedy například vyšší plat. Další nevýhodou zápisného je, že by univerzita nebyla nucena zvyšovat kvalitu výuky. Naopak školným by studenti mohli na školu vyvíjet tlak a požadovat za své peníze lepší standard.“

Celý článek najdete v Respektu 24/09.