Jako bychom se vrátili o sto let zpátky: muži zamykají slepice do kurníků a matky ukrývají dcery na půdu. Do města totiž přijeli Romové. Drůbež a omladinu Pražáci dnes nikam neschovávají, ale rovnou volají na policii, aby jí pomohli lokalizovat skupinu lidí z Rumunska, která přijela svou přítomností podpořit syna svého předáka, jenž zrovna ve Vinohradské nemocnici bojuje o život. Pod kotel panické hrůzy obyvatel přikládají zpravodajské servery, které dennodenně informují o všech opatřeních, jež učinila policie ve spolupráci s radnicemi jednotlivých částí města ve snaze udržovat pořádek, který Romové hodlají - neboť jim to prý velí jejich nátura - narušovat. A pod většinou z těchto článků musejí servery ihned zrušit diskuse svých čtenářů, protože se plní rasistickými ohlasy nejhrubšího kalibru.
Kdyby to nebylo tak zlé a do budoucna nebezpečné, dalo by se to považovat za fascinující důkaz lidské pitomosti. Romové se sice chovají normálně, ale Pražané jsou z toho stejně celí vedle: vždyť oni si vytáhnou deky a klidně si lehnou rovnou před nemocnici! Nechtějí platit za hotel ani kemp, tak se utáboří u rybníka! Tahají s sebou malé děti! Neumí česky! Nevědí, jak dlouho tu budou! Přijeli v mercedesech a na rukou mají zlaté prsteny! Jsou nějak tmaví!!!
Poslouchá-li člověk momentální debaty o celém "problému“, převažuje tu rozhořčení, že Romové odmítají platit za ubytování. Dokonce jim to včera vyčetl i ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb. "Rumunští Romové si musejí uvědomit, že jsou na území České republiky, že žijeme ve dvacátém prvním století a že zde platí určité zákony o pobytu cizinců o chování a dodržování zásad slušnosti, hygieny, morálky v této zemi," vzkázal jim jeho poradce Zdeněk Guži. Je opravdu neskutečně pitomé, že má Kocábův tým potřebu z něčeho takového dělat tiskovou zprávu. To už může zítra třeba přes noviny poslat Romům doporučení, že by se měli na Pražany hezky usmívat, čistit si zuby, nekrkat a před spaním se modlit.
Romů do Prahy přijelo kolem třiceti. To odpovídá průměrnému autobusovému zájezdu, což je mezi Čechy pořád jeden z nejpopulárnějších způsobů trávení dovolené. Bylo by dost poučné, kdyby třeba podobným způsobem někdo monitoroval jeden takový autobus při výletu do Chorvatska. Že touha vyhnout se jakémukoli zbytečnému placení čehokoli má mezi našinci stejně silnou tradici, jako kupříkladu močení na veřejnosti, není třeba dodávat.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
